Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.

Slunce, moře, odpočinek na pláži... Naše idylické chvíle dovolené strávené koupáním a bezpečným opalováním, při kterém pokožku chráníme před silnými slunečními paprsky moderními opalovacími krémy, nemusí být podle vědců zdaleka tak příjemné. Alespoň pro nejmenší organismy žijící v moři.

Třiadvacetiletý student švýcarské vysoké školy vynalezl snadno použitelný filtr na výrobu pitné vody. Dá se nasadit na běžnou plastovou lahev, vodu z něj můžete rovnou pít.

Koupací biotop není nic jiného, než obyčejný „koupák“, akorát se o čistou vodu nestará chemie, ale příroda. Nedávno byl jeden biotop otevřen v pražském Radotíně, v úterý odpoledne byl zahájen provoz biotopu v Blovicích u Plzně. Koupacích biotopů je u nás zhruba desítka a další se chystají. Co je na koupacích biotopech zajímavého a proč do nich obce investují?

V pražském Radotíně minulý týden otevřeli koupací biotop - koupaliště, které nepotřebuje žádný chlor. O čištění vody se stará speciální nádrž osázená vodními rostlinami. Zájem o koupání v bazénu s takto čištěnou vodou je veliký. V neděli pořadatelé žádali návštěvníky, aby svou návštěvu odložili, protože koupaliště bylo přeplněné.

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jeho mezinárodní motto pro letošek zní Svět pod vodou a klade otázky klimatických změn a zvyšování hladiny světových oceánů. Ministerstvo životního prostředí vyzvalo veřejnost, aby se připojila k dnešním oslavám konkrétními aktivitami, jež přispějí ke zlepšení životního prostředí , například cestou do práce na kole, vysazením stromu nebo likvidací černých skládek.

Podle Potravinářské komory (PK ČR) je voda z vodovodu nejistý produkt, který nemá stálé vlastnosti. Kvalitnější je prý voda balená a právě tu by měli nabízet restaurace svým hostům, tvrdí tisková zpráva vydaná minulý týden. Podle Státního zdravotního ústavu tímto tvrzením ale potravináři míří do vlastních řad, voda z kohoutku se totiž používá při výrobě většiny potravin.

Nanočástice stříbra mají jednu báječnou vlastnost – hubí bakterie a předcházejí tak vzniku nepříjemných pachů. Přidávají se proto do ponožek či funkčního prádla, ale uplatní se i v celé řadě jiných využití: hračkách, dudlících, zubních pastách či dezinfekčních prostředcích nebo obvazech. Podle vědců z Duke University mají však i jednu nepříjemnou vlastnost – mohou škodit rostlinám a mikroorganismům.

K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Tato mýdla zpravidla obsahují účinnou látku triclosan. Ta podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a myši jsou slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí.