https://ekolist.cz/cz25/publicistika/priroda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Příroda

Nejstarší organismy v Podyjí jsou staré stovky let, zjistili vědci

13.2.2015 (NP Podyjí)
Foto:  Robert Stejskal / NP PodyjíAž osm set let staré mohou být kořenové systémy pařezin nedaleko Šobesu. Pamatují tak dobu, kdy se Přemyslovci stali českými králi, Svatá říše bojovala s papeži nebo účastníky posledních křížových výprav. Zachovaly se díky tradičnímu hospodaření v lese. Stáří upřesnila práce odborníků z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. pod vedení Tomáše Vršky. Lidé ze Správy Národního parku Podyjí. nyní přemýšlejí, jak pařeziny zachovat a výmladkové hospodaření do Podyjí na vybraných místech vrátit. více

Jezevec lesní – mistr tajných chodeb

6.2.2015 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Jaroslav Vogeltanz / Naše přírodaSnad v každém kraji, zejména v lesnatých oblastech, můžeme při toulkách přírodou narazit na nějaký ten „Jezevčí vrch“, kopec či skálu. Tato lidová označení dávají příchozím tušit přítomnost naší největší kunovité šelmy – jezevce lesního (Meles meles). Vůbec přitom nevadí, že místní název vznikl před sto a více lety, neboť podzemní nory obývají jezevci po mnoho generací. Přesto si troufám tvrdit, že většina z nás se s tímto tajuplným zvířetem v životě nepotká. Celé dny totiž tráví v bezpečí mezi zdmi svých nedobytných hradů a na zemský povrch vyráží až s nadcházející nocí. více

Divoké potoky a krásná jezera Šumavy, jak je neznáte - z ptačí perspektivy

5.1.2015 | PRAHA (Naše příroda)
Foto: Jaroslav Vogeltanz / Naše přírodaProhlédněte si unikátní letecké snímky šumavských potoků, slatí a jezer. více

Zlato je bohatstvím a prokletím současného Peru

12.11.2014 (Ekolist.cz)
Foto: Tomáš RůžičkaJsem už trochu otrlý, v televizi sleduji reportáže o násilí z různých koutů světa takřka denně. Ale tohle je něco jiného. Mluvím se statečnou a těžce zkoušenou ženou, která stojí přímo přede mnou. Není tu žádný filtr televizní obrazovky. Poslouchám otřesný příběh Maximy Chaupeové, za nímž stojí tuny zlata ukryté v hloubce několika set metrů. Jsme v severním Peru, nedaleko obřího dolu Yanacocha. To, o co tady jde, je další rozšíření dolu. V budoucnu by měl zabrat stejně velké území jako má naše chráněná krajinná oblast Beskydy.více

Jak jsme v truhlíku na bylinky "odchovali" poštolky

8.7.2014 (Naše příroda)
Foto: Zdeněk Tunka / Naše přírodaPřed čtyřmi lety jsem si na jaře na kuchyňském okně zasadil do truhlíku bylinky. Pravidelně jsem je zaléval a výsledek na sebe nedal dlouho čekat. Objevily se první rostlinky. Když povyrostly do výšky asi 12 cm a náležitě zaplnily truhlík, ukázal se na okně samec poštolky obecné. Nejprve byl slyšet na střeše našeho domu, jak volal. Usadil se za oknem obývacího pokoje, kde byl hustěji zarostlý truhlík s květinami. Poté přelétl na vedlejší okno do kuchyně dále od silnice, které s oknem do obývacího pokoje těsně sousedí. Obě okna jsou situována do dvora bývalého obchodního domu Lužan na Lužickém náměstí v Rumburku.více

Jak je to s odpadnutými ocásky ještěrek a pulců

28.4.2014 (Naše příroda)
Foto: Jozef Májsky / Naše přírodaJistě si ještě někteří vzpomenete na hodiny přírodopisu, kde jsme se coby malí žáčci dozvídali i takové vzrušující informace, jako například, že žabím pulcům před opuštěním vodního prostředí nejprve narostou končetiny, pak ztratí (upadne jim) ocásek a změní se v malé žáby. Nejnovější učebnice již zřejmě uvádějí přesnější fakta o metamorfóze larev obojživelníků a ztrátou ocásků se zabývají pouze u některých plazů. Přesto bychom se při testování vzdělanosti našeho národa na toto téma určitě dozvěděli různé nesmysly, které se bohužel stále objevují i na internetu. Proto bych chtěl uvést na pravou míru, jak je to ve skutečnosti s odpadnutými ocásky těchto nižších obratlovců. více

Exoti naší přírody

17.3.2014 (Naše příroda)
Foto: Gustavo (lu7frb) / FlickrPři toulkách přírodou se setkáváme s mnoha živočichy a rostlinami. Některé z nich vnímáme už jaksi podvědomě jako každodenní součást našeho života a nevěnujeme jim moc pozornosti. Občas se nám však stane, že narazíme na druh, který nás zaujme hned na první pohled. Neobvyklé pestré zabarvení nebo zvláštní tvar živočicha či rostliny nám připadá natolik bizarní a exotický, že často máme dojem, jakoby tento druh do našich krajů ani nepatřil. Vydejte se spolu s námi na exkurzi do naší přírody. Budeme v ní hledat „exoty“ naší živočišné a rostlinné říše… více

fotogalerie uvnitř Tetřívek obecný aneb Zpráva z tokaniště

27.5.2013 | KRKONOŠE (Ekolist.cz)
Tok tetřívků obecných. Foto: Jan Stejskal / Ekolist.czSameček tetřívka přešlapuje kolem samičky, křídla spuštěná do strany. Bílé peří podocasních krovek je fešácky zvednuté, hlava míří dopředu. Všichni, kdo tok tetřívka obecného viděli, se shodují, že jde o jeden z nejúchvatnějších zážitků, které česká příroda nabízí. A mají pravdu. Tokajících tetřívků ovšem v českých horách ubývá a ochranáři se snaží zalarmovat veřejnost, aby je zbytečně nerušila.více

Madagaskar II. aneb Nikdy nebylo tak dobře jako dnes

1.5.2013 | MADAGASKAR (Ekolist.cz)
Venkovská oblast Madagaskaru. Foto: Steve Evans / FlickrV prvním díle svého cestopisu o Madagaskaru se biolog a esejista Stanislav Komárek věnoval především popisu přírody a společnosti tohoto ostrova u afrického kontinentu. V druhé části se víc zaměřuje na současný život Madagaskaru.více

Madagaskar I. aneb Malý kontinent mezi Afrikou a Asií

17.4.2013 | MADAGASKAR (Ekolist.cz)
Madagaskar je proslulý lemury. Na snímku lemur kata. Foto: Neil Strickland / FlickrMému příteli a spolucestovateli Tomáši Polívkovi

Spíše nežli velký ostrov – čtvrtý největší po Grónsku, Nové Guinei a Borneu – představuje Madagaskar díky své svébytnosti cosi jako malý kontinent (Nová Kaledonie by podle stejné logiky představovala kontinent úplně miniaturní). Co do plochy je lehce větší než Francie, jeho někdejší koloniální paní, a leží už poměrně hluboko pod rovníkem zhruba mezi 13. až 25. stupněm. Podle dnešních odhadů se Madagaskar oddělil v rámci rozpadu prakontinentu Gondwany od Afriky před zhruba 150 miliony lety a od Indie asi před 90 miliony – obvyklý náhled, že jeho fauna je proto tak zvláštní, že se od gondwanské masy oddělil v době před vznikem moderních savčích skupin, dostává značné trhliny.

více
« | 1 | .. | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | .. | 31 | »
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist