Od 1. března začíná sběr nominací do dalšího ročníku prestižní Environmentální Ceny Josefa Vavrouška. Tu každoročně uděluje Nadace Partnerství osobnostem nebo skupinám, které mění životní prostředí v Česku k lepšímu. Podávat nominace nebo obnovit ty neproměněné z předchozích ročníků lze celý měsíc na webu www.cenajosefavavrouska.cz. Vítězové si převezmou finanční odměnu a skleněnou uměleckou plastiku 6. června na slavnostním vyhlášení v Senátu, které proběhne pod záštitou ministra životního prostředí. Informuje o tom Nadace Partnerství.

Hrnek Stanley, hit loňského roku, je na první pohled jasné vítězství pro planetu. Je odolný. Je opakovaně použitelný. Na rozdíl od plastových lahví, které má nahrazovat, negeneruje hromady plastových odpadů, napsal zpravodajský server The New York Times.

Češi kvůli rostoucím cenám zeleniny v obchodech stále častěji pěstují na svých zahrádkách a políčkách mrkve, okurky, rajčata či papriky pro vlastní spotřebu, aby v době rostoucích výdajů za potraviny aspoň částečně ulevili svým peněženkám. Čerstvou zeleninu pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 obnášela 303.034 tun zeleniny. Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovaly ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

Pražský magistrát rozdělí mezi žadatele o peníze na výměnu kotlů za ekologičtější zařízení 1,52 milionu korun. Dotace dostane nyní devět žadatelů. Peníze vezme město z tzv. páté výzvy programu kotlíkových dotací, pro které má v této fázi vyčleněno 10,3 milionu korun. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Pořízení ekologického vytápění do domácností má přispět ke zlepšování kvality ovzduší. První výzva kotlíkových dotací začala v červenci 2015 a peníze na tyto dotace dostává magistrát od ministerstva životního prostředí.

Dne 8. února se uskutečnilo trialogové jednání o revizi evropského Nařízení o rtuti, týkající se postupného ukončení používání zubního amalgámu a zákazu výroby, dovozu a vývozu několika produktů obsahujících rtuť, včetně určitých typů světelných zdrojů. Návrh se zaměřuje na zbývající použití rtuti v produktech s cílem zcela vyřadit rtuť z použití v rámci Evropské unie. Informuje o tom Arnika.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.