V neobvyklé situaci se ocitl řidič osobního automobilu v Českém Švýcarsku. Když dvacátého listopadu kolem osmé hodiny ranní jel po rušné silnici z Děčína směrem na Českou Kamenici, bezprostředně před jeho vůz vběhl vlk, který se silnici snažil překonat. Ze situace, která zprvu vypadala naprosto beznadějně a při které došlo i k nárazu zvířete do protijedoucího automobilu, vlk vyvázl nakonec živý. Vypovídají o tom jedinečná data z obojku pro telemetrické sledování, který se vlkovi letos na jaře podařilo nasadit vědcům z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) v rámci prováděného výzkumného projektu.

Dva měsíce po katastrofických povodních zjišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stav rybí populace v řekách chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Jednou z efektivních cest, jak podpořit nejen opylovače, ale i další bezobratlé živočichy žijící v zemědělské krajině, je zakládání nektarodárných biopásů. Entomologové z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze se společně se zemědělci z firmy VIN AGRO, s.r.o., problematice biopásů věnují dlouhodobě a v květnu letošního roku zahájili nový projekt.

Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se mohou i v teplejších zimách nenadále vyskytnout.

V chráněné krajinné oblasti Železné hory se po dvou stoletích objevil vlk. Zvíře, o kterém doposud kolovaly jen nepotvrzené zprávy, se podařilo dvakrát zachytit na záznamu z fotopasti.

V České republice je ohroženo klesajícím počtem jedinců nebo rizikem vyhynutí 18 % druhů savců, 48 % druhů ptáků, 61 % druhů plazů, 59 % druhů obojživelníků, 45 % druhů ryb nebo 52 % druhů cévnatých rostlin. Ubývají také opylovači a mizí i řada druhů rostlin a živočichů.

Zahrada efektivně pracuje s vodou, půdou, vegetací i technologiemi. Kombinací technických a přírodních prvků vzniká vkusný i udržitelný prostor.

Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení stávající situace budou schopní navrhnout funkční řešení, díky kterým bude možné počet extrémních jevů do budoucna snížit. Na projektu spolupracují s Českým hydrometeorologickým ústavem a dalšími partnery.

Ve čtvrtek 5. prosince slavíme nejen mikulášskou nadílku, ale také Světový den půdy. Tento den byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2013 a má nám každoročně připomenout důležitost zdravé půdy a prosadit správné hospodaření a udržitelné zemědělství. To je nepostradatelné pro ochranu půdy a její hodnotu pro příští generace, třeba právě kvůli zdravým bramborám nejen pro čerta.