Většina lidí v Česku by byla ochotná změnit své chování při využívání zboží, potravin a energie tak, aby byla jejich spotřeba šetrnější k životnímu prostředí. Naopak málo lidí chce měnit své zvyky v oblasti dopravy. Takové jsou závěry projektu Technologického centra Akademie věd ČR. Dotazovaní lidé by uvítali prodloužení záruční doby výrobků, možnost jejich opravy i jasné označení míry jejich "udržitelnosti". Největší zodpovědnost za udržitelnou spotřebu dávají čeští spotřebitelé sami sobě, současně požadují i roli veřejné správy v této oblasti.

Laboratorní nástroje analytické chemie jsou pro stanovení kvality vody nezbytné. Jsou přesné, ale nákladné. Výzkumníci inženýrského oboru environmentálních studií na univerzitě v Sheffieldu přišli s ekonomicky atraktivním řešením. Pro jednoduché rozbory vody využívají dámské hygienické tampóny. Na základě jejich luminiscence pak zjišťují znečištění vodních zdrojů kanalizačními splašky, píše server NBCnews.

Ještě před pár lety se architekti a projektanti s dešťovou vodou vypořádali prostě a jednoduše: nejkratší cestou ji poslali do kanálu. Už roky se odborníci, úředníci a ochránci přírody snaží prosadit zcela jiný přístup. Podle nich je nejlepší dešťovou vodu nechat zasáknout do země co nejblíže místu, kde napršela. A není-li to možné, pak je dobré dešťovou vodu zachytit a využít a do kanálu ji pouštět jen v krajním případě. Tématu dešťové vody se na konci března věnovala mezinárodní konference Počítáme s vodou. Na ní mimo jiné zaznělo, že příklady dobré praxe u nás jsou, nicméně státní správa se k tématu dešťové vody ve městech staví zatím spíš vlažně.

Slunce, moře, odpočinek na pláži... Naše idylické chvíle dovolené strávené koupáním a bezpečným opalováním, při kterém pokožku chráníme před silnými slunečními paprsky moderními opalovacími krémy, nemusí být podle vědců zdaleka tak příjemné. Alespoň pro nejmenší organismy žijící v moři.

Třiadvacetiletý student švýcarské vysoké školy vynalezl snadno použitelný filtr na výrobu pitné vody. Dá se nasadit na běžnou plastovou lahev, vodu z něj můžete rovnou pít.

Koupací biotop není nic jiného, než obyčejný „koupák“, akorát se o čistou vodu nestará chemie, ale příroda. Nedávno byl jeden biotop otevřen v pražském Radotíně, v úterý odpoledne byl zahájen provoz biotopu v Blovicích u Plzně. Koupacích biotopů je u nás zhruba desítka a další se chystají. Co je na koupacích biotopech zajímavého a proč do nich obce investují?

V pražském Radotíně minulý týden otevřeli koupací biotop - koupaliště, které nepotřebuje žádný chlor. O čištění vody se stará speciální nádrž osázená vodními rostlinami. Zájem o koupání v bazénu s takto čištěnou vodou je veliký. V neděli pořadatelé žádali návštěvníky, aby svou návštěvu odložili, protože koupaliště bylo přeplněné.

Na dnešek připadá Světový den životního prostředí. Jeho mezinárodní motto pro letošek zní Svět pod vodou a klade otázky klimatických změn a zvyšování hladiny světových oceánů. Ministerstvo životního prostředí vyzvalo veřejnost, aby se připojila k dnešním oslavám konkrétními aktivitami, jež přispějí ke zlepšení životního prostředí , například cestou do práce na kole, vysazením stromu nebo likvidací černých skládek.

Podle Potravinářské komory (PK ČR) je voda z vodovodu nejistý produkt, který nemá stálé vlastnosti. Kvalitnější je prý voda balená a právě tu by měli nabízet restaurace svým hostům, tvrdí tisková zpráva vydaná minulý týden. Podle Státního zdravotního ústavu tímto tvrzením ale potravináři míří do vlastních řad, voda z kohoutku se totiž používá při výrobě většiny potravin.

Nanočástice stříbra mají jednu báječnou vlastnost – hubí bakterie a předcházejí tak vzniku nepříjemných pachů. Přidávají se proto do ponožek či funkčního prádla, ale uplatní se i v celé řadě jiných využití: hračkách, dudlících, zubních pastách či dezinfekčních prostředcích nebo obvazech. Podle vědců z Duke University mají však i jednu nepříjemnou vlastnost – mohou škodit rostlinám a mikroorganismům.