Kniha Tepny krajiny je literárním zpracováním stejnojmenného rozhlasového cyklu, který odvysílal Český rozhlas Olomouc a Ostrava během roku 2006. Autoři v ní putují moravskou krajinou podél řek, aby podali svědectví o historii i současnosti jednotlivých lokalit v blízkosti vodních toků, o působivé atmosféře zdejších hor i nížin, lesů a luk, o místní fauně a flóře, o kulturních i technických památkách a také o pověstech a legendách. Kniha podává faktografický i poetický obraz severní Moravy, jak jej namalovaly prožitky a vzpomínky obou poutníků, kteří tuto cestu podnikli s přáním, aby se po stopách jejich toulavých bot vydali i mnozí další.

Nakladatelství Veselý výlet vydalo pro Správu Krkonošského národního parku knihu "Krajina Krkonoš v proměně staletí". Jedná se o více než třísetstránkovou publikaci ve formátu 280 x 240 mm. Pro knihu bylo vybráno 132 dobových snímků, které při srovnání s dnešním stavem nejlépe vystihují hlavní krajinné prvky a jejich vývoj. Soubor rozdělený do deseti kapitol představuje přírodní krajinu, lesy, vodoteče, louky, cesty, sídla, chalupy, stavby pro hosty, průmyslové stavby a drobné památky. Autorem knihy je RNDr. Pavel Klimeš. Současné fotografie z autentických míst pořídil Ing. Ctibor Košťál. V prodeji je na informačních střediscích a Krkonošských muzeích Správy KRNAP, v Krkonošských informačních centrech a v řadě knihkupectví.

Nástěnný kalendář, vydaný u příležitosti Mezinárodního roku planety Země, obsahuje práce dětí, jež byly oceněny ve výtvarné soutěži Můj kousek Země (www.geology.cz/soutez). Děti z celých Čech se svým nezaměnitelným, okouzlujícím a odzbrojujícím způsobem vyjádřily k ekologickým a geologickým tématům, k problémům, které stále palčivěji sužují planetu a tedy i nás samotné. K dostání v internetovém obchodě České geologické služby

Publikace stručně označovaná jako "Modrá zpráva", která informuje o stavu vodního hospodářství v roce 2006 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích k 31.12.2006. Celý dokument naleznete zde.

Publikace je sborníkem textů příspěvků, které zazněly na seminářích Člověk a les I (2005) a II (2006) na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Mezioborově pojatý sborník obsahuje antropologické, kulturně historické a estetické statě předních odborníků na dané téma – např. socioložky Hany Librové „O biofilii“, filozofa a biologa Stanislava Komárka „Stromy a jejich vnímání člověkem“, estetika Karla Stibrala „K estetickému vnímání lesní krajiny, aneb od kdy je les krásný?“, lingvisty Michala Peprníka „Les v americké literatuře období romantismu“ a dalších.

Fotografie krajin patří mezi nejstarší fotografické žánry a i dnes se krajina stále řadí mezi nejvyhledávanější fotografovaná témata. Kniha Jiřího Havla, jednoho z předních českých krajinářů a autora řady fotografických publikací, je určena fotografům, kteří již zvládli základy fotografování a hledají podněty a inspiraci ke svému dalšímu zdokonalování. Autor shrnuje ve čtyřech obsažných částech svoje zkušenosti s fotografováním krajinného detailu i monumentálních horských pásem, nabízí srovnání fotografického hledání v místech opakovaně navštěvovaných se snímky míst, která navštívil pouze na několik hodin. Svými fotografiemi i texty se vyjadřuje např. k otázkám použití filtrů při fotografování, začlenění člověka a jeho činnosti do fotografie krajiny nebo významu barevné i černobílé krajinářské fotografie. Na snímcích, které jsou rozloženy do období několika desítek let, je vidět jak kontinuita autorova pohledu na krajinu, tak i výsledky jeho hledání a experimentování, ať již jde o působivé snímky krkonošských oblak nebo, pro Jiřího Havla typické, použití blesku. Kniha je volně rozdělena do 4 částí: • Krajiny na dosah, Krajiny blízké, Krajiny vzdálené a Krajiny daleké.

Příručka pro základní školy a střediska ekologické výchovy Příručka zaměřená k podpoře průřezového tématu Environmentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií. Tento učební text využijí také další organizace, které se věnují práci s dětmi a mládeží, zejména střediska ekologické výchovy. Text učebnice je rozdělen do čtyř tematických okruhů: Základní podmínky života, Ekosystémy, Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí, Slovníček pojmů a vybrané internetové adresy. Kapitoly mají jednotnou formu zpracování.

Ve zcela nové celobarevné publikaci na křídovém papíře, která je již 42. svazkem ve své edici, nabízíme procházku po ostrovech, které krášlí Vltavu. Čtivé vyprávění, fakta, zajímavosti, unikátní staré snímky a současné barevné fotografie jsou zárukou kvality této knihy. Jejím účelem je potěšit zájemce a nevšedním způsobem řeku a její ostrovy přiblížit široké veřejnosti.

Svědectví Bible vidí lidi a zvířata v těsném společenství. Jsou si navzájem blízcí. A ačkoliv je zvláštní role lidí zdůrazňována, Písmo jako celek považuje za samozřejmé, že zvířata jsou součástí lidského prostředí. Jsou to boží tvorové a jako všechno, co Bůh stvořil, mají i ona Boha chválit. Pro degradaci zvířat na úroveň předmětů nenajdeme v Bibli žádné odůvodnění. Ačkoli její kulturní kořeny tkví již ve starověku, jde svou podstatou o produkt moderního myšlení, jež lidstvo klade do centra vesmíru a okolní svět vidí jako podřízený lidskému duchu. První z autorů je teolog, věnující se intenzívně problematice životního prostředí, druhý je zoolog.

V čerstvě vyšlé knížce děkana Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Pavla Kováře, Klíčová slova – 1989 najdete rozhovory z období sametové revoluce s lidmi, z nichž většina jsou osobnosti všeobecně známé nejen v komunitě přírodovědců, ekologů a zájemců o problémy životního prostředí (J.Vavroušek, J. Stoklasa, B. Moldan, V. Krajina, I. Málek, J. Fanta, M. Rejmánek, M. Kubátová, Z. Švabinská… ad.). Mezi tématy jsou tehdy (a místy dodnes) ožehavé problémy k řešení v oblasti ochrany přírody, ekologické politiky, výchovy a výuky přírodních věd na školách, herbářových sbírek jako kulturního dědictví, krajinné ekologie, regionálního versus globálního vývoje, střetů ekonomiky a péče o životní prostředí v nejširším slova smyslu… Po 17 letech jsou rozhovory kromě věcné naléhavosti zároveň historickým svědectvím (o to víc, že někteří z protagonistů bohužel již nežijí), které umožňuje konfrontaci dobových ideálů a realitou dalšího vývoje.