Zprávy zelené domácnosti
 K tomu, abyste si mohli každé ráno vychutnat šálek kávy, je zapotřebí v průměru 140 litrů vody. Nejde samozřejmě jen o vodu, kterou si kávu přímo zalijete z konvice, ale o vodu, která je nutná pro vypěstování plodů kávovníku. Jde o tzv. virtuální vodu.

 Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Tato mýdla zpravidla obsahují účinnou látku triclosan. Ta podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a myši jsou slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí. 
 Je to záchod jako ze sci-fi: z lidských exkrementů vyrobí bioplyn a hnojivo a k tomu je ještě extrémně šetrný. Na spláchnutí spotřebuje jen litr vody. Záchod si zatím vyzkoušet nemůžete, protože v provozu je jen několik prototypů na singapurské Nanyang Technological University. Tam taky nový záchod vyvinuli. 
 Podle některých odhadů se při výrobě jednoho páru džín spotřebuje víc jak 9500 litrů vody, skoro půl kila chemikálií a obrovské množství energie. Dopady na životní prostředí jsou pak docela značné, protože ročně se na celém světě vyrobí okolo dvou miliard nových džín. Nové chemické postupy při výrobě ale slibují, že by výroba modrých kalhot mohla být víc ‚zelená‛. 
 Třicet až padesát procent světové produkce potravin je vyhozena, aniž by přinesla užitek. Data to nejsou zcela přesná, protože jejich sběr stále probíhá, i tak jsou předběžné odhady vědců z chicagského Reuters Food and Agriculture Summit ohromující. A jako jednoduchý recept doporučují obyčejným lidem to, co říká snad každý rodič svým dětem: dojídejte svůj talíř. 
Konec roku přinesl dvě internetové mapy. Jedna se zaměřuje na Jihomoravský kraj a lidem ukazuje umístění různých ekologicky zaměřených podniků a institucí. Druhá cílí na Pražany, kteří jezdí nebo by rádi jezdili po Praze na kole. 
 Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky. 
 Tři čtvrtiny Čechů kupují balenou vodu, ač mají k vodě z vodovou pozitivní vztah. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném agenturou Synovate, který vznikl v rámci projektu Česko pije vodovodu. A přestože by čtyři pětiny zákazníků vodu z kohoutku v restauraci uvítali, obsluhu o ní nepožádají. 
 Jak lidé působí na přírodu a životní prostředí a také jak poškozené prostředí zpětně ovlivňuje civilizaci? To jsou otázky, na které by měly odpovědět statistické nástroje běžně označované jako indikátory. Jak ale měřit štěstí lidí, blahobyt nebo prostou spokojenost se svým životem? Indikátorů v posledních letech utěšeně přibývá, problém je ale v tom, že si o nich vyprávějí akademici, zatímco například lokální politici o nich vůbec netuší. 
 Hotel Mosaic House v Praze je podle autorů jeho rekonstrukce ve specifickém slova smyslu „zelený“. Nejedná se o hotel, kde by své hosty nutili jíst biopotraviny a k cestě do šestého patra používat schody. Hotel je ojedinělý nejnovějšími technologiemi, které umožňují úsporu energie a recyklaci „šedé“ vody. 
|
5.2.2026 | Radomír Dohnal
2.2.2026 | Michal Staša a Jiří Karásek
|