Racek s kroužkem PKHU zimuje v Přerově už dvanáct let

Kolonizace vnitrozemí velkými racky je, podobně jako u kormorána či volavky, citelným zásahem do početnosti kdysi hojných druhů nejen ryb, ale i potápek, racka chechtavého aj. (vodních) ptáků či savců naší krajiny. Přestože jsou řeky a nádrže/rybníky čistší, kdysi hojné druhy se nevrací. Slabší druhy jsou pod tlakem, každý si jistě domyslí jakým...

ANO,
racek je též predátor a ti jsou všichni přemnožení !

Újedi kašpárci kritizují o106, ale hodování "vzácných" (komu jsou vzácní?-) racků na "ofi" příkrmu jim nevadí. Samozřejmě, že skládky kombinují s lovem na řekách, kde loví poslední "slabé a nemocné"... Dříve nevídaný jev, dnes normálka...

https://www.irozhlas.cz/veda-technologie_priroda/ostravske-skladky-lakaji-vzacne-racky-ze-severu-na-odpadcich-jich-hoduji-tisice_201701311629_pholinkova

Tu skládku moc dobře znám, protože takřka sousedí
s místní částí Bohumína Vrbicí a 100 ha štěrkovnou.
Za řekou Odrou je celý pás štěrkoven a okolní břehy
porostlé stromy slouží ptákům jako odpočívky a nebo
nocoviště. Pod nimi je množství obalů od odpadků,
které tam "rozbalují". Na konci prázdnin se tam dá
spatřit i 100 ikon ochranářů (čápů)sledovaných na
hnízdech, ale málokoho zajímá, čím se vlastně dnes živí. Příroda je totiž místy zcela kořisti prostá
a nebo na hraně přežití kořisti. Opakovaně vyslovuji
obavu, co nastane po roce 2030 po zákazu skládek.
Myslím si, že dojde na totální likvidaci zbytku
kořisti a pak na hromadné vyhynutí i těch ptáků
závislých na odpadcích. Bude to obrovský otřes,
když bude většina čapích hnízd osazených kamerami
prázdných a laikové se budou ptát proč? Skládky
tak oddálily vymírání mnoha druhů ptáků a jejich
kořisti, protože jsou zdrojem hlodavců a hmyzu.
Někdy tam jezdím pozorovat stejně jako na skládku
Bohumína mezi rybníky ptáky, ale chce to trochu
sebezapření být v tom zápachu a obklopen smetím.
Pod nohami vám pobíhají myši a potkani a sedají
na vás taky mouchy sedící předtím na odpadcích.
Je ale poučné pozorovat, jak je "bordel" zdrojem
života a sterilní "pořádek" jeho zmarem. Pole bez
polních hnojišť, bez zaorávání hnoje a kejdy a ty
pastviny bez "koláčů" kravského trusu plného hmyzu
jsou dnes sterilní, ale ty skládky jsou rájem pro
život. Smutné, ale bude hůře. Prvý velký otřes
bude po ukončení skládkování a druhý po vymření
kořisti predátorů a následně i jich samotných.
Ono vše se vším souvisí a nezapomenu na zákazy
polních hnojišť zelenými, že ohrožují vody a že
okolí obtěžují hmyzem a zápachem. Nezapomenu na
"racionalizaci" chovat místo klasických krav
"továrny" na mléko, kdy jedna kráva nahradí dvě,
ale nemůže jít na pastvu, aby nezakopla o vemeno.
Schází tak i ty "koláče" kravinců na pastvinách
plné hmyzu, který byl zase kořistí ptáků, žab
a ještěrek. Mám v okolí ještě dva malé sedláky,
kteří pasou, mají u chlévů hnojiště a v chlévech
hnízda vlaštovek a pod střechami jiřiček. Stačí
pár krav a kupa hnoje a je to tam jako před 40
roky, kdy byla obloha plná vlaštovek a jiřiček.
Zbývají tak už pouze vzpomínky na doby minulé
a zlost, že se lidé nepoučili v zahraničí, kde
už to tak bylo a nainstalovali totéž taky.
Jinak na prkně schválně nachystaném kosům pod
převisem střechy hospodářské budovy už zasedla
kosice na vejcích. S hnízdem si ale moc práce
nedali a vypadá jako vrabčí, ale je v suchu pod
střechou a v relativním bezpečí před kunou a
snad se tam neodváží ani sojky a straky. Kosice
se asi poučila, že je lépe mít hnízdo v suchu
a blízko člověka, než v přírodě.

Je třeba s veškerou havětí "zatočit" (častá rada v reklamách), k tomu napomohou chráněné lišky, vzácní rackové, kormoráni a čápi. Ano, kos je jeden z mála druhů, který tlaku predace odolává díky vícečetnému hnízdění, všežravosti a využití blízkosti člověka. Dříve vzácní hřivnáči kolonizovali města asi před 30-40 lety, kde jsou v bezpečí před kání a jestřábem. Zkrátka kdo se přizpůsobí, vyhraje.

Představte si, že při dokrmování nezkrmeného
zimního krmení ptáků teprve nyní přiletěli
na krmítko zvonci. Snadno dosažitelné krmivo
jim asi přišlo nyní vhod a jsou tu každé ráno a večer už třetí den. Jó a taky se tam krmí každý rok v thůjích hnízdící červenky, které po vyplenění hnízda sojkou na tisu se přeorientovaly na živý plot z thůjí. Prostě
našly bezpečné hnízdiště dokonce dva metry
od sousedovy hojně užívané pergoly. Do toho
plotu ale vlétají ze strany mé zahrady a už
asi budují nové hnízdo, protože u slepic
sbírali jejich drobná pírka. Jinak ten kos
má v hnízdě i zbytky mikroténových sáčků
a nitě asi z koberců. Po výletu prvých
mláďat hnízdo zkontroluji, aby v něm nebylo
nějaké mládě zamotáno v takové výstelce.
Kdysi jsem totiž jedno takové ptáče našel
pod hnízdem a musel jsem mu sundat špagáty
z nohou a vysadit ho do keřové tisu, kde
ho staří dokrmovali až do samostatnosti,
kterou jsem mu urychloval a i těm rodičům
příkrmem žížalami pod tisem dvakrát denně.
Bylo legrační, jak se cpal žížalami už sám
a spěchal, aby je sežral dříve, než rodiče.
Ti kosi jsou naučení chodit po záhonu metr
ode mne, když ho okopávám a já jim házím ty
žížaly. Prostě zjistili, že jim servíruji
pod zobáky potravu a osmělili se jít až tak
blízko. U krmítka na parapetu okna si ptáci
zvykli, že sedím metr od okna a koukám na ně,
jak se ládují žrádlem. Ta tam je plachost
a navíc pozoruji, že ji ztrácí i krahujec,
který za vrabci létá do kurníku otvorem
pro slepice. Už v něm byl 3x, ale zpět
netrefí a čeká, až otevřu dveře. Jednou mi
málem vlétl do obličeje a cítil jsem jak
se otřel o vlasy. Právě teď přiletěli ti
zvonci a tak končím a jdu na ně koukat.
ýc