https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-spravne-hospodarit-v-podmacenych-lesich-doporuceni-prinasi-nova-metodika
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak správně hospodařit v podmáčených lesích? Doporučení přináší nová metodika

24.3.2025 05:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | VS Opočno, VÚLHM, v. v. i.
V České republice roste 19 % lesů na vodou ovlivněných stanovištích, od rašelinišť a podmáčených lesů po nivy vodních toků. Ztížené podmínky pro pěstování lesa v těchto lokalitách vedly již od konce 18. století k budování prvků technických meliorací – melioračních sítí, jejichž primárním účelem bylo částečné odvodnění půdy, minimálně pro období obnovy lesa. Nicméně, jejich efekt byl často koncipován jako dlouhodobý.
 
Vzhledem k probíhající klimatické změně je prospěšné ověřovat význam technických meliorací na konkrétních lokalitách. Ten souvisí nejen s geomorfologií území, lokálním klimatem a charakterem půd, ale také se stavem lesních porostů a způsobem jejich obhospodařování.

S cílem získat ucelené návody a informace pro posouzení a optimalizaci lesnického hospodaření na vodou ovlivněných stanovištích, na kterých byly v minulosti lesnické hydromeliorace realizovány, vyhlásila v roce 2020 Grantová služba Lesů ČR výzkumné téma „Optimalizace hydrologického režimu stávajících melioračních sítí v lesích“.

Na toto téma pak byl v letech 2021–2023 řešen projekt „Metody adaptace stávajících staveb odvodnění lesních půd na měnící se klimatické podmínky“. Výstupy tohoto projektu se následně staly základem certifikované metodiky Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody, kterou zpracoval kolektiv autorů z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a České zemědělské univerzity v Praze.

V metodice jsou, diferencovaně podle přírodních podmínek, navrženy vhodné postupy a zásady obnovy a výchovy lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích se zvláštním důrazem na zvýšení stability výsledných porostů i v probíhajícím období změny klimatu. A to při vyváženém plnění od nich očekávaných funkcí, zejména souběhu funkce produkční a funkcí hydrických.

Zdroj | VS Opočno, VÚLHM, v. v. i.

Metodika sestává ze tří navzájem se doplňujících částí. Začíná lesopěstebními zásadami pro hlavní hospodářské dřeviny vodou ovlivněných stanovišť. Pokračuje pak katalogovými listy s rámcovými směrnicemi hospodaření podle stanovištních podmínek. Třetí část metodiky je stručným návodem pro využití mechanizace při pěstování lesa.

Na vodou ovlivněných stanovištích jsou vhodné lesopěstební postupy základním prvkem hospodaření. Technická opatření upravující vodní režim se realizují a využívají, pouze pokud běžné postupy hospodaření nevedou ke vzniku lesních porostů plnících očekávané funkce. Specifické růstové podmínky v mnoha případech ztěžují podmínky pro obnovu, ale i další fáze pěstování lesa. Řešením je správná volba druhové skladby a intenzita hospodářských opatření.

Autoři metodiky doporučují:

    Při obnově lesa až na výjimky podporovat tvorbu porostních směsí, většinově ve skupinovitém míšení stanovištně vhodných dřevin.
    Volbu správné intenzity obnovních postupů přizpůsobovat aktuálnímu porostnímu typu, zdravotnímu stavu porostů a potenciálu dosažení cílové druhové skladby.
    Optimálně klást důraz na jemnější způsoby hospodaření maximálně využívající přirozené obnovy stávajících mateřských stromů. Přednostně aplikovat podrostní hospodářský způsob, včetně maloplošných prvků, velikost nezbytných holosečných obnovních prvků držet v mezích daných platnou legislativou.
    Udržet vysokou stálost pokryvu půdy lesním porostem jako předpoklad fungování „biologické pumpy“ (tzn. evapotranspirace) porostů, čímž se omezí přemokřování lokality. S tímto přístupem souvisí snižování doby obmýtí a prodlužování doby obnovní uplatňované vždy s ohledem na porostní typ.
    Prostorově omezené holiny a plochy bez stromové vegetace do velikosti cca 0,04 ha, kde se dá předpokládat vysoká náročnost obnovy vlivem zvýšené hladiny podzemní vody, je možné ponechat bez zásahu (výsadeb). Dojde tak mj. ke zvýšení diverzity lesních stanovišť, a tudíž lze očekávat i nárůst biodiverzity širšího území posilující míru plnění řady dalších funkcí lesa.
Zdroj | VS Opočno, VÚLHM, v. v. i.

