Nerespektování vstupů do klidových území vede Správu Národního parku Šumava k zásadním opatřením. V nejcennějším území pro populaci tetřeva hlušce, v oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní zvyšuje dohled strážců a projednává omezení vstupu v této lokalitě. Informuje o tom Národní park Šumava.

Představte si, že byste za to, že se chováte k přírodě šetrně, dostávali zaplaceno. Vydělávali byste peníze a chránili biodiverzitu současně. Takový je smysl tzv. CBI, conservation basic income. Tedy jakési nepodmíněné opakované platby, příspěvku vypláceného lidem za to, že žijí v souladu s životním prostředím. V teoriích a plánech se o tomhle ekonomickém nástroji vedoucím k ekologii hovoří už dlouho, ale teď jej poprvé vyčíslila v dolarech a eurech studie uveřejněná v žurnálu Nature Sustainability.

Je začátek června, do žní daleko. A tak má agronom Jakub Vevera dost času na to zavést na své pole exkurzi. Až do pasu mu sahají různé trávy a luční byliny, které byste na poli nečekali. Jsou tu krásně kvetoucí vičence, slézy, jetel, občas zahlédnete mrkev obecnou nebo svazenku. Stačí pár kroků hustým porostem a vidíte čmeláky, včely, motýly a další hmyz. Vevera si při výkladu mimoděk namotá stéblo trávy na prst a trpělivě odpovídá účastníkům exkurze na dotazy, k čemu je dobré mít na kraji pole travní a bylinný pás a jaká je s tím práce.

Na oslavy je ještě brzo, ale objev australských výzkumníků rozhodně představuje důležitý krok kupředu. V laboratorních podmínkách otestovaly dva kmeny hub, s jejichž pomocí dokázali úplně rozložit poněkud obtížný plast, polypropylen. Nedegradoval stovky let, jak by tomu bylo v přírodě, úplně zmizel za 140 dní.

V projektu na záchranu nosorožců bílých severních se nám po zákroku, který proběhl na konci května v Keni, podařilo vytvořit dalších pět embryí. Společně s embryi z dřívějška už jich je celkem 29, přičemž všechna pocházejí od vajíček odebraných od samice Fatu. Je to velký úspěch. Před několika lety jsme jen doufali, že bychom tak velkého množství mohli někdy dosáhnout. Jak takový odběr vajíček vlastně vypadá? Tady je malá fotoreportáž od Jona A. Juáreze.

Co je to forenzní věda? Kdysi dávno ve starověkém Římě…
„Lidé se schází a pokřikují. Fórum hučí. V Comitiu, kde zasedají soudci a z tribuny promlouvají řečníci, vidíš křivopřísežníky, lháře a vychloubače; u Marsyasovy sochy advokáty, sudiče a svědky…“ (Titus Maccius Plautus, cca 200 let př. n. l).

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Od vhodně zvolených směsí lesních dřevin lesníci očekávají vyšší produkci, zmírňování nepříznivého působení sucha a celkově vyšší odolnost takových porostů vůči probíhajícím nepříznivým projevům klimatických změn.

Odborníkům z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR podařilo zachytit blesk, jehož velikost přesáhla hranici běžně velkého okresu a který trval několik sekund. Výzkum složitosti a délky trvání přírodních výbojů potvrdil, že blesky jsou významně větší a trvají podstatně delší dobu, než se dosud předpokládalo. Díky nově použité metodě pozemního měření je lze také detekovat mnohem častěji, než to bylo možné stávajícími konvenčními metodami. Informuje o tom ČVUT.

Po loňském rozsáhlém požáru v Národním parku České Švýcarsko pracují vědci na zlepšení předpovědi rizika lesních požárů a zároveň na opatřeních přímo v lesích, které by bránily rychlému šíření požárů. Existující varovný systém FireRisk, který provozuje Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe společně s Českým hydrometeorologickým ústavem a Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů, se podařilo za poslední rok výrazně proměnit tak, aby usnadnil rozhodování krizového managementu v případě zvýšeného rizika požárů. Informuje o tom bioklimatolog a jeden z tvůrců webu Miroslav Trnka.

Letní sezóna je v důsledku vysokých teplot a sucha obdobím zvýšeného nebezpečí lesních požárů. Měli bychom proto při pobytu v přírodě dbát zvýšené opatrnosti. V roce 2022 vzniklo 2 473 lesních požárů na celkové ploše cca 1 715 ha, to je nejvíce za posledních 10 let. Lesní požáry představovaly 12 % všech požárů v ČR. V posledních letech se jejich podíl na celkovém počtu požárů zvyšuje.