Norování je zbytečně krutá metoda lovu, která nepatří do 21. století. To se snaží ukázat organizace Svoboda zvířat v nové kampani Nora patří lišce. Téma norování bylo žhavé už v minulosti. V roce 2015 v souvislosti s projednávanou novelou zákona o myslivosti vznikly petice jak podporující zákaz norování, tak jeho zachování. Jedním z argumentů myslivců bylo, že jde o efektivní způsob lovu lišek, který je součástí myslivecké tradice.

Agrolesnictví, před několika lety v Česku ještě prakticky zapomenuté a neznámé, se mezi českými zemědělci pozvolna prosazuje jako alternativa k současné podobě hospodaření na zemědělské půdě. Podle Martina Klimánka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity se to daří díky novým dotačním titulům a relativně nedávné změně legislativy. Řekl to na tiskové konferenci, jež byla součástí mezinárodní agrolesnické konference na Mendelově univerzitě.

Díky dvouletému projektu pražské České zemědělské univerzity (ČZU) bylo možné se zbavit desítky invazivních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost, například skautské oddíly nebo různé zájmové skupiny. Invazivní druhy vytlačují původní rostliny a jejich likvidace omezuje jejich další šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům. Jejich odstranění pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.

Pokud nenastanou komplikace, měla by letos na Českomoravské vysočině vyletět mláďata orlů mořských z rekordních 25 hnízd. Podařilo se dokonce zahnízdit i orlu mořskému, který byl letos v lednu přiotráven nervovým jedem karbofuranem nedaleko obce Benátky u Žďírce nad Doubravou. Při ochraně hnízd je zásadní spolupráce s lesními hospodáři.

Plasty jasných barev jako je červená, modrá a zelená se rozkládají a tvoří mikroplasty rychleji než ty s méně nápadnými barvami. Důvodem je jejich větší náchylnost k poškození UV zářením, které mění strukturu plastu, činí ho křehčím a náchylnějším k rozpadnutí. Studie vědců z University of Leicester publikovaná v časopise Environmental Pollution ukazuje, jak důležitou roli v životnosti plastů hrají barviva.

Vědci objevili bizarního tvora, kterému přezdívají ježuropysk a předpokládají, že se v pravěkých dobách proháněl po Austrálii. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Zkamenělé kusy čelistní kosti tohoto zvířete byly nalezeny na opálových polích v severní části Nového Jižního Walesu spolu s důkazy o existenci několika dalších dávných a dnes již vyhynulých druhů řádu ptakořitních.

Právě v těchto dnech se v chráněné krajinné oblasti Brdy začínají líhnout listonozi letní. Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Z naší krajiny už téměř vymizeli.

Desítky řek a potoků na Aljašce mění barvu na rezavě oranžovou. Podle nové studie jde patrně o následky tání permafrostu, které ohrožuje místní přírodu a živočichy, napsal zpravodajský server The Guardian.

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení a na zvuky svých mláďat reagují zvlášť citlivě. Informoval o tom tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd, uvedla agentura DPA.

Na pomezí Kladenska a Rakovnicka vznikla "chytrá krajina", která poskytuje data pro mírnění dopadů klimatických změn. Systémy fungující přímo v krajině v okolí farmy České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, jak je možné bránit například vysychání krajiny nebo erozi. Poznatky z komplexního výzkumu by měly být použitelné i pro zemědělce. Zásadní jsou také zjištění ohledně budoucího vývoje změn klimatu, řekl vedoucí projektu nazvaného Pilotní farma Amálie - aplikace konceptu Chytré krajiny Petr Máca z Fakulty životního prostředí ČZU.