PřírodaJak na klíněnku jírovcovou? Ostravě se osvědčilo stromy „naočkovat“23.6.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ostrava pokračuje v ošetření jírovců maďalů vůči listožravému hmyzu klíněnce jírovcové. Specializovaná firma SAFE TREES započala v červnu s ošetřením stromů vůči tomuto hmyzímu škůdci. Do srpna letošního roku bude ošetřeno ve městě celkem 2079 jírovců maďalů, náklady přesáhnou 2,8 milionů korun bez DPH.
V čem spočívá ničivá síla obávaného lodního červa? Vědci asi vyřešili po staletí trvající záhadu22.6.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Český projekt LIFE Tree Check získal prestižní cenu LIFE Award Evropské komise22.6.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Český projekt LIFE Tree Check získal cenu LIFE Award Evropské komise v kategorii Klimatická akce. Ceny LIFE Award, které Evropská komise uděluje od roku 2006, jsou oceněním nejinovativnějších, nejinspirativnějších a nejefektivnějších projektů programu LIFE. Odborná porota ceny LIFE Award hodnotí přínos k dlouhodobému zlepšení životního prostředí, ekonomické a sociální situace, míru jejich inovativnosti a přenositelnosti, jejich význam pro politiku a nákladovou efektivitu.
Šimpanzi sami sebe uzdravují pomocí rostlin. Lidé díky nim mohou poznat nové léčivé byliny21.6.2024
(ČTK)
Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci, napsal zpravodajský server BBC News. Vědci sledovali šimpanze, kteří vypadali zranění nebo nemocní, a zkoumal, jestli si sami ordinují léčivé rostliny.
Požáry i větrné a hmyzí kalamity zásadně ovlivňují zásobu uhlíku v lesních půdách21.6.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování. Jeho koncentrace v atmosféře se zvýšily od poloviny 18. století do současnosti přibližně o 45 %. Jedním z nejvýraznějších jevů ovlivňujícím zásobu uhlíku v lesních půdách jsou lesní požáry. Požár významně snižuje zásobu půdního uhlíku. V nadložních humusových vrstvách je ztráta uhlíku v průměru 59 %, v celém půdním profilu pak 26 %. Návrat k původní zásobě uhlíku může trvat více než 100 let.
Rys iberský byl na pokraji vyhynutí. Nyní jsou dospělých jedinců stovky20.6.2024
(ČTK)
Populace rysa iberského, který byl na pokraji vyhynutí, se od začátku tisíciletí více než zdesetinásobila. V roce 2022 bylo na Pyrenejském poloostrově 648 dospělých jedinců oproti 62 v roce 2001. Dohromady je nyní počet těchto kočkovitých šelem s výraznými protáhlými vousy odhadován na více než 2000, uvedli experti Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ten ve své aktualizované verzi červeného seznamu ohrožených druhů rysa iberského (Lynx pardinus) přeřadil z kategorie "silně ohrožený" do kategorie "ohrožený".
Vědci zkoušejí antikoncepci, aby omezili počty holubů, veverek i divokých prasat19.6.2024
(ČTK)
Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.
Rušíme je. Vědci přímo v terénu změřili, jak moc lidé svým hlukem plaší divoká zvířata19.6.2024 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Přírodní lokality jsou domov chráněných živočichů. Zároveň jsou oblíbeným místem lidské rekreace. Nepřekvapí, že ochrana přírody a lidské aktivity mohou jít i v tomto případě proti sobě. Vědci nyní přímo v terénu změřili, jak přesně na lidmi vytvářený hluk různá divoká zvířata reagují. A co je plaší nejvíce.
Na Jadranu se kvůli oteplování moře šíří jedovatí "ohniví červi"18.6.2024 | Podgorica
(ČTK)
Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data botaniků18.6.2024 | BRNO
(ČTK)
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
|
reklama |