Největší skupina dobrovolníků za poslední čtyři roky odstraňovala tento pátek v milovické rezervaci velkých kopytníků invazní lupinu mnoholistou. Na čtyři desítky pracovníků společností Kooperativa a Takeda se domluvilo na společném zapojení do obnovy místní přírody.

Po dlouhých 13 letech se v přírodní rezervaci Bučiny u Rakous v chráněné krajinné obalsti Český ráj znovu podařilo nalézt vzácnou a silně ohroženou orchidej korálici trojklannou. Během letošního mapování napočítali botanici Agentury ochrany přírody a krajiny ČR celkem 85 rostlin. Dokládá to mimořádné přírodní hodnoty tohoto chráněného území.

Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však jako vědní obor kvůli nedostatečnému financování postupně zaniká. Vědci Botanického ústavu AV ČR se proto připojují k evropskému projektu, který si klade za cíl upozornit na význam této vědní disciplíny.

Už počtvrté se veřejnost po celé České republice zapojí do velkého víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, známého jako Biosmršť. Akce proběhne od pátku 23. do neděle 25. května 2025 a jejím cílem je získat aktuální data o výskytu vybraných druhů, které nejsou pro naši přírodu původní. Některé z nich se již dokonce staly druhy invazními, rychle se šíří a mají negativní vliv na naše původní druhy.

Může se to zdát jako paradox: Tam, kde burácí tanky, přežívají vzácné druhy. Řízené projíždění nejen vojenskou technikou významně přispívá k ochraně ohrožených druhů v opuštěných vojenských prostorech, zjistila studie vědců z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a spolku Beleco.

Na první pohled krásný exotický strom, který je ve skutečnosti ekologickým problémem, se kterým si nevíme rady – to je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Proč je tak škodlivý a proč je těžké ho zlikvidovat?

Sokolí pár, který hnízdí na skalním útvaru Čtyři palice v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, má dvě mláďata. V minulých dnech je pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR okroužkovali, aby ptáky bylo možné v budoucnu jednoznačně identifikovat. Stáří mláďat odhadli zhruba na 14 dní, jedná se o samce a samici.

V rámci výherní části první etapy celostátní akce 3x 30 dnů pro mokřady, která probíhala od 15. března do 13. dubna, lidé ze všech koutů České republiky ze všech 14 krajů zaslali téměř dvě stovky pozorování obojživelníků. Všichni naši obojživelníci jsou na seznamu ohrožených druhů. I proto tento rok vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem obojživelníků.

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.

Dávno předtím, než lidé obsadili evropský kontinent a přetvořili zdejší krajinu k naplňování svých potřeb, byli jednou z hlavních sil formujících přírodní ekosystémy velcí kopytníci jako zubr evropský, divoký kůň nebo los evropský. Tito býložravci utvářeli a udržovali tehdejší mozaiku různorodých otevřených stanovišť v jinak lesnaté krajině. Avšak, když lidé započali osídlovaní Evropy a podmaňování její divoké přírody, netrvalo dlouho a původní druhy, především velcí savci, začaly mizet v rekordním tempu. Dnes je to již několik staletí od dob, kdy byli losi evropští běžnou součástí mnoha zemí, včetně Slovenska.