Syntetický velrybí trus, to nezní, nevypadá ani nevoní vábně. Pro ekosystém oceánů by ale přídavky této podivné substance mohly změnit mnoho k lepšímu. Hnojením by se totiž podpořil růst fytoplanktonu, a s ním i jeho schopnost vázat atmosférický uhlík. Přes umělé velrybí výměšky se dá bojovat s klimatickou změnou.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole - Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky.

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu. Tato zjištění mění pohled na dynamiku a stabilitu ledovcových ekosystémů v kontextu klimatických změn.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, kteří již dvě desetiletí monitorují výskyt a rozšíření denních motýlů v centrálních Krkonoších, ve své letošní zprávě z monitoringu okáčů rodu Erebia v Krkonoších a v Jeseníkách vysoce kladně ocenili péči o krkonošské louky. „Vysoce kladně hodnotíme péči o krkonošské luční enklávy přiléhající k vysokohorským polohám,“ uvedli.

Národní park Bavorský les už v roce 2022 dosáhl 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více než 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy. Díky tomu získal 18. listopadu 2024 prestižní ocenění, kterým se mohou chlubit například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii.

Ruměnice turňanská je kriticky ohrožená bylina. Její přirozený výskyt je omezený na velmi specifické lokality s vápenitým podkladem, kde se jí daří na suchých a slunných stanovištích, často na skalnatých svazích a v suchých trávnících.

Na konci léta letošního roku proběhla tiskem zpráva o tom, že medvědi zmizí z českých hradů a zámků do roku 2030. Medvědi by měli být postupně převezeni do zařízení, která lépe odpovídají světovým standardům pro chov těchto velkých šelem. Národní památkový ústav o tom podepsal memorandum o porozumění se dvěma zahraničními organizacemi, jmenovitě Foundation for Bears a Bears in Mind. Tyto organizace spravují medvědí parky v Německu a Nizozemí, a podporují projekty zabývající se zlepšením životních podmínek, výzkumem a ochranou medvědů po celém světě.

Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.

Lesy pokrývají třetinu území České republiky. Z celkové plochy lesů v ČR patří 46 % nestátním vlastníkům, přičemž téměř 300 tisíc vlastníků vlastní les od výměry několika arů do 50 hektarů. Tyto tzv. drobné lesní majetky zaujímají plochu 385 tisíc hektarů. Převážná část vlastníků svůj les zdědila po předcích, často však nemá potřebné znalosti, techniku a možnosti pro jeho efektivní správu. Novela lesního zákona, která má české lesnictví přiblížit evropským standardům, zatím přehlíží zásadní potřebu státní podpory sdružování malých vlastníků. V zemích jako například Rakousko a Německo se službové spolky osvědčily jako cesta k nižším nákladům a udržitelné správě lesa. Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) proto vyzývá k úpravám novely, které by umožnily chránit české lesy jako „rodinné stříbro“.