Plastové sáčky sesbírané u kontejnerů na ulicích, chuchvalce zamotaného rybářského vlasce, nedopalky cigaret. Ale také kusy stavební izolace anebo potrhaného oblečení. Ryze antropogenní odpadky se ve větší míře stávají materiálem pro stavbu ptačích hnízd. Je to ale vyloženě špatně?

Některé ryby umí vylézat z vody a trávit na souši určitý čas. Nejčastěji se to děje v noci a z českých ryb to dělají například úhoři. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukázali, že takovéto ryby mají pravděpodobně vylepšený čich.

Když se na Náchodsku přiblížíte rovinaté krajině nivy Metuje, magneticky přitahováni siluetou pevnosti Josefov, podmáčené louky kolem ní jen tak nepřehlédnete. Nabízí totiž scenérii, která k sobě poutá pozornost. Jsou na první pohled mimořádné. Pestré a bohaté. To, že oplývají životem, vám dá poznat i zdejší zvuková kulisa: volavé hlasy ptáků, bzukot hmyzu, kvákání žab anebo funění a podupávání kopytníků dávají tušit, že je tu opravdu živo.

Vědcům v jihoamerické stanici Tiputini Biodiversity Station se povedlo pomocí fotopasti natočit pozoruhodné video. Lenochod dvouprstý čelí útoku ocelote velkého. Vědecký článek o videu byl publikován v odborném časopisu Food Webs.

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.

Biodiverzita zahrnuje rozmanitost života na všech jeho úrovních, od genů, přes druhy organismů, až po pestrost ekosystémů a ekologických vztahů. Kromě vnitřní hodnoty života a jeho rozmanitosti je důležité, že biodiverzita je zjevně nepostradatelná pro existenci člověka a z více důvodů, včetně antropocentrických, je proto nezbytné ji chránit. V lesích žije asi 80 % všech suchozemských druhů organismů, jsou tak klíčovým nositelem pevninské biodiverzity.

Letní turistická sezona se překlopila do své druhé poloviny a první zpětná vazba od podnikatelů v cestovním ruchu říká, že návštěvnost Krkonoš je letos menší než v loňském roce. Přesto jsou stále místa, která jsou návštěvníky přeplněná. O to důležitější je zdůraznit nabídku Správy KRNAP a Svazku měst a obcí Krkonoše k vícedenní návštěvě našich hor a jejich poznávání, především míst, která lidi odjinud možná nenapadnou hned „na první dobrou“. K tomu směřují třeba Neznámé Krkonoše nebo Opravdové Krkonoše, které se těší velké popularitě mezi turisty vyhledávajícími cestovním ruchem méně zatížené lokality.

Nedávno oslovil klient naši společnost ohledně posouzení návrhu z hlediska původnosti. Mělo se jednat pouze o formalitu, protože v technické zprávě k návrhu se uvádělo „Druhy jsou zvoleny podle toho, jaké se tradičně používají na českém venkově, tedy místní druhy, druhy barevně zajímavé, déle kvetoucí, lákající opylovače a fungující na záhonech i mimo zahradní plochy.“ Náš tým při posuzování původnosti vychází z ověřeného databázového zdroje na pladias.cz. A ta nejdůležitější informace, co nám tato databáze poskytuje, je invazní status daného druhu. Výsledek posouzení původnosti návrhu obdrženého od klienta nevyšel zrovna nejlépe.

Zájem o obnovu květnatých luk se postupem času zvyšuje. Stále častěji se objevují dotazy od vlastníků pozemků, čím a jak mají zatravnit, aby to bylo pro přírodu prospěšné. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se obnově luk věnuje již od 90. let, a tak by odpovědi na tyto otázky po tolika letech praxe měly být jednoduché. Jenže to tak úplně není.

Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě. Informuje o tom Národní park Šumava.