Zájem o peníze z programu Nová zelená úsporám je v posledních měsících navzdory opatřením proti šíření koronaviru vyšší než v loňském roce. Na dnešní on-line konferenci to uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Konkrétní čísla však neuvedl. Ministerstvo je podle něj připraveno na to, že od příštího programového období pro čerpání evropských dotací převezme agendu od ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce roku 2019 proplatilo 33 654 žádostí částkou 6,81 miliardy korun. Aktivních žádostí, tedy schválených žádostí v různém stupni administrace, bylo 42 437 za 11,25 miliardy korun. Celkové zdroje programu pro období 2014 až 2021 MŽP odhaduje na 17,2 miliardy korun, téměř o deset miliard korun méně proti původním předpokladům. Vyplývá to z bilance NZÚ za rok 2019, kterou má ČTK k dispozici. V pondělí ji dostane pro informaci vláda. Dokument předloží ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Na to, aby vás zaujali, dostanou jen necelé 3 minuty. Ve své prezentaci musí být rychlí, struční a zábavní. Přesně takhle to na akci Impact Hub MashUp chodí. V únoru se akce dočká speciální edice - představí ty, kteří mají potenciál řešit nebo už řeší klimatickou krizi. A vy můžete zasednout v divácké porotě, ceny pro vítěze nejsou malé. Informuje o tom Impact Hub.

Zbavit se nepříjemného odpadu, získat zdroj každodenně obnovované suroviny, prospět životnímu prostředí snížením emisí ve stavebním průmyslu. Zní to skoro dokonale. I tak se nápad na výrobu cihel s příměsí tuhých čistírenských kalů dívají lidé nedůvěřivě. Píše o tom ScienceAlert.

Češi chtějí bydlet ekologicky a ekonomicky. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Hypoteční banku na vzorku asi 1000 lidí. O ekologické bydlení se podle něj zajímá 59 procent dotázaných, až 78 procent by v případě změny obydlí preferovalo bydlení v energeticky pasivních domech. Překážkou je podle respondentů finanční náročnost a komplikovaná byrokracie. Výsledky průzkumu dnes zástupci Hypoteční banky a NMS Market Research zveřejnili na tiskové konferenci.

Hlavní město i v letošním roce pokračuje v přidělování dotací pro náhradu kotlů na pevná paliva v rodinných domech ekologičtějšími způsoby vytápění. Podle úterního rozhodnutí Rady hl. m. Prahy obdrží v rámci dotačního programu "Zlepšování kvality ovzduší v hl. m. Praze - pořízení ekologického vytápění v domácnostech II", zjednodušeně nazývaného Kotlíkové dotace, dalších 28 žadatelů prostředky v celkové výši téměř 3,3 milionů Kč. Informoval o tom Magistrát hl. města Prahy.

Když Česko zasáhnou tropická vedra, až polovina obytných budov se přehřívá, teplota v interiéru může vystoupat i na více než 30 stupňů Celsia. Může za to nefunkční izolace plášťů a střech či špatný systém odvětrávání, tvrdí Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace. Nejhorší situace je přitom podle ní ve velkoměstech – v Praze, ale také v Brně, Olomouci nebo Ostravě, kde je kvůli tepelnému ostrovu vyšší teplota než mimo město. Jednou z možností, jak velkoměsta ochladit, mohou být i zelené střechy a stěny.

Tým vědců, architektů a designérů vyvinul cihlu z recyklovaných PET lahví. Staré PET lahve se nadrtí, recyklát se znovu roztaví a vyfoukne do tvaru podivné malé lahve - cihly. Díky svému tvarování lze cihly spojovat ve větší celky. Podle tvůrců je velkou výhodou tohoto stavebního materiálu to, že zužitkovává plastový odpad, kterého je dostatek. “V České republice se ročně vyprodukuje přes jednu miliardu PET lahví, přibližně tři miliony denně,“ říká autorka projektu PETMAT Kateřina Nováková z Fakulty architektury Českého vysokého učení technického (ČVUT).

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) začíná přijímat žádosti o dotaci na výstavbu nízkoenergetických domů. Vedle dotací se pro rodinné a bytové domy nabídka rozšíří i o teplo z odpadní vody a budování zelených střech. Podmínky jsou upraveny i pro podporu na solární systémy. Za tři roky fungování Nové zelené úsporám lidé podali přes 21 tisíc žádostí o dotaci a podle ministerstva životního prostředí získali přes 1,2 miliardy korun.

Státní energetická inspekce (SEI) zkontrolovala od loňského roku přes tisíc průkazů energetické náročnosti budov. Chyby odhalila asi u 40 procent z nich, informuje aliance Šance pro budovy. Nejvyšší pokuta byla podle jejích informací zatím uložena ve výši 36 000 korun.