Meandrující koryto obnoveného potoka na Broumovsku pomůže zadržet v krajině více vody
4.3.2025 03:40 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdroj | Lesy ČR
Zdroj | Lesy ČR
„Voda se při zvýšení hladiny během přívalových srážek přirozeně rozleje do krajiny, takže tím níže v povodí předcházíme bleskovým povodním,“ říká Zbyněk Morkus, vedoucí správy toků pro oblast povodí Labe.
Část napřímené trasy koryta vodohospodáři zcela změnili podle charakteru toku i území, část s vegetací a nižším sklonem okolní nivy i řadou překážek v toku, jako je třeba naplavené dřevo, ponechali.
Zdroj | Lesy ČR
Na 1800 metrech čtverečních vytvořili 15 tůní a 35 mikrotůní i mokřadů. Plocha je tak výrazně členitější a nabízí biotop řadě živočišných druhů vázaných na vodu. Tůně jsou různě velké a hluboké, průtočné i neprůtočné a závislé na hladině podzemní vody v nivě. Ústí do nich svodné drény historického melioračního systému, který v horním úseku odvodňuje pouze bezprostředně sousedící pozemky, v dolním úseku pak širší území. V menší části pásu nivy a na břehových hranách koryta jsou vysazené stromy a keře.
Projekt spolufinancovala Evropská unie z Operačního programu Životní prostředí
reklama
Dále čtěte |
Mladá Boleslav chce letos vybudovat tůně na Krásné louce a v parku Štěpánka
Poplatky za výstavbu menší studny a čistírny odpadních vod se sníží na 5000 Kč
Rekonstrukce jezu v Kadani je zhruba v polovině, skončí v příštím roce
Další články autora |
Lesníci připravují v jihomoravských luzích záplavy. Nahrazují tak přirozený režim jarních povodní
V Jizerských horách pečují Lesy ČR o tisíce ptačích budek
U dálkových turistických tras najdete nově 31 přístřešků od Lesů ČR. V nouzi se v nich dá i přespat Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
SV
Slavomil Vinkler
4.3.2025 08:20No ona ta prohlášení o zadržování vody jsou trochu PR, neb z tůní se taky hodně vody odpařuje. Ve skutečnosti ale vzniká velmi užitečná diverzita potoka pro vodní a mokřadní živočichy a rostliny, za což patří poděkování. Ještě sehnat nějakého místního zemmědělce, co by ty porosty udržoval nepřebujelé.
Odpovědět
va
vaber
4.3.2025 08:41 Reaguje na Slavomil VinklerPřebujelý porost je škodlivý?
Když jsem si vyšel za ves k potůčku který je celý zarostlý křovím ,viděl jsem ,že všichni malí ptáci v zimě v křoví hledají,ochranu.
Ale starostové obce už mají plány, jak křoví zlikvidovat,udělat pěknou pěšinku,vysázet nějaká bidla a vše pravidelně sekat rotačkou. Dostanou na to dotaci od Hladíka, jako že je to dobré pro přírodu. Přebujelost škodí ,ale úplně jiná.
Odpovědět
Když jsem si vyšel za ves k potůčku který je celý zarostlý křovím ,viděl jsem ,že všichni malí ptáci v zimě v křoví hledají,ochranu.
Ale starostové obce už mají plány, jak křoví zlikvidovat,udělat pěknou pěšinku,vysázet nějaká bidla a vše pravidelně sekat rotačkou. Dostanou na to dotaci od Hladíka, jako že je to dobré pro přírodu. Přebujelost škodí ,ale úplně jiná.
PJ
Pavel Jeřábek
4.3.2025 23:45 Reaguje na vaberPokud mají starostové vize o bidlech, tak můžete dát připomínky.
Ale já bych si pod pojmem "přebujelý" víc představoval neudržované břehy a nivy. A jako omezení "přebujelých" porostů bych viděl dvakrát roční seč, tak jako to dělávali otcové a dědové a pradědové před rokem zahájení kolektivizace, a sebrání pozemků.
Z vypravování vím, že posekali i podřadnou trávu na mokrém pozemku, protože s ní podestlali místo slámy, kterou využili na krmení. A tím pádem moc křoví tam nebylo. Tak akorát na sběr květů, plotů, či sednutí do stínu.
Starostové, by tedy s odstraněním křovin by mohli své vize upravit, a část křovin v místě ponechali pro hmyz a drobné obratlovce. ¨
A pro milence - co si budeme nalhávat; za bezovým keřem nejedna selka si pantátu podala.
Odpovědět
Ale já bych si pod pojmem "přebujelý" víc představoval neudržované břehy a nivy. A jako omezení "přebujelých" porostů bych viděl dvakrát roční seč, tak jako to dělávali otcové a dědové a pradědové před rokem zahájení kolektivizace, a sebrání pozemků.
Z vypravování vím, že posekali i podřadnou trávu na mokrém pozemku, protože s ní podestlali místo slámy, kterou využili na krmení. A tím pádem moc křoví tam nebylo. Tak akorát na sběr květů, plotů, či sednutí do stínu.
Starostové, by tedy s odstraněním křovin by mohli své vize upravit, a část křovin v místě ponechali pro hmyz a drobné obratlovce. ¨
A pro milence - co si budeme nalhávat; za bezovým keřem nejedna selka si pantátu podala.
SV
JS
Jarek Schindler
4.3.2025 19:23 Reaguje na Slavomil VinklerPořád dokola nářek nad tím , že se část vody odpaří. No a co má být, že se odpaří? Pořád je lepší voda která se u nás ( v republice odpaří) než voda která z republiky odteče.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.3.2025 08:00 Reaguje na Jarek SchindlerA co vodní živočichové a rostliny? Všeho s mírou. Menší tůně ano, rybniční soustava vysuší potok na několik měsíců v roce.
Stejně tak se chová silný pobřežní porost, kdy sice vodní tok chladí, nicméně chladí jeho vodou!!! A tedy opět snižuje průtoky. Je to odměřeno. Viz
https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/10804-vysychave-toky-pribyvaji-sucha-koryta-prispivaji-k-emisim-co2
nebo :
Metodika hodnocení vlivu vysychání toků na biodiverzitu ...
Odpovědět
Stejně tak se chová silný pobřežní porost, kdy sice vodní tok chladí, nicméně chladí jeho vodou!!! A tedy opět snižuje průtoky. Je to odměřeno. Viz
https://www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum/10804-vysychave-toky-pribyvaji-sucha-koryta-prispivaji-k-emisim-co2
nebo :
Metodika hodnocení vlivu vysychání toků na biodiverzitu ...
HH
Honza Honza
5.3.2025 09:20 Reaguje na Slavomil VinklerVysuší potok ale rosou zavodní přírodu. A ochladí!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
5.3.2025 10:49 Reaguje na Slavomil VinklerOpravdu? O kterých potocích v rámci rybničních soustav jižních Čech mluvíte? Kde díky těmto rybničním soustavám dochází na několik měsíců k vysušení potoků? Pár příkladů protože jinak právě voda z rybníků či přehrad brání i krátkodobému vyschnutí toku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.3.2025 17:06 Reaguje na Jarek SchindlerNo jen trolíte. Nežárka Lužnice i Vltava jsou velké řeky. Například Bílý potok pod Skřínářovem , nebo Vlkovem vysychá dost často. A podívejte se na podklady doc. Pařila. Existuje i mapa vysychavých toků. A že těch lokalit je...
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.3.2025 05:07 Reaguje na Slavomil VinklerVysychavé toky snad existovaly i v minulosti a s rybníky to nemá zas tak moc nic společného. Kolik těch potůčků vysychá kvůli přítomnosti rybníku? Nebo spíš, kolik těch dříve vysychavých toků díky rybníkům dnes nevyschne? U nás je třeba Ztracený potok. Teče, teče, najednou na +- 400 metrech neteče. No a teče tam jen při silných deštích. V minulosti u nás byla plocha rybníků 180 000 ha. Dnes je to jen něco kolem 50 tisíc.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
6.3.2025 06:48 Reaguje na Jarek SchindlerPindáte. Rybník v suchu vodu spotřebovává. Dříve více pršelo. Viz níže čtěte rozdíl mezi rybníkem a přehradou:
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
7.3.2025 00:53 Reaguje na Slavomil VinklerA nepindáte spíš vy? Opravdu dříve více pršelo? Samozřejmě to "dříve" je taková berlička bl.ců, že. Kdy je to to dříve? Podle ročních úhrnů srážek byl průměr mezi lety 1961-1990 674 mm. Mezi lety 1991-2020 to bylo 684mm. V roce 1973 byl průměr 542 mm, v roce 2010 867mm. No a v posledních letech ,2020 766mm, 2022 634mm, 2023 732mm.2024 776mm. To tedy znamená, že v posledních letech asi pršelo víc než je nějaký průměr od roku 1961. Takže vaše tvrzení že dříve pršelo víc je blábol. Samozřejmě, že každá vodní plocha odpařuje vodu. Ono tu vodu spotřebovává (odpařuje) i potok, že. Akorát ta odpařená voda je pořád voda, byť zrovna v jiném skupenství.Voda se nikam "nevypaří"...... takže nekecejte a studujte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2025 08:03 Reaguje na Jarek SchindlerNepoužívejte nadávky.
No není přesné co jsem napsal, ale:
a) Každý stupeň nahoru je vyšší odpar. Podle měření 3-6 mm/den sic . To není málo, je to více než z půdy. Takže i když prší stejně, tak vody více chybí.
b) A prší nerovnoměrněji, takže po povodni v dlouhých horkých obdobích potok vyschne více a na delší dobu.
c) vypařená voda zmizí pryč....
Co chcete vymudrovat? Ano i dříve potoky vysychaly. Ale nyní častěji a na delší dobu. Místo urážek si nastudujte podklady, co jsem vám nabídl a i jiné.Strýček Google a teta WIKI ví vše.
https://www.vtei.cz/2019/08/ztrata-vody-vyparem-z-volne-vodni-hladiny/
Odpovědět
No není přesné co jsem napsal, ale:
a) Každý stupeň nahoru je vyšší odpar. Podle měření 3-6 mm/den sic . To není málo, je to více než z půdy. Takže i když prší stejně, tak vody více chybí.
b) A prší nerovnoměrněji, takže po povodni v dlouhých horkých obdobích potok vyschne více a na delší dobu.
c) vypařená voda zmizí pryč....
Co chcete vymudrovat? Ano i dříve potoky vysychaly. Ale nyní častěji a na delší dobu. Místo urážek si nastudujte podklady, co jsem vám nabídl a i jiné.Strýček Google a teta WIKI ví vše.
https://www.vtei.cz/2019/08/ztrata-vody-vyparem-z-volne-vodni-hladiny/
JS
Jarek Schindler
7.3.2025 09:18 Reaguje na Slavomil VinklerAle zase. To snad nebyla nadávka ale pouhé konstatování. Reagoval jsem na to co jste tvrdil a vy jste tvrdil, že pindám protože dřív pršelo víc. Tak pršelo "dřív" více nebo ne? a)Samozřejmě vyšší teplota znamená větší odpar. Nějak ale zapomínáte na to, že nejde srovnávat odpar z půdy a odpar z rybníka či přehrady. Ono tak nějak se z toho rybníka odpařuje voda která by tam bez toho rybníka ( přehrady) dávno nebyla.
b) Nikdy nikde nepršelo stejnoměrně. Vždy byly oblasti bohaté na srážky a oblasti ve srážkovém stínu. Pokud někde vyschne potok, vy píšete o horských potocích, tak to není z důvodu rybníka. Navíc, na horských tocích rybníky nebývají. Nepamatuji se že by u nás nějaký horský potok dlouhodobě vyschl. on nevyschl ani krátkodobě.
c) Odpařená voda se opravdu nevypaří, nezmizí. Jen změní skupenství. Asi vám nic neříká "zákon o zachování hmotnosti". Lomonosov to věděl již v roce 1748.
Odpovědět
b) Nikdy nikde nepršelo stejnoměrně. Vždy byly oblasti bohaté na srážky a oblasti ve srážkovém stínu. Pokud někde vyschne potok, vy píšete o horských potocích, tak to není z důvodu rybníka. Navíc, na horských tocích rybníky nebývají. Nepamatuji se že by u nás nějaký horský potok dlouhodobě vyschl. on nevyschl ani krátkodobě.
c) Odpařená voda se opravdu nevypaří, nezmizí. Jen změní skupenství. Asi vám nic neříká "zákon o zachování hmotnosti". Lomonosov to věděl již v roce 1748.
SV
Slavomil Vinkler
7.3.2025 14:30 Reaguje na Jarek SchindlerRybník tok vysušuje, neboť z provozního principu má malou akumuklaci, rybníkář pouští jen přebytek. Bez rybníka by byla v mokřadu nebo v půdě s menším odparem. Stanovit bilanci není jednoduché a záleží zejména na ploše rybníka. Zato přehrady musí držet minimální průtok.
Kde jste přišel na horský potůček. Já o něm nepsal.
Voda se ztratí z krajiny z rybníka, no přece tím, že změní skupenství a odfoukne ji vítr. Ale že zůstane na Zemi, no a co.
Odpovědět
Kde jste přišel na horský potůček. Já o něm nepsal.
Voda se ztratí z krajiny z rybníka, no přece tím, že změní skupenství a odfoukne ji vítr. Ale že zůstane na Zemi, no a co.
JS
Jarek Schindler
8.3.2025 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerŽádný mokřad není schopen vázat na stejné ploše tolik vody co rybníky ,přehrady. Čím je větší vlhkost vzduchu tím je menší odpar. Pokud tu vodní páru vítr od někud odfoukne tak jinou zase přifoukne. Je to pořád voda kterou tu máme. I z potoka se odpařuje voda. Jenom to není voda dříve tam potokem akumulovaná ale jde pouze o vodu která od někud přitekla.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.3.2025 17:07 Reaguje na Jarek SchindlerRozdíl mezi přehradou a rybníkem je v manipulačním řádu. No přehrada musí udržovat minimální průtok. Rybnikář nemusí, chcíply by mu ryby.
Odpovědět
HH
Honza Honza
4.3.2025 08:40Zachycování vody jakýmkoli způsobem je nejdůležitější činnost. Zvl. v dnešní době, kdy prší sice stejně, ale srážky jsou přívalové a půda je nestačí zachytit. Je to i boj proti povodním. Rozlitá voda na loukách nejen zalévá, ale i výparem ochlazuje, tvoří se rosa, což je přínos pro všechny organizmy. Prostě dělat vše pro to, aby řeky nebyly kanalizace odvádějící vodu, ale aby se voda zadržovala.
Dobrou funkci mají i jezy, zadržují vodu, voda se na jezem více rozlévá, pod jezem vzniká hlubší tůň, jez bere kinetickou energii vodě. Zadržuje se i bahno nad jezem, které je možno těžit, voda se promíchává a provzdušňuje alespoň pod jezem. Je třeba, aby jez byl prostupný pro migraci ryb.
Odpovědět
Dobrou funkci mají i jezy, zadržují vodu, voda se na jezem více rozlévá, pod jezem vzniká hlubší tůň, jez bere kinetickou energii vodě. Zadržuje se i bahno nad jezem, které je možno těžit, voda se promíchává a provzdušňuje alespoň pod jezem. Je třeba, aby jez byl prostupný pro migraci ryb.
PE
DM
Dalibor Motl
4.3.2025 12:57 Reaguje na Petr EliasJako ironie dobré ale vodohospodářsky by Vám přehrada na takovém potůčku asi nevyšla. Trvale deficitní bilance, nevhodný profil... Akce vypadá hezky. I kdyby budoucí péče po vyprchání dotačních peněz nevyšla tak vznikne vrbo-olšové houští s protékajícím potokem. To asi krajinářsky a ekologicky nebude taky žádná tragédie.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.3.2025 19:27 Reaguje na Dalibor MotlŘekl bych, že první velká voda ( nemyslím tím 20 mm za 24 hodin) si to sama upraví a ty meandry narovná.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.3.2025 08:07 Reaguje na Dalibor MotlAle je. Vznik vrboolšového houští není to pravé ořechové. Daleko lepší je udržet vlhkou, nezarůstající louku nepřerostlou stařinou a semo tamo keřík či stromek.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.3.2025 10:35Stále dokola opakuji, že máme zadržovat NADBYTEČNOU VODU a nikoliv KAŽDOU
VODU, která někde je a jinam už po zadržení nedoputuje. Pokud poslední
zbytky vody z polovyschlého potůčku necháme ještě v meandrech zasáknout,
tak níže po proudu už nic nepoteče. Zadržujme pouze přívalové srážky a nikoliv ty zbytky, co v potocích zůstaly. Tím zachráníme malý kousek
přírody před vyschnutím, ale jinou část o vodu okrádáme. Je to sobecké
a nerozumné.
