Dobrovolníci pomáhali v Milčicích obnovit mokřad s tůněmi pro obojživelníky
Z kdysi botanicky velmi cenných slatinných luk v Milčicích na Nymbursku byla v 80. letech 20. stol. většina slatiny vytěžena pro lázeňské účely. Na místě vznikla prohlubeň, jejíž nejhlubší část se zaplnila vodou. Prameny silně mineralizované vody nezanikly a kolem nich se začala opětovně vytvářet slatiništní společenstva. Proto byla mokřadní lokalita zahrnuta mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 a s účinností od března 2017 vyhlášena přírodní památkou.
Místo však bylo bezprostředně po těžbě nevhodně osázeno dřevinami, které následně doplnila i náletová vegetace, v důsledku čehož většinu lokality pokryl poměrně hustý „lesní“ porost. Ten způsobuje zastínění lokality, snižování množství vody a rychlé zazemňování mělčích vodních ploch. Tento stav vede k postupnému zániku předmětu ochrany. Na druhou stranu jde dnes o jeden z mála lesíků v okolí s výskytem řady druhů ptáků, proto je k obnově mokřadu potřeba přistupovat citlivě.
„Kromě vyhloubení nových tůní pro obojživelníky jsme na dnešní brigádě také likvidovali náletové dřeviny, které tůně zastiňovaly. Tím podpoříme výskyt vzácných obojživelníků“ řekl místní ochránce přírody Pavel Brodecký, který lokalitu dlouhodobě sleduje.
Revitalizace slatinné louky v Přírodní památce Milčice je součástí projektu Naše mokřady v době klimatické změny. Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Je zaměřen na problematiku mokřadů v širokém slova smyslu v souvislosti s klimatickou změnou. Jeho cílem je přiblížit problematiku významu, ochrany a obnovy mokřadů co nejširšímu spektru veřejnosti. Zahrnuje celou škálu informačních a vzdělávacích aktivit – od nových webových stránek www.nasemokrady.cz, přes terénní exkurze, workshopy a přednášky i další osvětové aktivity v režii ekocenter ČSOP, nové praktické publikace, až po samotné ukázkové revitalizace dvou mokřadních lokalit (vedle Milčic také Na Skřivánku u Jihlavy).
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Slavomil Vinkler
8.3.2025 06:37
Karel Zvářal
8.3.2025 07:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
8.3.2025 07:07 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
8.3.2025 08:00 Reaguje na Karel ZvářalHonza Honza
10.3.2025 12:57 Reaguje na Slavomil Vinkler
Karel Zvářal
11.3.2025 05:57 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
8.3.2025 08:48Některé měly průměr kolem 6 metrů a hloubku i dva metry. Vydržely funkční
50 let, ale nyní už je po nich pouze památka ve formě mělkých prohlubní.
V zástavbě byly ale ihned zaváženy rumištěm z rozbitých budov a bylo jich
u nás opravdu mnoho. Přímý zásah dostal i kryt pro cestující kousek od
nádražní budovy, která byla paradoxně zasažena pouze sporadicky, ale v
tom krytu byl doslova masakr. Takže si myslím, že leckde by stejnou
práci zvládlo lépe půl kg plastické trhaviny v příhodnou dobu, kdy ti
obojživelníci zimují rozptýlení po okolí a eliminovaly by se ztráty.
Zažil jsem takový odpal na ZVS, kdy tak hloubili okop pro raketomet.
Bylo to rychlé a bez velké námahy ve zmrzlé půdě cvičiště. Pro tanky
vojáci kopali okopy ručně vedle starých okopů, aby si to "vyzkoušeli"
a pro mnohé to bylo prvé setkání s lopatou a krumpáčem. Takže chápu
"zážitek" aktivistů hrát si s lopatou na tůních(kalužích), ale lze
to dělat jednodušeji.
Honza Honza
10.3.2025 12:59 Reaguje na Břetislav Machačeksmějící se bestie
9.3.2025 07:18že obnovují jenom ty, co nejsou v blízkosti silnic, přes které potom obojživelníci migrují vstříc svému konci.