Dnes začíná příjem žádostí do další etapy dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Na ekologická opatření má být do roku 2030 k dispozici nejméně 39 miliard korun z národních i evropských zdrojů. Podobu této části představili zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí (SFŽP) v létě. Fond přijímá žádosti přes web https://novazelenausporam.cz/.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

Rada hl. m. Prahy na pondělním zasedání schválila návrh na založení nové městské příspěvkové organizace, jejímž hlavním úkolem má být příprava, vybudování a provozování pražské sluneční elektrárny využívající zejména budovy v majetku hl. města. Založení příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie, je naplněním jednoho z bodů Klimatického plánu HMP, který schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy letos v květnu. V budoucnu se bude nová organizace věnovat i rozvoji výroby tepla a případně plynu obnovitelného původu. Informuje o tom magistrát hl. m. Prahy.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Nově také zahrne dotační program Dešťovka zaměřený na podporu využití dešťové vody. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program, uvedli dnes v Praze zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) a Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Zdroje programu do roku 2030 budou nejméně 39 miliard korun. NZÚ cílí na podporu energeticky úsporných renovací a staveb domů, podporu fotovoltaiky a další ekologická opatření.

Fasády pokryté zelení mohou v létě až o několik stupňů Celsia snížit teploty v interiéru, zatímco v zimě je mírně zvyšují. Vyplývá to z izraelské studie, která je první svého druhu, píše zpravodajský list The Times of Israel.

Budovy kolem nás jsou designovány na to, aby něco vydržely. Ostatně, trávíme v nich také 60-90 % svého života. Otázkou je, co vlastně to „něco“ obnáší. Stavební normy, vyhlášky a předpisy totiž vychází z předešlých zkušeností inženýrské praxe a jsou ve své podstatě vztaženy ke klimatu dekád minulých. Jenže klima se mění. A kritéria staveb, dostačující v minulosti, nemusí dost dobře odpovídat tomu, co přinese budoucnost.

V české legislativě je třeba připravit detailní parametry užitkové vody, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Podle něj již pomohlo zavedení definice užitkové vody do zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak uvedl, detailní parametry by mělo připravit ministerstvo zdravotnictví. Užitkovou vodou se označuje dešťová voda nebo takzvaná šedá vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel.

Spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v Česku loni meziročně klesla o 2,6 procenta na 60 200 tun. Proti rekordnímu roku 2015 byla nižší o 3,1 procenta. Údaje Sdružení EPS ČR sdělila společnost Šance pro budovy.

Veřejnost může hlasovat v osmém ročníku soutěže Zelená střecha roku, na výběr je jich 16. Hlasovat lze do poloviny června, vítěz získá Cenu veřejnosti, uvedla Jana Šimečková, ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně, který soutěž pořádá.

Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce loňského roku proplatilo 45 239 žádostí za 9,98 miliardy korun. Od spuštění programu v roce 2014 do konce roku 2020 zájemci podali 69 472 žádostí. Aktivních, tedy schválených v různém stupni administrace, jich bylo 57 324 s požadovanou výší podpory 17,14 miliardy korun.