Na půdách neúnosných nebo podmíněně únosných pro těžké lesnické stroje realizovat mechanizované pěstební zásahy podle následujících doporučení:

    Těžbu a zejména přibližování dříví uskutečňovat v zimním období v období zámrzu, pokud to umožní mocnost sněhové pokrývky.
    Na stanovištích podmíněně únosných lze využít také suchá období.
    Nevhodná je stromová metoda těžby.
    Volí se co nejpřímější vedení přibližovacích linek.
    Okrajové stromy přibližovacích linek se důsledně chrání před poškozením.
    Celkově je vhodné omezit holosečný způsob obnovy.

Uplatnění metodiky by mělo vést ke zvýšení druhové a strukturální pestrosti, a tím i stability a resilience lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích. Podstatné je také skloubení plnění všech očekávatelných funkcí lesa, z mimoprodukčních se jedná zejména o funkce hydrické a vodohospodářské.

Lze předpokládat, že aplikace metodiky zvýší bezpečnost produkce a povede ke zvýšení hmotové a kvalitativní produkce dřevní hmoty v řádu jednotek procent, tím dojde k navýšení výnosů v jednotkách desítek tisíc Kč na hektar lesní půdy vodou ovlivněných stanovišť.

Metodika Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody je volně ke stažení.

Autoři metodiky: Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D.; VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno; doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D., Česka zemědělská univerzita v Praze.


reklama

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

24.3.2025 07:27
Panuá Honza Honza doporučuji se zamyslet nad větou: "Udržet vysokou stálost pokryvu půdy lesním porostem jako předpoklad fungování „biologické pumpy“ (tzn. evapotranspirace) porostů, čímž se omezí přemokřování lokality." A nad vírou, že stromy zdržují v lese vodu. Stín ano, chladněji ano, ale na úkor odpařené vody.
Odpovědět
va

vaber

24.3.2025 08:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
No jasně Slávo, je třeba všechny stromy a vegetaci zlikvidovat a budeme mít všude vody habaděj, možná i dva habaděje. Na řízení teploty můžeš navrhnout řízené odpařovače, ty nebudou plýtvat vodou jak lesy.
Odpovědět
Pe

Petr

24.3.2025 17:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jistěže stromy vodu zadržují. Živý strom obsahuje tipuji tak 60 až 70 % vody (dřevo má asi 50 %, plus zelená hmota), takže i stromy samotné tvoří velký a trvalý rezervoár vody, který samozřejmě mimo les není. A množství této vody si můžete snadno spočítat podle porostní zásoby.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.3.2025 08:36
To by, p. Vinklere, nebylo v lese nejen chladněji, což uznáváte, ale i méně vlhko než na louce. V lese rostou vlhkomilné rostliny, mechy, lišejníky, kapradiny, ev. vřesy, hlavně ale houby se svým rozsáhlým podhoubím, na přesušené louce nerostou.
Les nejen ochlazuje krajinu výparem, ale také reguluje své prostředí- je-li více vody, zvýší výpar, tím i klima ochlazuje. Zároveň tuto vodu i šetří, biologická pumpa existuje, po dešti lesy kouří = voda se nad nimi sráží, nad loukou nikoli. Kdyby tak nečinil, za sucha by uschl, jako tráva ve městě v létě - louka není zelená, je žlutá, hrozí požáry, půda je beton (vy to nevidíte?)- tráva se dokáže obnovit i když vše totálně uschne, kdyby stromy takto fungovaly, nepřežily by. Za mokra by byl les přemokřený, kořeny by shnily- les je prostě regulátor krajiny.
Vy to, p. Vinklere nevidíte, vytrháváte jednu funkci lesa, nevidíte celek, souvislostvi - vaše škoda, vaše znalosti přírody mají vážné trhliny! Počítač (AI) mi píše: kritická chyba souboru, p. Vinklere, žádost nelze odeslat!!

