PřírodaPozoruhodné žabí praktiky: Proč žáby v zápalu lásky často hynou?20.7.2015
(Naše příroda)
Někteří lidé žáby považují za havěť, jiní je vnímají jako „ošklivky“, do kterých čarodějové zaklínali
princezny. A ti poslední v nich objevují pozoruhodné tvory,
které mají v ekosystému své nezastupitelné místo. Koloběh žabího života má mnohá úskalí,
která vedou k postupnému poklesu počtu jedinců jednotlivých druhů. Alarmující je, že ze
třinácti u nás žijících druhů žab je jich dnes už dvanáct ohrožených. Povinností nás, lidí, je
tedy nejen respektovat zákonnou ochranu žab, ale také jim pomáhat a zvyšovat tak jejich
šanci na přežití. Mají vrabci ještě naději?15.6.2015
(Naše příroda)
Vrabec je ztělesněním docela obyčejného, nenápadného ptáka, jehož historie úzce souvisí
s vývojem lidské civilizace. Pamětníci potvrdí, že ještě před třiceti lety vrabci švitořili a poskakovali téměř všude. Dnes ovšem jejich stavy poklesly natolik, že se kdysi zcela všední pták
stal leckde pomalu raritou. Řeč je především o vrabci domácím, kterého v roce 2003 ornitologové dokonce vyhlásili ptákem roku, aby upozornili na jeho klesající počet.Vydry žijí převážně samotářsky27.5.2015 | PRAHA
Vydry jsou obratní vodní predátoři, ale zároveň i ohrožená skupina živočichů, která doplácí na znečištění vod, likvidaci mokřadů a poptávku po vydří kůži. Podle Grace Yoxon z Mezinárodního fondu pro ochranu vyder žije na celém světě 13 druhů vyder, z nichž u devíti je zřejmý klesající trend. Ochránci proto dnešní den vyhlásili Dnem zájmu o vydry.Slizká žížala - obdivuhodný živočich, bez kterého bychom se neobešli18.5.2015 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Každou minutu dne neúnavně pracují. Neznají přestávky, dovolené ani nezakládají odbory. A za svou námahu si nežádají ničeho. Snad jen byt a stravu, ale na rozdíl od jiných pracantů je jim strava současně jejich domovem. Že to zní podivně? Není divu, žížala je také dost podivný živočich. Ptáte se, proč je ta narůžovělá a slizká kroutící se věc tak skvělé zvířátko? Bez ní bychom na Zemi přežili jen těžko.
Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách4.5.2015 | PRAHA
(Naše příroda)
Jak fragmentace krajiny ovlivňuje život zvířat21.4.2015
(Naše příroda)
Zkusili jste se někdy podívat na mapu České republiky? Letecký pohled na krajinu mnohdy
dává našemu chápání dějů v ní docela zajímavý rozměr. Na většině území je naše krajina
silně fragmentovaná a stejnorodé krajinné celky v ní nacházíme pouze v málo narušených
oblastech s omezeným vlivem lidské činnosti.
Nejstarší organismy v Podyjí jsou staré stovky let, zjistili vědci13.2.2015
(NP Podyjí)
Až osm set let staré mohou být kořenové systémy pařezin nedaleko Šobesu. Pamatují tak dobu, kdy se Přemyslovci stali českými králi, Svatá říše bojovala s papeži nebo účastníky posledních křížových výprav. Zachovaly se díky tradičnímu hospodaření v lese. Stáří upřesnila práce odborníků z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. pod vedení Tomáše Vršky. Lidé ze Správy Národního parku Podyjí. nyní přemýšlejí, jak pařeziny zachovat a výmladkové hospodaření do Podyjí na vybraných místech vrátit. Jezevec lesní – mistr tajných chodeb6.2.2015 | PRAHA
(Naše příroda)
Snad v každém kraji, zejména v lesnatých oblastech, můžeme při toulkách přírodou narazit na nějaký ten „Jezevčí vrch“, kopec či skálu. Tato lidová označení dávají příchozím tušit přítomnost naší největší kunovité šelmy – jezevce lesního (Meles meles). Vůbec přitom nevadí, že místní název vznikl před sto a více lety, neboť podzemní nory obývají jezevci po mnoho generací. Přesto si troufám tvrdit, že většina z nás se s tímto tajuplným zvířetem v životě nepotká. Celé dny totiž tráví v bezpečí mezi zdmi svých nedobytných hradů a na zemský povrch vyráží až s nadcházející nocí.
Divoké potoky a krásná jezera Šumavy, jak je neznáte - z ptačí perspektivy5.1.2015 | PRAHA
(Naše příroda)
Zlato je bohatstvím a prokletím současného Peru12.11.2014
(Ekolist.cz)
Jsem už trochu otrlý, v televizi sleduji reportáže o násilí z různých koutů světa takřka denně. Ale tohle je něco jiného. Mluvím se statečnou a těžce zkoušenou ženou, která stojí přímo přede mnou. Není tu žádný filtr televizní obrazovky. Poslouchám otřesný příběh Maximy Chaupeové, za nímž stojí tuny zlata ukryté v hloubce několika set metrů. Jsme v severním Peru, nedaleko obřího dolu Yanacocha. To, o co tady jde, je další rozšíření dolu. V budoucnu by měl zabrat stejně velké území jako má naše chráněná krajinná oblast Beskydy. |
reklama |