Po stopách vlků se pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy CHKO Kokořínsko – Máchův kraj poprvé vydali letos v půlce ledna. Hodně jim pomohl sníh, který tou dobou napadl. Povedlo se jim zachytit pobytové znaky několika vlků na různých místech. Monitoring proto pokračoval také v druhém únorovém týdnu.

Téměř jeden a půlkilometrové koryto pravostranného přítoku Vižňovského potoka teď nově meandruje v polích chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Kromě této úpravy toku je od loňského roku v okolní nivě 50 tůní a mokřadů. Vodohospodáři z Lesů České republiky tak v rámci projektu za 2,3 miliony korun pomáhají krajině při adaptaci na klimatickou změnu.

Díky fotovoltaickým elektrárnám mohou být zelené střechy pestřejší. Solární panely totiž přináší na tato velmi slunná, suchá a větrná místa tolik vzácný stín a závětří. Stačí také na střešní zahradu přidat pár jednoduchých prvků a mohou poskytnout hmyzu nejen potravu, ale i možnost úkrytu nebo hnízdění. A nemusí to být ani za moc peněz navíc, zaznělo na nedávném workshopu „Biodiverzita okolo lidských sídel. Jak ji podporovat?“.

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary obsahují různé magnetické složky s odlišnou orientací, což naznačuje, že během svého dlouhodobého vývoje postupně zaznamenávaly změny zemského magnetického pole. Tento objev přináší nejen pohled na geologické procesy na Zemi, ale má význam i pro pochopení podobných struktur nalezených na Marsu.

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – Český ráj – si letos připomene sedmdesát let od vyhlášení. Oslavy se budou konat po celý rok a přinesou pestrý program. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která CHKO spravuje, jej připravuje společně především s Domem přírody Českého ráje v Dolánkách u Turnova a informačním střediskem Bukovina na Hruboskalsku.

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2025 Rokem obojživelníků. Co nás čeká v nejbližší době? Záchranné transfery, vzdělávací aktivity, soutěže či pozorování obojživelníků.

Dálnice fungují pro zvířata jako migrační bariéra. Hlavně pro velké savce. Proto je na nich potřeba stavět zvířecí přechody. Zároveň ale může travnatý pás vedle nich fungovat jako migrační koridor, například pro motýly. „A funguje. Máme na to data,“ uvedl Vladimír Hula z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity na nedávném workshopu o podpoře biodiverzity nejen ve městech.

Ve dvou roklích v Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá likvidace starých odvodňovacích příkopů. Jedná se o boční rokle navazující na údolí České silnice, konkrétně o Mlýnskou rokli a Střeleckou dolinu. Kvůli usnadnění lesnického hospodaření byla voda z původně podmáčených údolí v minulosti cíleně odváděna. Odtékala odvodňovacími příkopy rychle a schopnost roklí přirozeně zadržovat vodu byla citelně snížena, na úkor původních biotopů. To se probíhajícím zásahem změní.