Jaké je poučení z článku? Hlavně, proboha, nedělat meliorace, kvůli produkci dřeva (v přemokřeném lese se špatně hospodaří na močálu, i stromy hůře- logicky- rostou), pokud možno nesnižovat zamokření, naopak, tak jako u zemědělců, je-li půda přemokřená, neudělám odvodnění ale využiji tuto vodu a místo pšenice zde udělám močáloviště, rybníček, jinak taky se může stát, že kvůli vysušení 0,5 ha přemokřené půdy mi vyschne 10 ha kvalitního pole a ztratím celou úrodu. To samé platí i v lese, lesníci m u s í obětovat část lesa, močáloviště naopak rozšířit, vodu ještě více zadržovat, jinak jim kvůli 2 ha močálu uschne 100 ha kvalit. lesa! To samé platí i v NP- vykácet les kolem močáloviště, rašeliniště, toto rozšířit, zvýšit hráze. Je to naopak, komunisti kolem slatiny vykopali odvodňovací příkopy v 1. zoně NP, kam člověk nemůže ani šlápnout! A příkopy při podnětné ochranářské péči správců parku tam jsou dodnes!
V článku naopak, p. Vinklere, se řeší, že i na méně zamokřeném území lze les pěstovat, tuto krajinu hlavně proboha nevysušovat- vhodné! stromy při vhodné! agrokuluře si ji upraví samy, člověka na odmeliorování není třeba!
Tuto chybu udělali již Římané v Římě před 2 tis lety, satčí se poučit!

Ještě poznámka: jaký je výpar nad nezastíněné slatině, kde je 50 st v poledne? Jak tento močál šetří vodu? Přesto i močál, rybník, přehrada je zapotřbí, shraňovat vodu je zapotřebí jakýmkoli způsobem, každý způsob má své výhody a nedostatky. Nejlepší ale vždy bude les!!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.3.2025 09:38 Reaguje na Honza Honza
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2025 10:01 Reaguje na Honza Honza
Já jenom abyste si dobře uvědomil, že les transpiruje hodně, více než cokoli mimo rybník a vysušuje bažinu či potok. Zbytek jak kdy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.3.2025 12:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dívám se denně na tisíce hektarů lesa a řekl bych, že vysušená krajina vypadá úplně jinak. No a je potřeba si uvědomit ještě jednu maličkost. Čím zamokřenější, podmáčenější je les, tím je jeho stabilita menší. Na silně podmáčených půdách žádné stabilní lesy neporostou. Takže abychom to s tím podmářením , jak je u nás v poslední době zvykem, zase nepřehnali. Oni ti naši předci věděli proč fůru věcí dělají a že se mezi bažinami dlouhodobě zdravě žít nedá.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.3.2025 12:48 Reaguje na Jarek Schindler
Přeženeme-li to se zamokřením, příslušná část lesa odumře, zbytek bude kypět zdravím. Přeženeme-li to s vysušváním, celý les komletně uhyne.
Naši předci měli úplně jiné starosti.
Odpovědět
HH

