https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dobrovolnici-pomahali-v-milcicich-obnovit-mokrad-s-tunemi-pro-obojzivelniky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dobrovolníci pomáhali v Milčicích obnovit mokřad s tůněmi pro obojživelníky

8.3.2025 05:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Český svaz ochránců přírody
Minulý týden proběhla na bývalé slatinné louce v Přírodní památce Milčice na Nymbursku brigáda s účastí veřejnosti. Lidé se tak mohli dozvědět a přiučit se, jak se obnovují mokřady v praxi. S pomocí bagru a 34 dobrovolníků se podařilo vyhloubit asi desítku nových tůní. O tuto evropsky významnou lokalitu zahrnutou do soustavy Natura 2000 se od roku 2021 stará základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí (Ekocentrem Huslík), která usiluje o to, aby se na místo znovu vrátily vhodné podmínky pro chráněné a ohrožené druhy obojživelníků, bezobratlých i cennou slatiništní vegetaci, a neztratil se tak předmět její ochrany.
 
„Mokřady patří mezi nejohroženější biotopy na celém světě. Z naší krajiny však dlouhodobě mizí a s nimi i druhy rostlin a živočichů, kteří je k životu potřebují. Z velké části si za to lidé mohou sami svými necitlivými zásahy. A proto je nyní potřeba jim dát zpátky pomocnou ruku. Jsem rád, že veřejnost téma zajímá a není ji lhostejné. To je ten nejlepší předpoklad, jak krůček po krůčku vrátit mokřadům své důstojné místo na zemi,“ řekl Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Českého svazu ochránců přírody. „Děkujeme všem, kteří nás přišli podpořit a pomoci se záchranou této významné mokřadní lokality.“

Z kdysi botanicky velmi cenných slatinných luk v Milčicích na Nymbursku byla v 80. letech 20. stol. většina slatiny vytěžena pro lázeňské účely. Na místě vznikla prohlubeň, jejíž nejhlubší část se zaplnila vodou. Prameny silně mineralizované vody nezanikly a kolem nich se začala opětovně vytvářet slatiništní společenstva. Proto byla mokřadní lokalita zahrnuta mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a s účinností od března 2017 vyhlášena přírodní památkou.

Místo však bylo bezprostředně po těžbě nevhodně osázeno dřevinami, které následně doplnila i náletová vegetace, v důsledku čehož většinu lokality pokryl poměrně hustý „lesní“ porost. Ten způsobuje zastínění lokality, snižování množství vody a rychlé zazemňování mělčích vodních ploch. Tento stav vede k postupnému zániku předmětu ochrany. Na druhou stranu jde dnes o jeden z mála lesíků v okolí s výskytem řady druhů ptáků, proto je k obnově mokřadu potřeba přistupovat citlivě.

„Kromě vyhloubení nových tůní pro obojživelníky jsme na dnešní brigádě také likvidovali náletové dřeviny, které tůně zastiňovaly. Tím podpoříme výskyt vzácných obojživelníků“ řekl místní ochránce přírody Pavel Brodecký, který lokalitu dlouhodobě sleduje.

Revitalizace slatinné louky v Přírodní památce Milčice je součástí projektu Naše mokřady v době klimatické změny. Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Je zaměřen na problematiku mokřadů v širokém slova smyslu v souvislosti s klimatickou změnou. Jeho cílem je přiblížit problematiku významu, ochrany a obnovy mokřadů co nejširšímu spektru veřejnosti. Zahrnuje celou škálu informačních a vzdělávacích aktivit – od nových webových stránek www.nasemokrady.cz, přes terénní exkurze, workshopy a přednášky i další osvětové aktivity v režii ekocenter ČSOP, nové praktické publikace, až po samotné ukázkové revitalizace dvou mokřadních lokalit (vedle Milčic také Na Skřivánku u Jihlavy).


reklama

 
Český svaz ochránců přírody

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

8.3.2025 06:37
Tůně na obrázku nejsou pro obojživelníky terno. Jsou zarostlé v lese. Chtělo by to prosvětlit a z některých vrb udělat hlavaté těžbou dřeva.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.3.2025 07:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Voda v lese se tak rychle neprohřívá/nevypařuje, bývá doplňována z blízkého potůčku. Patřím k těm, kteří tůně v lesní nivě doporučují, narozdíl od "kdekoliv", tedy vysychajících "pastí".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.3.2025 07:07 Reaguje na Karel Zvářal
Navíc rozlezlé žabky nebývají (všechny) zapraveny do půdy, ale hodně jich v krytém lese s dostatkem žížal a slimáčků přežije. Tůně je potřeba občas prohrábnout a vyčistit, což je i případ Milčic.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.3.2025 08:00 Reaguje na Karel Zvářal
No ale ve stínu lesa se obojživelníci netřou.
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.3.2025 12:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Každá voda lépe prosperuje alespoň částečně osluněná. A prosvětlování těžbou dřeva je také super.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.3.2025 05:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Než se stromy olistí, ... a kuňkám stín nevadí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.3.2025 08:48
U nás nejvíc tůní "vybudovali" za války kolem tratě spojenci bombardováním.
Některé měly průměr kolem 6 metrů a hloubku i dva metry. Vydržely funkční
50 let, ale nyní už je po nich pouze památka ve formě mělkých prohlubní.
V zástavbě byly ale ihned zaváženy rumištěm z rozbitých budov a bylo jich
u nás opravdu mnoho. Přímý zásah dostal i kryt pro cestující kousek od
nádražní budovy, která byla paradoxně zasažena pouze sporadicky, ale v
tom krytu byl doslova masakr. Takže si myslím, že leckde by stejnou
práci zvládlo lépe půl kg plastické trhaviny v příhodnou dobu, kdy ti
obojživelníci zimují rozptýlení po okolí a eliminovaly by se ztráty.
Zažil jsem takový odpal na ZVS, kdy tak hloubili okop pro raketomet.
Bylo to rychlé a bez velké námahy ve zmrzlé půdě cvičiště. Pro tanky
vojáci kopali okopy ručně vedle starých okopů, aby si to "vyzkoušeli"
a pro mnohé to bylo prvé setkání s lopatou a krumpáčem. Takže chápu
"zážitek" aktivistů hrát si s lopatou na tůních(kalužích), ale lze
to dělat jednodušeji.
Odpovědět
HH

Honza Honza

10.3.2025 12:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Podle mě dobrý nápad. Pak projet tankem a bylo by i prosvětlení.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.3.2025 07:18
Doufám,
že obnovují jenom ty, co nejsou v blízkosti silnic, přes které potom obojživelníci migrují vstříc svému konci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist