Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.

Vědci z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi, odhalili původ mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii, které patří mezi nejbohatší na světě. Výzkum, publikovaný v časopise The Holocene, ukázal, že zdrojem této rozmanitosti jsou světlé lesy z doby ledové, ve kterých se mohla vyskytovat řada druhů dnešních luk.

Záchranné programy slouží skutečně pro záchranu druhu. Druhu v ČR původního, kriticky či silně ohroženého, u něhož, pokud nebude provedena aktivní podpora, vyhyne. Koncepce aktivních nástrojů druhové ochrany v ČR 2023 – 2032 vyjmenovává kritéria pro výběr druhů pro záchranné programy a také uvádí příkladmý seznam tzv. kandidátů. Jedním z kritérií je i zvážení skutečnosti, zda se reálnými opatřeními dá negativní populační trend či ztráta stanovišť – respektive příčiny ohrožení – zvrátit či zastavit. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by záchranný program velkou šanci na úspěch.

Zahlédnout u nás luňáka červeného bylo ještě ve druhé polovině minulého století vzácným zážitkem. Za posledních 30 let však populace luňáků zaznamenala prudký nárůst a momentálně u nás hnízdí přibližně 220-300 párů těchto jestřábovitých dravců. Přesto jsou u nás luňáci stále řazeni mezi kriticky ohrožené druhy a jejich ochranu v rámci Evropské unie, kde hnízdí celých 95 % populace, ukládá i tzv. Směrnice o ptácích.

Vydařená Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku (KRNAP) zvýšila retenci vody v krajině, nastartovala původní rašeliniště a podpořila biodiverzitu. Zástupci parku teď inspirují ostatní.

Ve spolupráci České vědecké společnosti pro mykologii a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyšlo nové vydání Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky, který hodnotí ohrožení „velkých hub“ na území ČR. V červeném seznamu je zahrnuto 1676 druhů, což je zhruba třetina druhů, které v ČR rostou. Pro srovnání, předcházející verze červeného seznamu, která vyšla před 18 lety obsahovala jen zhruba 900 druhů.

V posledních letech prosakují zprávy z Německa, že se vlci naučili překonávat nejen ploty, ale útočí i na stáda střežená pasteveckými psy. A že se to prý děje i v Sasku-Anhaltsku, kde působí spolek IG Herdenschutz plus Hund e.V. Znepokojivá šuškanda!

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky minulý týden odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké (Silurus glanis), z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg.

Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso - konkrétně až 200 krát větší - zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.

Na naší planetě žijí miliony živočišných druhů a každý z nich má reprodukční strategii, která se vyvinula podle jeho specifických potřeb. Který druh však může mít najednou nejvíce potomků? ptá se server Live Science.