Honza Honza

24.3.2025 12:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jasně že vysušuje, ale je to regulované odpařování, je-li více vody a větší vedro odpařuje více, má-li vody méně, odpařuje méně a raději se přehřívá.
Kdežto rybník, bažina musí za velkého vedra odpařovat hodně- slatina mnohem více než les, protože je zde vysoká teplota. Hluboká přehrada je chladnější a odpařuje méně. Hodně -logicky- musí odpařovat i louka, protože je zde také vysoká teplota jako u slatiny, navíc ji neochlazuje voda (tu nemá), i když je to černozem. Proto na louce za velkého vedra tráva schne, v lese ne. Obilí je stepní travina, potřebuje pro dozrátí sucho, na to je přizpůsobená, jinak plesniví.

Ale tady nejde o to, co více nebo méně odpařuje ale co lépe zadržuje vodu, co prospívá přírodě. Přírodě prospívá jakákoli voda, zadržování vody v lese je nejprospěšnější, nejúčinnější a nejdokonalejší.
Odpovědět
AL

Alena Lyskova

24.3.2025 15:25 Reaguje na Honza Honza
U nás to ochránci přehnali s ochranou tak, že co nesežral kurovec a neuhynulo z podmáčení to vichřice vyvrátila i z podmáčenými kořeny. Pohled na tu paseku je žalostný. Jen těžko se bude děla obnova. Vlastníci se bojí ochránců přírody a ochránci přírody za práci nevezmou to není jejich silná stránka. A teď bybo raď.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.3.2025 07:24 Reaguje na Alena Lyskova
1**
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.3.2025 23:03 Reaguje na Honza Honza
No já tvrdá data nemám, ale odpar stromů kolem potoka ho dokáže vysušit, odpar z volné hladiny je asi 5-10 mm/den. No rozhodně má buš a step menší odpar než les. Zaměnujete jako obvykle příčinu za důsledek. Les je tam, kde hodně prší a je dost vody pro velké stromy s odparam, (no pokud ho neomezuje pastva).
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.3.2025 07:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tam, kde je 50 st. na slunci, nemůže být menší odpar. V našich podmínkách (= kde prší zhruba stejně, nikoli ve srovnání Mongolsko - Čechy) je louka suchá a les vlhký. Jak to někdo nemůže vidět? Psát takové nesmysly!
I nad slatinou je velké teplota, nad mělkým rybníkem, proto je tam odpar velký.
Proto se ve městě sází stromy, nestačí trávníky, aby se město nepřehřívalo, je-li vysoká telota, nutně musí být větší odpar.
Váš důsledek-příčina je rovněž nesmysl. Všechno souvisí se vším, les ovlivňuje klima, klima ovlivňuje les.
Krajinu nejvíce vysušuje místo, kde není vůbec žádná vegetace (která odebírá vodu) = přehřátá poušť.
Vyvozovat závěr, že to, co odebírá vodu, zároveň vede k suchu, je stejný logický nesmysl jako nekupujte dřevo, bude ho víc = nekupujte elektroauta, bude jich víc. Nejezděte do práce, platíte za dopravu, budete mít víc peněz. To je, pane, logika!!
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.3.2025 07:13 Reaguje na Honza Honza
Bude-li letos velké sucho, nenechám traktorem (mulčovačem) posekat můj hektarový pozemek, proč asi, pane? Vy to zřejmě nevíte! Já jo! Vysoká tráva podle vaší logiky bere přeci více vody než nízká! Já ale ve vedru si nenechám přeschnout zahradu, kde bude golfové hřiště! To bych musel celý hektar zalévat! Všechno by mi uschlo! Hlavně stromy!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.3.2025 07:56 Reaguje na Honza Honza
Vysoká tráva bere vodu. V průměru. Když odkvete a uschne, tak bere méně.
Ale : "co odebírá vodu, zároveň vede k suchu, je stejný logický nesmysl???" Navrhujete perpetum aqua, voda neodebraná vysušuje, voda odebraná se líhne a zavodňuje.😊
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.3.2025 08:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nesmysl, pane, píšete hlouposti. Proto ve městech se nemá sekat trávník jako golfové hřiště, musel byste jej stále zalévat, jinak vám zcela zaschne!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.3.2025 07:12 Reaguje na Honza Honza
No ale přesně to píšu. Nesekat 2x týdně, suchá tráva vodu nebere..
Ale pletete do toho les a jeho evaporaci. Již staří předkové si sázeli stromy k chalupě. Strom vysušoval základy a okolí a vypařováním ochlazoval. Tedy nezavodňoval, ale odvodňoval, vysušoval. Louka více vodu zadržuje a méně vypařuje než les.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

25.3.2025 08:28
Metodiku jsem si pročetl. Mnoho nového jsem se z ní nedozvěděl. Dělá to na mě dojem takové sumarizující "bakalářky". To že na podmáčených stanovištích je třeba hlavně výchovou pečovat o stabilitu porostů, těžit za sucha nebo na zamrzlé půdě a používat lanovky, pásové prostředky a železné koně by si snad měl ze školy odnést každý lesník... Myslím, že je užitečné ujasnit si priority. Část údolních niv, rašeliniště a slatiny bychom měli chránit a často už nyní jde o maloplošná chráněná území. Na rašeliništích klidně můžeme aplikovat "bezzásah", v údolních nivách "bobří management" a síť takových území postupně rozšiřovat. Pokud je 19% lesů ovlivněných vodou (= v nějaké míře trvale nebo periodicky zamokřených) tak pro takové mokřadní rezervace můžeme vymezit třeba 3-5% z celkové plochy lesů (80-135tis ha). Podmínkou je vykoupení potřebných pozemků buď za státní nebo spolkové peníze a vyhlášení takových státních nebo soukromých lesních rezervací. Oglejená stanoviště a lužní lesy mimo rezervace lze hospodářsky spravovat různými postupy od pařezin po kvalitní dubové porosty. Mimo rezervace bych to nechal na majitelích a správcích, už proto abychom podpořili pestrost. Myslím, že v takových lokalitách je užitečné pokud lze vodní režim ovlivňovat dle aktuální situace (řízené zaplavování, regulace hladiny pomocí stavidel, vodních kanálů a střídáním tůní s vyvýšeným terénem, možnost zatopení i odvodnění. V dnešní době je možné pro budování tůní využít mechanizaci a "vytěžený" materiál použít na tvorbu těch vyvýšených "hrůd" poskytujících pomístně lepší podmínky pro růst stromů a útočiště pro živočichy při velké vodě (která asi bude přicházet častěji). Tím opět podpoříme pestrost, kdy se mohou střídat tůně, zamokřená místa a sušší "ostrůvky". Ideální biotop pro plazy, obojživelníky, hmyz... Takovou "modelaci" terénu je nejlépe možné realizovat při obnově porostů. Takže technická opatření bych v produkčních lesích jednoznačně nezavrhoval. Naopak bych je zdokonaloval a využíval.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.3.2025 08:59 Reaguje na Dalibor Motl
Správně! I zemědělec na podmáčeném místě neoře, vytvoří bažinu, ev. s jezírkem. Ne zde za každou cenu pěstovat pšenici a pak s kombajnem zapadnout.
Ale tam , kde to jde v případě lesa, je v tomto článku návod.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.3.2025 07:34 Reaguje na Honza Honza
No víte, ty občas podmáčené plochy polí jsou jeden z nejzajímavějších biotopů co chybí.Je třeba s nimi pracovat když je sucho poorat oset, sklidit a když je rok s dešti tak vznikne biotop s neobyčejnými živočichy jako škeblovka, listonoh.... Za tuto péči by se mělo zemědělci připlácet. Je to náhrada za původní bahnité kaliště megafauny. Těch 160 zubrů nestačí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.3.2025 07:07 Reaguje na Dalibor Motl
👍
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist