.png)
První etapa celostátní akce 3x 30 dnů pro mokřady právě startuje
„Mokřady patří mezi nejproduktivnější ekosystémy na světě, jsou zdrojem velké biologické rozmanitosti a také lidem poskytují nezastupitelné ekosystémové služby. I přes jejich význam se ukazuje, že rozloha mokřadů i jejich kvalita nadále klesají, a to ve většině regionů světa a s velkým přičiněním člověka. Vítáme každou takovou akci, navíc se zapojením široké veřejnosti, a proto jsme ji také podpořili v rámci Národního plánu obnovy," vzkazuje Mgr. Petr Hladík, ministr životního prostředí.
Pozorovatelé mohou využít mokřady v tom nejširším slova smyslu – tůně, rybníky, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, prameny, prameniště, lužní lesy, mrtvá ramena, úseky vodních toků, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny a pískovny, rašeliniště, slatiniště či jiné vodní a bažinné biotopy, nebo třeba i zahradní jezírka.
Jaro tedy patří obojživelníkům. V termínu od 15. června do 14. července budou v hledáčku vážky a konečně třetí etapa, která proběhne na podzim od 15. září do 14. října, bude o vodních a mokřadních ptácích, jako jsou bahňáci, volavky či různé kachny. Zájemci se mohou zúčastnit všech etap nebo třeba jen jedné. Zároveň běží tři soutěže ČSOP s tematikou mokřadů – fotografická, literární a výtvarná.
Akce 3x 30 dnů pro mokřady je součástí projektu Naše mokřady v době klimatické změny. Tento projekt je financován Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy. Je zaměřen na problematiku mokřadů v širokém slova smyslu v souvislosti s klimatickou změnou. Jeho cílem je přiblížit problematiku významu, ochrany a obnovy mokřadů co nejširšímu spektru veřejnosti. Zahrnuje celou škálu informačních a vzdělávacích aktivit – od nových webových stránek www.nasemokrady.cz, přes terénní exkurze, workshopy a přednášky i další osvětové aktivity v režii ekocenter ČSOP, nové praktické publikace, až po samotné ukázkové revitalizace dvou mokřadních lokalit.
Více informací najdete na webových stránkách www.nasemokrady.cz a Facebooku nasemokrady.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Honza Honza
15.3.2025 10:28Přehrady ničí původní i vzácné ojedinělé přírodní lokality. Místo ojedinělé lokality vzniká uniformní rybník. Hromadí se v nich toxické odpad vzniklý "péčí" o krajinu zemědělci. Tyto kaly produkují metan.
Jejich ochrana před povodněmi je sporná- větší nezvládnou, menší takové škody nenadělá, funguje spíše kaskáda přehrad, s ještě větší negativním působením na prostředí. Produkce elektřiny je zanedbatelná a jejich protržení ja katastrofa. Výpar spotřebovává vodu, která pak v řece chybí.
Jenomže přírodovědci jaksi už nevidí, že vodu nutno zadržovat, že funkce zadržení vody je úplně stejná v lese, mokřadech a přehradách. Vodu nelze nechat odtéct do moře, zvl. v dnešní době přívalových srážek, kdy i lesy jsou přesušené, mechy odumírají, půda je utužená, to platí i v zemědělství -schází organita, těžké stroje, málo života v půdě. Bez zachycování vody prostě život nebude a motýli na louce nás nezachrání.
Voda je nutná pro život, ochlazuje právě svým odparem, úplně stejně v rostlinách tak i v rybníku. Nejdůležitější jsou lesy, které pracují s vodou nejlépe- existuje biotická pumpa, koruny stromů stíní, ve dne se přehřívají ale zem je chladnější= vlhčí, v noci a za deště jsou chladnější a sráží se zde voda (dosažení rosného bodu!) - proto se lesy páří, lesy kouří = důkaz, že biotická pumpa existuje a funguje!, jejich klima je jiné než u louky.
Podstata tedy je výpar vody = ochlazení krajiny, úplně stejný jako v mokřadech a přehradách. V lese je lepší- vypařená voda má možnost se srážet v korunách, ale i přehrady a mokřady ochlazují- pára z vypařené vody neuniká nikam vysoko do atmosféry jako v přehřáté krajině bez lesa a vody.
Národní parky - desetitisíce hektarů lesů ve stavu suchém, dříve tato území chladila a nyní topí.