Odpovědět
VODU, která někde je a jinam už po zadržení nedoputuje. Pokud poslední
zbytky vody z polovyschlého potůčku necháme ještě v meandrech zasáknout,
tak níže po proudu už nic nepoteče. Zadržujme pouze přívalové srážky a nikoliv ty zbytky, co v potocích zůstaly. Tím zachráníme malý kousek
přírody před vyschnutím, ale jinou část o vodu okrádáme. Je to sobecké
a nerozumné.
SV
JS
Jarek Schindler
8.3.2025 09:41 Reaguje na Břetislav MachačekLogicky, voda která již nikam nedoputuje je zadržená voda. Potoky samozřejmě vodu vypařují a zasakují. Čím je vody méně tím je to zřetelnější. Jak tomu asi chcete zabránit? Sampozřejmě, pokud bude odpar a ten zásak větší než přítok tak k vyschnutí toku dojde. Ty zbytky co v potocích zústaly prostě a jasně do dalších dešťů vyschnou.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2025 10:47 Reaguje na Jarek SchindlerUž jsem tu uváděl příklad, že po zřízení rybníka vyschnul
potok pod ním. Nevím, zda má takový rybník regulační řád,
jaký mají velké přehrady nařizující odpouštět i za sucha
dostatek vody k zachování života v toku pod přehradou. No
a nově vybudované tůně a meandry asi žádné regulační řády
nemají. Vodu zadrží často až tak, že už dál potokem žádná neteče. Zasákne a okolo ji drancují z vrtů čerpadla. Je
to doslova plnění vrtů těch, kteří nakonec vodou plýtvají při zalévání golfových a jiných hřišť a okrasných zahrad.
Přitom z potoka nesmíte mimo nabraní vody do konve vodu
čerpat ani na zeleninovou zahradu. Nakonec z jakého potoka, když už zasákl o mnoho výše a tu vodu čerpá z vrtu někdo jiný. Ono leckde se na potocích vyskytují vhodná údolí
pro vybudování nádrží na přívalové srážky a s možností
jimi postupně potok pod ní za sucha dotovat. I tam část
vody zasákne a odpaří se, ale je to voda z přívalových
srážek, kterou by nasycené mokřady a piditůně stejně
nezachytily. To je ta voda NAVÍC co odtéká bez užitku
a navíc ještě často škodí. Ta odteče, ale mohla být
třeba ještě měsíc v nádrži na dotaci vody v potoce.
Takto fungují přehrady na řekách a potoky by taky
tak mohly být chráněny před zbytečným vysycháním.
Každopádně ale musí mít možnost odtok ŘÍDIT a nebýt
pouze pasivní nádrží, která za sucha vodu do toku
nepouští a nechává ji pouze zasakovat a odpařovat.
Odpovědět
potok pod ním. Nevím, zda má takový rybník regulační řád,
jaký mají velké přehrady nařizující odpouštět i za sucha
dostatek vody k zachování života v toku pod přehradou. No
a nově vybudované tůně a meandry asi žádné regulační řády
nemají. Vodu zadrží často až tak, že už dál potokem žádná neteče. Zasákne a okolo ji drancují z vrtů čerpadla. Je
to doslova plnění vrtů těch, kteří nakonec vodou plýtvají při zalévání golfových a jiných hřišť a okrasných zahrad.
Přitom z potoka nesmíte mimo nabraní vody do konve vodu
čerpat ani na zeleninovou zahradu. Nakonec z jakého potoka, když už zasákl o mnoho výše a tu vodu čerpá z vrtu někdo jiný. Ono leckde se na potocích vyskytují vhodná údolí
pro vybudování nádrží na přívalové srážky a s možností
jimi postupně potok pod ní za sucha dotovat. I tam část
vody zasákne a odpaří se, ale je to voda z přívalových
srážek, kterou by nasycené mokřady a piditůně stejně
nezachytily. To je ta voda NAVÍC co odtéká bez užitku
a navíc ještě často škodí. Ta odteče, ale mohla být
třeba ještě měsíc v nádrži na dotaci vody v potoce.
Takto fungují přehrady na řekách a potoky by taky
tak mohly být chráněny před zbytečným vysycháním.
Každopádně ale musí mít možnost odtok ŘÍDIT a nebýt
pouze pasivní nádrží, která za sucha vodu do toku
nepouští a nechává ji pouze zasakovat a odpařovat.
