Od loňského prosince platí vyhláška, která se týká zákazu používání pyrotechnických výrobků na většině míst v centru Prahy a například na náplavkách, v parcích nebo v blízkosti nemocnic a sociálních zařízení. Zákaz platí pro většinu volně prodejné pyrotechniky i pro dny jako jsou Silvestr a Nový rok. Hlavní město proto apeluje na obyvatele, aby se v těchto dnech vyvarovali používání rachejtlí a dalších podobných výrobků a prohlédli si interaktivní mapu, která ukazuje, kde není možné pyrotechniku odpalovat.

Oblečení má dvě základní funkce: Chrání tělo před zimou a pohledy a slouží také jako symbol, jistý druh sebevyjádření a informace pro ostatní. Šaty dělají člověka. První funkci dokáže zajistit cokoliv od medvědí kožešiny přes sárí z jednoho kusu látky po různé variace na triko a džíny stejně dobře jako velká večerní. Šatníky nám tedy plní nikoliv skutečná fyzická potřeba, ale společenské požadavky, móda a reklama. Pokud to dokážeme oddělit, můžeme značně snížit svoji uhlíkovou stopu.

Vánoční nálada u mnoha lidí navozuje touhu vrátit vánočnímu kaprovi život a místo na pekáč jej odnést k řece či rybníku a vypustit jej na svobodu. Jenže takto znovunabytou svobodu si kapr dlouho neužije.

U ekologického nakládání s odpady je vždy na prvním místě prevence – odpad, který nevznikne, nemusíme řešit. Netěžily se kvůli němu suroviny, odpadá doprava, výroba, potisk, mizí popelářské vozy, recyklační linky nebo dokonce spalovny a skládky. Pro představu: Výroba budoucího odpadu tvoří 85 % jeho uhlíkové stopy; nakládání se skutečným odpadem (recyklace atd.) 15 %. Skutečný závazek a výzva pro jednotlivce i společnost tedy není v třídění odpadu, ale jeho minimalizaci.

Ústřední prvek environmentálních debat o výživě lidí se v posledních letech omezil na to, zda a jak radikálně omezit konzumaci masa. Nejrůznější studie přitom polstrují daty skutečnost, že dieta 3 % světové populace veganů (a 5 % vegetariánů) je teoreticky udržitelnější než strava 92 % zbývající populace. Plynou z toho rozepře, které neprospívají ani tak životnímu prostředí, ale spíš těm, kdo stojí za produkcí ultra procesně zpracovaných potravin. Jak to?

Internetový obchod Košík.cz rozváží potraviny zákazníkům v papírových taškách. Jejich velké množství začalo vadit zákazníkům a tím i online supermarketu. Obchod proto začne své papírové tašky přetvářet pomocí technologie rozvláknění. Ta má být unikátní tím, že neničí papírové vlákno. Vše, co z tašek vznikne, tak bude nadále recyklovatelné a kompostovatelné.

Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, i v České republice se stalo normální si na víkend někam zaletět, „užít si eurovíkend“. I stále více zboží je přepravováno letadly. Letectví je zodpovědné za významnou část celkových emisí skleníkových plynů na světě, i když létá méně než 10 % světové populace. Přitom se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.

I o letošních svátcích je možné pořídit si domů vánoční stromeček z FSC certifikovaného lesa. K dostání jsou letos v Brně a Praze. Domů si tak zájemci můžou odnést krásný stromeček z opravdového lesa a zároveň tím přispět k jeho zdraví. Vánoční stromečky z přírodě blízkých FSC lesů pocházejí totiž z tzv. zdravotních prořezávek, které mají pozitivní vliv na zdraví lesa. Díky těmto výchovným zásahům a využívání dalších přírodě blízkých lesnických postupů jsou lesy silnější a odolnější vůči negativním dopadům klimatické změny.

Sdružení Arnika ukrylo polohovací zařízení do 25 menších tiskáren a monitorů staršího data, které už dosloužily. Chce tím ověřit, jak sběrná místa nakládají s vysloužilou elektronikou staršího data, která obsahuje nebezpečné látky jako rtuť a olovo. Zatím je 10 kusů z tohoto experimentu stále v oběhu, jeden z nich už bohužel skončil, kde neměl. Informovalo o tom sdružení ve své tiskové zprávě.

Zajištění potravin bude hlavní globální výzvou pro 21. století. Zemědělsky je využíváno 40 % povrchu země. Potravinová produkce (od vidlí po vidličku) stojí za 30 % emisí skleníkových plynů. A zemědělství je na klimatu bezprostředně závislé. Extrémní výkyvy počasí i plíživá změna klimatu mohou vést k akutnímu nedostatku potravin.