Tři čtvrtiny Čechů kupují balenou vodu, ač mají k vodě z vodovou pozitivní vztah. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném agenturou Synovate, který vznikl v rámci projektu Česko pije vodovodu. A přestože by čtyři pětiny zákazníků vodu z kohoutku v restauraci uvítali, obsluhu o ní nepožádají.

Jak lidé působí na přírodu a životní prostředí a také jak poškozené prostředí zpětně ovlivňuje civilizaci? To jsou otázky, na které by měly odpovědět statistické nástroje běžně označované jako indikátory. Jak ale měřit štěstí lidí, blahobyt nebo prostou spokojenost se svým životem? Indikátorů v posledních letech utěšeně přibývá, problém je ale v tom, že si o nich vyprávějí akademici, zatímco například lokální politici o nich vůbec netuší.

Hotel Mosaic House v Praze je podle autorů jeho rekonstrukce ve specifickém slova smyslu „zelený“. Nejedná se o hotel, kde by své hosty nutili jíst biopotraviny a k cestě do šestého patra používat schody. Hotel je ojedinělý nejnovějšími technologiemi, které umožňují úsporu energie a recyklaci „šedé“ vody.

V rámci letošního ročníku mezinárodního festivalu moderní a současné architektury ArchitectureWeek navštívil Prahu i Patrick Blanc. Patrick Blanc je biolog. Neprojektuje budovy, nestaví domy. Navrhuje zahrady - na svislých plochách.

Chřest pěstovaný v Peru a dovážený na stůl jedlíků ve Velké Británii se stal symbolem pro ekologicky nešetrné potraviny, které se převážejí na vzdálenost tisíce kilometrů. Nyní se ale následky ekonomicky krátkodobého uvažování projevují další krizí, píše deník Guardian.

Podle OSN téměř 900 milionů lidí na celém světě nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Více než 2,6 miliardy lidí nemá k dispozici základní kanalizaci a zhruba 1,5 milionu dětí pouze ve věku do pěti let každoročně zemře na onemocnění způsobená špatnou kvalitou vody. Hluboké znepokojení nad tímto stavem vedlo OSN ke vzniku dokumentu, podle kterého je přístup k čisté a nezávadné vodě základním lidským právem. Česká republika dokument nepodepsala.

Jedním z výstupů projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst, který má za cíl vytvořit seznam míst s ekologickou zátěží na území České republiky, je i historická ortofotomapa České republiky. Hlavním důvodem pro vznik on-line mapy je podle informací CENIA zobrazení řady již zaniklých objektů, které mohly být příčinou vzniku kontaminace. Mapa může posloužit řadě dalších uživatelů, například zájemcům o historický vývoj české krajiny.

V rámci kulturního projektu „Praha technická“ otevírá hlavní město další unikátní prostory – starou čistírnu odpadních vod v Bubenči. Kromě prohlídkové trasy Staré kanalizační čistírny Ekotechnického musea se lze podívat i do Pražských kolektorů a Podolské vodárny.

Po povodních v roce 2002 se nás čtenáři ptali, co lze dělat se zahradou pokrytou vrstvou bahna, jak naložit s utonulými zvířaty nebo co dělat s vodou zatopenými spotřebiči. Přinášíme souhrn informací, získaných v roce 2002, které mohou být k užitku lidem postiženým povodní letošní.

Další výstavba jezů na Labi by k hospodářské prosperitě v konkrétních oblastech nepomohla. Vnitrozemská lodní doprava by ani po dokončení těchto opatření nebyla konkurenceschopná. Kvůli snížení hladiny řek by naopak došlo k poškozování evropsky chráněných lužních lesů a negativnímu dopadu na říční rekreaci. Vyplývá to ze studie „Říční plavba na Labi a Sále“, zpracované německým Institutem pro ekologický hospodářský výzkum, kterou dnes u nás představila Arnika.