Jak správně hospodařit v podmáčených lesích? Doporučení přináší nová metodika
S cílem získat ucelené návody a informace pro posouzení a optimalizaci lesnického hospodaření na vodou ovlivněných stanovištích, na kterých byly v minulosti lesnické hydromeliorace realizovány, vyhlásila v roce 2020 Grantová služba Lesů ČR výzkumné téma „Optimalizace hydrologického režimu stávajících melioračních sítí v lesích“.
Na toto téma pak byl v letech 2021–2023 řešen projekt „Metody adaptace stávajících staveb odvodnění lesních půd na měnící se klimatické podmínky“. Výstupy tohoto projektu se následně staly základem certifikované metodiky Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody, kterou zpracoval kolektiv autorů z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a České zemědělské univerzity v Praze.
V metodice jsou, diferencovaně podle přírodních podmínek, navrženy vhodné postupy a zásady obnovy a výchovy lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích se zvláštním důrazem na zvýšení stability výsledných porostů i v probíhajícím období změny klimatu. A to při vyváženém plnění od nich očekávaných funkcí, zejména souběhu funkce produkční a funkcí hydrických.
Metodika sestává ze tří navzájem se doplňujících částí. Začíná lesopěstebními zásadami pro hlavní hospodářské dřeviny vodou ovlivněných stanovišť. Pokračuje pak katalogovými listy s rámcovými směrnicemi hospodaření podle stanovištních podmínek. Třetí část metodiky je stručným návodem pro využití mechanizace při pěstování lesa.
Na vodou ovlivněných stanovištích jsou vhodné lesopěstební postupy základním prvkem hospodaření. Technická opatření upravující vodní režim se realizují a využívají, pouze pokud běžné postupy hospodaření nevedou ke vzniku lesních porostů plnících očekávané funkce. Specifické růstové podmínky v mnoha případech ztěžují podmínky pro obnovu, ale i další fáze pěstování lesa. Řešením je správná volba druhové skladby a intenzita hospodářských opatření.
Autoři metodiky doporučují:
-
Při obnově lesa až na výjimky podporovat tvorbu porostních směsí, většinově ve skupinovitém míšení stanovištně vhodných dřevin.
-
Volbu správné intenzity obnovních postupů přizpůsobovat aktuálnímu porostnímu typu, zdravotnímu stavu porostů a potenciálu dosažení cílové druhové skladby.
-
Optimálně klást důraz na jemnější způsoby hospodaření maximálně využívající přirozené obnovy stávajících mateřských stromů. Přednostně aplikovat podrostní hospodářský způsob, včetně maloplošných prvků, velikost nezbytných holosečných obnovních prvků držet v mezích daných platnou legislativou.
-
Udržet vysokou stálost pokryvu půdy lesním porostem jako předpoklad fungování „biologické pumpy“ (tzn. evapotranspirace) porostů, čímž se omezí přemokřování lokality. S tímto přístupem souvisí snižování doby obmýtí a prodlužování doby obnovní uplatňované vždy s ohledem na porostní typ.
-
Prostorově omezené holiny a plochy bez stromové vegetace do velikosti cca 0,04 ha, kde se dá předpokládat vysoká náročnost obnovy vlivem zvýšené hladiny podzemní vody, je možné ponechat bez zásahu (výsadeb). Dojde tak mj. ke zvýšení diverzity lesních stanovišť, a tudíž lze očekávat i nárůst biodiverzity širšího území posilující míru plnění řady dalších funkcí lesa.
Na půdách neúnosných nebo podmíněně únosných pro těžké lesnické stroje realizovat mechanizované pěstební zásahy podle následujících doporučení:
-
Těžbu a zejména přibližování dříví uskutečňovat v zimním období v období zámrzu, pokud to umožní mocnost sněhové pokrývky.
Na stanovištích podmíněně únosných lze využít také suchá období.
Nevhodná je stromová metoda těžby.
Volí se co nejpřímější vedení přibližovacích linek.
Okrajové stromy přibližovacích linek se důsledně chrání před poškozením.
Celkově je vhodné omezit holosečný způsob obnovy.
Uplatnění metodiky by mělo vést ke zvýšení druhové a strukturální pestrosti, a tím i stability a resilience lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích. Podstatné je také skloubení plnění všech očekávatelných funkcí lesa, z mimoprodukčních se jedná zejména o funkce hydrické a vodohospodářské.
Lze předpokládat, že aplikace metodiky zvýší bezpečnost produkce a povede ke zvýšení hmotové a kvalitativní produkce dřevní hmoty v řádu jednotek procent, tím dojde k navýšení výnosů v jednotkách desítek tisíc Kč na hektar lesní půdy vodou ovlivněných stanovišť.
Metodika Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody je volně ke stažení.
Autoři metodiky: Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D.; VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno; doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D., Česka zemědělská univerzita v Praze.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Slavomil Vinkler
24.3.2025 07:27vaber
24.3.2025 08:46 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
24.3.2025 17:44 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
24.3.2025 08:36Les nejen ochlazuje krajinu výparem, ale také reguluje své prostředí- je-li více vody, zvýší výpar, tím i klima ochlazuje. Zároveň tuto vodu i šetří, biologická pumpa existuje, po dešti lesy kouří = voda se nad nimi sráží, nad loukou nikoli. Kdyby tak nečinil, za sucha by uschl, jako tráva ve městě v létě - louka není zelená, je žlutá, hrozí požáry, půda je beton (vy to nevidíte?)- tráva se dokáže obnovit i když vše totálně uschne, kdyby stromy takto fungovaly, nepřežily by. Za mokra by byl les přemokřený, kořeny by shnily- les je prostě regulátor krajiny.
