Nepotřebné, ale funkční věci, mohou Mělničané odevzdávat na dvou nových místech, a to ve sběrném dvoře v části Rousovice a v Nádražní ulici. Vydávat věci zájemcům bude loni otevřené městské centrum pro opětovné užití věcí, které je v Plavební ulici, řekl ČTK starosta Mělníka Ctirad Mikeš (Mé město).

Nové re-use centrum v Pardubicích je po dvou měsících provozu zavedeným místem, kam lidé odkládají nepotřebné věci. Brzy pak předměty denní potřeby najdou nové uživatele. ČTK to řekla mluvčí Služeb města Pardubic Klára Sýkorová. "Máme velkou radost, že nám věci ubývají, ale současně, že nám Pardubáci věci přinášejí. Lidé jsou rádi, že věci nezahodí, že jim dají druhý život," uvedla.

V Příboře na Novojičínsku začalo fungovat takzvané re-use centrum, kam mohou lidé nosit věci, které už nepotřebují, ale někdo jiný by je mohl využít. Vybudování centra bylo jedním z cílů výstavby sběrného dvora. ČTK to sdělil Filip Poštulka ze společnosti JRK, která se zabývá odpadovým hospodářstvím obcí a měst.

Město Ústí nad Orlicí otevře v červnu takzvané re-use centrum. Lidé tam mohou odkládat nepotřebné, ale funkční věci, které pak dál poslouží někomu jinému. Projekt má obyvatele motivovat k ohleduplnějšímu nakládání s věcmi a k třídění. ČTK to řekl místostarosta Jiří Preclík (ČSSD).

Staré neekologické kotle na uhlí budou moci lidé používat v domácnostech ještě další více než dva roky. Odklad jejich zákazu na září 2024 přinese vládní novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha také například ruší povinné přimíchání biosložek do pohonných hmot a omezuje okruh podnikatelských vozidel podléhajících silniční dani.

Průměrná roční spotřeba pitné vody v Praze byla v loňském roce 41,2 metru krychlového na jednoho obyvatele, denně to bylo 113 litrů. Pitnou vodu do Prahy podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) dodává z 63 procent úpravna vody Želivka. Zhruba čtvrtina pochází z úpravny vody Káraný a 12 procent z podolské vodárny. Vodní dílo Želivka zahájilo provoz před 50 lety.

Téměř na čtyřnásobek vzrostl meziročně zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do Nové zelené úsporám za první čtvrtletí let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje 12 200 žádostí o dotace, loni to ve stejném období bylo 3200 žádostí, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Zlepšení energetické náročnosti budov v kombinaci s efektivním využitím peněz z prodeje emisních povolenek by mohlo domácnostem s nízkými příjmy snížit výdaje za energie až o třetinu. Uvádí to studie nevládní organizace Institut pro evropskou energetickou a klimatickou politiku (IEECP), která se zaměřila na deset zemí EU s nejvyšší energetickou chudobou, mezi něž patří i Česko. Zmíněná opatření, s nimiž počítá unijní klimatický plán známý jako Evropská zelená dohoda, mohou podle studie zvýšit disponibilní příjem domácností řádově o jednotky procent.

Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce loňského roku proplatilo 58 712 žádostí za 13,48 miliardy korun. V programu, který byl spuštěn v roce 2014, přispívá lidem například na projekty snižování energetické náročnosti budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie. Program administruje Státní fond životního prostředí ČR.

Kraj Vysočina dostal od března 22 žádostí o změnu dotovaného kotle v domácnostech. Místo plynového kotle, na který původně dostaly dotaci, chtějí domácnosti raději pořídit tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS a STO) jde ale o malou část z celkového počtu žadatelů, kteří dostali dotaci na plynový kotel.