Za kůrovcové kalamity může měnící se klima, způsob pěstování dřeva a lidská neschopnost zasáhnout včas. V rozhovoru, který poskytla ČTK Akademie věd ČR (AV ČR), to řekl entomolog Jiří Hulcr. Je podle něj potřeba zkoumat, jak dokáže kůrovec žít se smrky v rovnováze, protože lidé o něm moc neví. Na světě žije přes 6000 druhů kůrovců a každý z nich žije jinak. Podle vědce je potřeba, aby lidstvo přehodnotilo svůj vztah k přírodě a změnilo strategii nakládání s dřevem.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající 175 milionům tun oxidu uhličitého (CO2), vyplývá ze studie, o níž dnes informuje server německé veřejnoprávní televize ARD. Válka podle ní klima poškodila stejně jako celoroční používání 90 milionů aut. Finančně se škody dají vyčíslit na více než 32 miliard dolarů (730 miliard Kč).

V České republice je evidováno 1494 čapích hnízd, ale každoročně se objevují nová a některá zanikají nebo nejsou obsazená. Ornitologové proto prosí veřejnost, aby jim lidé pomohli zkontrolovat hnízda čápů a spočítali jejich mláďata.

Fotovoltaické (PV) elektrárny jsou významnou součástí energetického mixu. Jejich celkový nominální výkon v ČR dnes činí cca 3500 MWp, celkový počet instalací je více než 170 tisíc PV elektráren a z toho více než 150 tisíc instalací je na střechách rodinných domů. Drtivá většina z nich používá PV panely na bázi krystalického křemíku. Takto velké množství c-Si PV panelů standardního provedení s hliníkovým rámem představuje relativně dobrý vzorek pro statistické hodnocení defektů.

Ochránci přírody považují z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin v Česku 75 druhů za invazní, živočichů je podle nich invazních 113 z 595 nepůvodních druhů. ČTK to řekl Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Počet druhů podle něj dlouhodobě mírně narůstá.

Letošní počasí, zejména dlouhé období prudkých dešťů a chladu, nepřálo na západě Čech hnízdění čápů. Výkyvy počasí řada mláďat nepřežila. Ochránci přírody ze spolku DES OP Plzeň, kteří v Plzeňském a Karlovarském kraji monitorují desítky hnízd a starají se o ně, letos zaznamenali méně čápat než v jiných letech. V uplynulých dnech dali vybraným čapím rodinám k adopci deset osiřelých mláďat, která v důsledku lidské činnosti přišla o jednoho z rodičů. Například pět čápat museli odebrat z hnízda v Plané na Tachovsku, kde samce usmrtil vlak, řekl ČTK Karel Makoň z DES OP a ze Záchranné stanice živočichů v Plzni.

Sloni se navzájem "oslovují" individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Studii zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Smrk ztepilý byl v hospodářských lesích střední Evropy rozšířen do širokého spektra přírodních podmínek. Často tak roste v polohách mimo jeho ekologické optimum s rizikem rozsáhlého poškození škodlivými abiotickými a biotickými faktory. V lokalitách s charakteristikami nejvíce vzdálenými (vyšší teploty, nižší srážky) od podmínek přirozených pro výskyt smrku je pak čas na změnu tohoto nepříznivého stavu v rámci adaptačních opatření relativně krátký.

Zvýšená četnost a rozsah lesních požárů kvůli většímu suchu a vyšším teplotám dělají hasičům vrásky na čele. Lesní požár v Národním parku České Švýcarsko v roce 2022 byl největší požár v novodobé historii Česka a pro hasiče to byla velká zkušenost. Na podobné rozsáhlé lesní požáry je potřeba se pořádně připravit, taková je realita. Hasiči upozorňují, že aktuální legislativa na požární prevenci moc nedbá. Kromě sucha a tepla se rizika lesních požárů zvyšují i s tím, že rozsáhlé lesy jsou pro hasiče obtížně dostupné a v lesích nejsou zdroje hasební vody. Proto hasiči přišli s legislativním návrhem, jak mít riziko lesních požárů v národních parcích opravdu pevně v rukách. Jejich představa ale vyrazila dech správcům chráněné přírody.

Ideální laboratoří pro výzkum věčných chemikálií by se mohly stát Špicberky. Zdrojů perfluorovaných a polyfluorovaných látek není na tomto souostroví v Severním ledovém oceánu mnoho. Vědci jsou proto schopni sledovat, kam až se v rámci potravního řetězce dokáží tyto látky dostat. Geochemik a děkan Fakulty životního prostředí ČZU Michael Komárek zároveň vyvrací mylné představy o tamním zasněženém, čistém a lidmi nedotčeném ekosystému a popisuje, na jakém principu funguje forenzní geochemie.