Vy to, p. Vinklere nevidíte, vytrháváte jednu funkci lesa, nevidíte celek, souvislostvi - vaše škoda, vaše znalosti přírody mají vážné trhliny! Počítač (AI) mi píše: kritická chyba souboru, p. Vinklere, žádost nelze odeslat!!
Jaké je poučení z článku? Hlavně, proboha, nedělat meliorace, kvůli produkci dřeva (v přemokřeném lese se špatně hospodaří na močálu, i stromy hůře- logicky- rostou), pokud možno nesnižovat zamokření, naopak, tak jako u zemědělců, je-li půda přemokřená, neudělám odvodnění ale využiji tuto vodu a místo pšenice zde udělám močáloviště, rybníček, jinak taky se může stát, že kvůli vysušení 0,5 ha přemokřené půdy mi vyschne 10 ha kvalitního pole a ztratím celou úrodu. To samé platí i v lese, lesníci m u s í obětovat část lesa, močáloviště naopak rozšířit, vodu ještě více zadržovat, jinak jim kvůli 2 ha močálu uschne 100 ha kvalit. lesa! To samé platí i v NP- vykácet les kolem močáloviště, rašeliniště, toto rozšířit, zvýšit hráze. Je to naopak, komunisti kolem slatiny vykopali odvodňovací příkopy v 1. zoně NP, kam člověk nemůže ani šlápnout! A příkopy při podnětné ochranářské péči správců parku tam jsou dodnes!
V článku naopak, p. Vinklere, se řeší, že i na méně zamokřeném území lze les pěstovat, tuto krajinu hlavně proboha nevysušovat- vhodné! stromy při vhodné! agrokuluře si ji upraví samy, člověka na odmeliorování není třeba!
Tuto chybu udělali již Římané v Římě před 2 tis lety, satčí se poučit!
Ještě poznámka: jaký je výpar nad nezastíněné slatině, kde je 50 st v poledne? Jak tento močál šetří vodu? Přesto i močál, rybník, přehrada je zapotřbí, shraňovat vodu je zapotřebí jakýmkoli způsobem, každý způsob má své výhody a nedostatky. Nejlepší ale vždy bude les!!
Slavomil Vinkler
24.3.2025 10:01 Reaguje na Honza HonzaJarek Schindler
24.3.2025 12:29 Reaguje na Slavomil VinklerHonza Honza
24.3.2025 12:48 Reaguje na Jarek SchindlerNaši předci měli úplně jiné starosti.
Honza Honza
24.3.2025 12:45 Reaguje na Slavomil VinklerKdežto rybník, bažina musí za velkého vedra odpařovat hodně- slatina mnohem více než les, protože je zde vysoká teplota. Hluboká přehrada je chladnější a odpařuje méně. Hodně -logicky- musí odpařovat i louka, protože je zde také vysoká teplota jako u slatiny, navíc ji neochlazuje voda (tu nemá), i když je to černozem. Proto na louce za velkého vedra tráva schne, v lese ne. Obilí je stepní travina, potřebuje pro dozrátí sucho, na to je přizpůsobená, jinak plesniví.
Ale tady nejde o to, co více nebo méně odpařuje ale co lépe zadržuje vodu, co prospívá přírodě. Přírodě prospívá jakákoli voda, zadržování vody v lese je nejprospěšnější, nejúčinnější a nejdokonalejší.
Alena Lyskova
24.3.2025 15:25 Reaguje na Honza HonzaSlavomil Vinkler
24.3.2025 23:03 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
25.3.2025 07:09 Reaguje na Slavomil VinklerI nad slatinou je velké teplota, nad mělkým rybníkem, proto je tam odpar velký.
Proto se ve městě sází stromy, nestačí trávníky, aby se město nepřehřívalo, je-li vysoká telota, nutně musí být větší odpar.
Váš důsledek-příčina je rovněž nesmysl. Všechno souvisí se vším, les ovlivňuje klima, klima ovlivňuje les.
Krajinu nejvíce vysušuje místo, kde není vůbec žádná vegetace (která odebírá vodu) = přehřátá poušť.
Vyvozovat závěr, že to, co odebírá vodu, zároveň vede k suchu, je stejný logický nesmysl jako nekupujte dřevo, bude ho víc = nekupujte elektroauta, bude jich víc. Nejezděte do práce, platíte za dopravu, budete mít víc peněz. To je, pane, logika!!
Honza Honza
25.3.2025 07:13 Reaguje na Honza HonzaSlavomil Vinkler
25.3.2025 07:56 Reaguje na Honza HonzaAle : "co odebírá vodu, zároveň vede k suchu, je stejný logický nesmysl???" Navrhujete perpetum aqua, voda neodebraná vysušuje, voda odebraná se líhne a zavodňuje.😊
Honza Honza
25.3.2025 08:56 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
26.3.2025 07:12 Reaguje na Honza HonzaAle pletete do toho les a jeho evaporaci. Již staří předkové si sázeli stromy k chalupě. Strom vysušoval základy a okolí a vypařováním ochlazoval. Tedy nezavodňoval, ale odvodňoval, vysušoval. Louka více vodu zadržuje a méně vypařuje než les.
Dalibor Motl
25.3.2025 08:28Honza Honza
25.3.2025 08:59 Reaguje na Dalibor MotlAle tam , kde to jde v případě lesa, je v tomto článku návod.