Třiadvacetiletý student švýcarské vysoké školy vynalezl snadno použitelný filtr na výrobu pitné vody. Dá se nasadit na běžnou plastovou lahev, vodu z něj můžete rovnou pít.

Koupací biotop není nic jiného, než obyčejný „koupák“, akorát se o čistou vodu nestará chemie, ale příroda. Nedávno byl jeden biotop otevřen v pražském Radotíně, v úterý odpoledne byl zahájen provoz biotopu v Blovicích u Plzně. Koupacích biotopů je u nás zhruba desítka a další se chystají. Co je na koupacích biotopech zajímavého a proč do nich obce investují?

V pražském Radotíně minulý týden otevřeli koupací biotop - koupaliště, které nepotřebuje žádný chlor. O čištění vody se stará speciální nádrž osázená vodními rostlinami. Zájem o koupání v bazénu s takto čištěnou vodou je veliký. V neděli pořadatelé žádali návštěvníky, aby svou návštěvu odložili, protože koupaliště bylo přeplněné.

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jeho mezinárodní motto pro letošek zní Svět pod vodou a klade otázky klimatických změn a zvyšování hladiny světových oceánů. Ministerstvo životního prostředí vyzvalo veřejnost, aby se připojila k dnešním oslavám konkrétními aktivitami, jež přispějí ke zlepšení životního prostředí , například cestou do práce na kole, vysazením stromu nebo likvidací černých skládek.

Podle Potravinářské komory (PK ČR) je voda z vodovodu nejistý produkt, který nemá stálé vlastnosti. Kvalitnější je prý voda balená a právě tu by měli nabízet restaurace svým hostům, tvrdí tisková zpráva vydaná minulý týden. Podle Státního zdravotního ústavu tímto tvrzením ale potravináři míří do vlastních řad, voda z kohoutku se totiž používá při výrobě většiny potravin.

Nanočástice stříbra mají jednu báječnou vlastnost – hubí bakterie a předcházejí tak vzniku nepříjemných pachů. Přidávají se proto do ponožek či funkčního prádla, ale uplatní se i v celé řadě jiných využití: hračkách, dudlících, zubních pastách či dezinfekčních prostředcích nebo obvazech. Podle vědců z Duke University mají však i jednu nepříjemnou vlastnost – mohou škodit rostlinám a mikroorganismům.

K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Tato mýdla zpravidla obsahují účinnou látku triclosan. Ta podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a myši jsou slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí.

Je to záchod jako ze sci-fi: z lidských exkrementů vyrobí bioplyn a hnojivo a k tomu je ještě extrémně šetrný. Na spláchnutí spotřebuje jen litr vody. Záchod si zatím vyzkoušet nemůžete, protože v provozu je jen několik prototypů na singapurské Nanyang Technological University. Tam taky nový záchod vyvinuli.

Podle některých odhadů se při výrobě jednoho páru džín spotřebuje víc jak 9500 litrů vody, skoro půl kila chemikálií a obrovské množství energie. Dopady na životní prostředí jsou pak docela značné, protože ročně se na celém světě vyrobí okolo dvou miliard nových džín. Nové chemické postupy při výrobě ale slibují, že by výroba modrých kalhot mohla být víc ‚zelená‛.