V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.

Rozsáhlé holiny vzniklé po větrných a kůrovcových kalamitách představují zásadní výzvu pro obnovu lesa v České republice. S ohledem na velmi různorodé ekologické podmínky není vhodné využívat jeden dominantní způsob obnovy. Proto se v lesnické praxi stále více prosazuje využívání širší škály postupů, které kombinují umělou a přirozenou obnovu a umožňují flexibilně reagovat na místní stanovištní podmínky.

Zářezy v červenavé hlíně, prudké svahy a desítky metrů hluboké jizvy v krajině. Procházet se tu je zážitkem a pohled je to mimořádný. Proto také Kaňony v Providence v severoamerické Georgii navštíví ročně na 300 000 turistů. Zdaleka ne všichni jsou si vědomi, že se tu nekoukají na dílo přírody.

Poškozené kamenné stupně v jihomoravském potoce Besének na Tišnovsku se dočkaly obnovy. Stupně stabilizují dno koryta toku a brání erozi půdy. Hlavně ale mají kamenné stupně v korytě toku zpomalit proud velké vody a bezpečně ji převést.

Jeskyně, opuštěná důlní díla, velká sklepení i drobné sklípky či staré vojenské pevnosti - tady všude se naši netopýři a vrápenci každoročně ukládají k zimnímu spánku neboli hibernaci. Právě v těchto dnech vyrážejí odborníci z České společnosti pro ochranu netopýrů do náročného terénu, aby na více než šesti stovkách lokalit po celé ČR zaznamenali druhové složení a počty zimujících jedinců. V ČR probíhá pravidelný monitoring některých podzemních prostor již přes půl století. Z nejdéle sledovaných zimovišť tak máme k dispozici unikátní datové řady, které nám poskytují důležité informace o vývoji početnosti netopýřích populací.

Téměř 40 tisíc lidí si o druhém lednovém víkendu našlo hodinu času a zapojilo se do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO). Během 28 tisíc hodinových sčítání pozorovali dobrovolníci více než 800 tisíc ptáků, což je dosud nejvyšší počet ze všech osmi uplynulých ročníků projektu. Prvenství mezi nejčastěji pozorovanými druhy obhájila sýkora koňadra, kterou zaznamenalo téměř 90 % sčitatelů. Druhé místo poprvé v historii projektu obsadil kos černý se 71 %, který předběhl sýkoru modřinku.

Lýkožrouta smrkového často doprovází lýkožrout lesklý, který je v Evropě také považován za významného škůdce jehličnatých lesních porostů. Rozsáhlá přemnožení kůrovců obvykle následují po abiotických narušeních, jako jsou větrné nebo sněhové polomy a období sucha. Tyto události vytvářejí ideální podmínky pro rozmnožování kůrovců, protože poskytují dostatek vhodných stromů, což vede k rychlému nárůstu jejich populace a následně kolonizaci i méně oslabených stromů.

V Orlických horách se pohybuje minimálně 13 vlků obecných. Vyplývá to z monitoringu velkých šelem, který zde koordinovala v letošní první dva únorové dny Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Lara, Stummel, Béďa nebo Mireček – to jsou jen někteří z rysů, kteří se většinou nepozorovaně potulují lesy hraničního hřebene. Neznají lidské hranice, a proto je pozorujeme v Bavorském lese i na Šumavě. Při monitoringu 2024/2025 byl ve zkoumaném území zaznamenán druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Také byl zaznamenán dosud nejvyšší počet mláďat jako v roce 2018/2019. Tento výsledek umožňuje odborníkům dospět k závěru, že stav rysí populace je v obou chráněných území víceméně stabilní.

Na konci ledna se do afrického Senegalu vydal tým z organizace Antelope Conservation, jejímž členem je přes 15 let i Zoo Ostrava, aby zde provedl pravidelný součet a kontrolu jedinců i stád antilopy Derbyho. První zprávy o počtech nově narozených mláďat této nejohroženější antilopy jsou velmi pozitivní.