Na karlštejnských Vrších obnovují vinaři císařské vinohrady. Vinná réva se tu pěstuje od konce 14. století

V srdci historického městyse Karlštejn, kde již ve 14. století zakládal císař Karel IV. vinice, dnes vzniká nový projekt významné vinařské tradice. Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se pustila do obnovy viniční trati v oblasti známé jako Vrše. Plodit hrozny by tu v budoucnu měly odrůdy Kerner a Ryzlink rýnský. „Udržet produkci vín v této historicky velice významné lokaci považuji za náš důležitý úkol. Obnova vinic má však nejenom historický a produkční, ale i odborný význam,“ uvedl ředitel CARC Mikuláš Madaras.

Na vinici se již začalo intenzivně pracovat. V první fázi se zde strojově vyoraly kořeny původních hlav vinné révy. „Jde o 34 let starou vinici s původními odrůdami Sylvánské zelené, Svatovavřinecké, Modrý portugal a Müller Thurgau, která již dosloužila,“ sdělil Zdeněk Beneš, vedoucí Výzkumné stanice vinařské Karlštejn.

Vinice již byla na hranici své životnosti a rentability pěstování. Úhyn keřů tu dosahoval cca 25 %, zbývající byly ve špatném zdravotním stavu. Neperspektivní bylo i odrůdové zastoupení.

Po vyorání kořenů původních odrůd přišlo na řadu kypření půdy pomocí speciální radlice. Tento proces, nazývaný podrývání, zajišťuje, že bude půda dostatečně prokypřená do zhruba půlmetrové hloubky. Po tomto kroku dojde k vyhnojení a hluboké orbě, která zlepší strukturu půdy a umožní optimální podmínky pro růst nových rostlin.

Při obnově vinic na Vrších plánují karlštejnští vinaři sázet odrůdy, které budou odpovídat místním podmínkám a zároveň přinesou vysokou kvalitu vína. V první fázi se počítá s výsadbou odrůd Kerner a Ryzlink rýnský. „Jedná se odrůdy německé provenience poskytující v našich podmínkách špičková bílá vína. Ryzlink rýnský se právem označuje za "krále vín". Odrůdu Kerner navíc máme v našich vinicích vysazenou z důvodu udržovacího šlechtění. První sklizeň lze očekávat třetím rokem po výsadbě nové vinice,“ vysvětlil Zdeněk Beneš.

První zmínky o pěstování vinné révy v Karlštejně, dříve obci Budňany, pochází z konce 14. století. Kronika Beneše Krabice z Weitmile popisuje záměr krále Karla IV. založit na svazích pod budoucím hradem Karlštejnem a na přilehlých kopcích vinice k pěstování a výrobě ušlechtilého moku. Vladař nechal dovézt první řízky ušlechtilé révy z Rakouska, a to údajně namočené v medu, aby nevysychaly.

Výzkumná stanice vinařská Karlštejn pak vznikla v roce 1919, tehdy pod názvem Státní pokusná vinice. V současné době hospodaří na 9,2 ha půdy na dvou viničních tratích (Plešivec a Vrše) v obtížném terasovitém terénu. Dlouhodobě se věnuje šlechtění vinné révy a výzkumu v oblasti vinohradnictví, vinařství a moderních technologií. Poskytuje odbornou podporu vinařům a agronomům. Nabízí exkurze do vinic, technologických prostor a vinného sklepa s odborným výkladem. Výzkumná stanice udržuje historické dědictví produkcí kvalitního vína z vlastních hroznů v ročním objemu až 35 000 litrů, a to v závislosti na ročníku.

Stanice se podílí na řešení výzkumných projektů a ve spolupráci s Odborem genetiky a šlechtění rostlin CARC udržuje část národního genofondu vinné révy České republiky. Kolekce obsahuje zhruba 200 nejen starých českých odrůd, ale také odrůd z různých částí světa. Vybrané klony vinné révy odrůd Müller-Thurgau, Sylvánské zelené, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Rulandské bílé jsou tu uchovávány (udržovány) in vivo v polní kolekci.

---

reklama

---