Množství komunálního odpadu v ČR loni meziročně stouplo o 1,3 procenta na 5,4 milionu tun. Každý obyvatel vyhodil v průměru 362 kilogramů. Celková produkce odpadu v Česku včetně podnikového se v loňském roce snížila o 0,3 procenta na 39,2 milionu tun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ústavní soud (ÚS) zrušil část odpadové vyhlášky obce Stachy na Prachaticku. Obec zavedla vedle běžného poplatku za svoz komunálního odpadu ještě zvláštní poplatek za odkládání objemného odpadu v rozsahu převyšujícím 100 kilogramů na jednu domácnost a rok. Poplatek činil 3,30 koruny za kilogram. Nález ÚS je dostupný na jeho webu.

Karlovy Vary dávají ročně přes tři miliony korun za odvoz velkoobjemového odpadu a likvidaci černých skládek. I když město stále rozšiřuje počet odpadových nádob, podle náměstka primátorky Tomáše Trtka (ANO) se situace příliš nelepší. Upozornit na problém, který si obyvatelé způsobují z větší částí sami, má upozornit i propagační kampaň města.

Městská odpadová společnost OZO Ostrava spouští do provozu novou automatickou třídicí linku na směsný komunální odpad za 280 milionů korun. Tato technologie, první svého druhu v České republice, dokáže i ze směsného odpadu vytřídit suroviny pro materiálové a energetické využití. Hlavním účelem nové technologie je, aby se co nejméně komunálního odpadu dostalo na skládky. Ostrava tak bude už s velkým předstihem připravena na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, který by měl podle zákona o odpadech začít platit v roce 2030. Informuje o tom ostravský magistrát.

Velmi často stojí za částečnou neschopností právních předpisů chránit životní prostředí selhání politické vůle. V rozhovoru s ČTK to řekl Adam Novák z Ústavu státu a práva Akademie věd, který se zabývá otázkami práva a životního prostředí. Problematické je podle něj i prokazování vlivů chemických látek či mikroplastů na životní prostředí a člověka. V rámci principu předběžné opatrnosti nyní Evropská komise omezila záměrně přidané mikroplasty do výrobků. Opatření se týká mikroplastů v kosmetice, přípravcích na ochranu rostlin i třpytek nebo hraček.

S náklady na úklid, sběr a likvidaci cigaretových nedopalků pomůže obcím kolektivní systém NEVAJGLUJ. Systém, který získal oprávnění ministerstva životního prostředí, vznikl dohodou výrobců tabákových výrobků. Ti mají podle zákona o jednorázových plastech povinnost přispívat obcím na úklid nedopalků.

Pražané budou moci do veřejných žlutých kontejnerů na tříděný odpad vyhazovat kromě plastu i nápojové kartony. ČTK o tom informoval mluvčí městské firmy Pražské služby (PSAS) Alexandr Komarnický. Firma podle něj již se zaváděním takzvaného multikomoditního sběru začala, aktuálně nově označené nádoby tvoří zhruba třetinu ze 7800 žlutých popelnic v metropoli. Změna má být hotova do konce roku. V řadě měst v ČR podobný systém už několik let funguje.

V Otrokovicích na Zlínsku od letošního října funguje nábytková banka. Provozuje ji město s tamními technickými službami. Nábytková banka je místem, kde lze předat k opětovnému použití použitelný nábytek, sdělila ČTK mluvčí otrokovické radnice Lenka Vaculová.

Roční produkce směsného komunálního odpadu na jižní Moravě dlouhodobě klesá. Mezi lety 2010 a 2021 se snížila o 35 kilogramů na 182 kilogramů na obyvatele. V některých obcích nad 5000 obyvatel už loni klesla pod 150 kilogramů, v obcích mezi 1000 a 5000 obyvateli bývá v řadě případů produkce ještě nižší, vyplývá z informací spolku Arnika, který vyhlašoval výsledky soutěže Odpadový Oskar za loňský rok. Vzhledem k tomu, že nezískal data od obcí pod 1000 obyvatel, není zřejmé, zda celková produkce odpadu na jednoho obyvatele klesala na jižní Moravě i loni.