Kupujeme si balenou vodu? Ve většině případů tím jen zbytečně zatěžujeme životní prostředí dopravou a odpadem, obtěžujeme se s nošením těžkého nákupu a plýtváme penězi. Voda z obchodu totiž není zdravější ani bezpečnější než voda z kohoutku. Aneb jak snižovat množství odpadů. Publikace je ke stažení v pdf na stránkách Veronicy.

Bioinstitut, o. p. s. vydává novou brožuru zaměřenou na koexistenci systému ekologického zemědělství se systémem, který využívá pěstování geneticky modifikovaných plodin a možná teoretická i praktická rizika, kterým mohou být zemědělci hospodařící ekologickým způsobem v této souvislosti vystaveni. Zvláštní důraz je kladen na význam preventivních opatření, resp. kroků, kterými lze tato rizika minimalizovat, jakož i další opatření, vyplývající z platné legislativy, která se problematiky koexistence dotýkají, a to jak na národní, tak i evropské úrovni. Brožura je určena zemědělcům i odborné veřejnosti, přehledně formou otázek a odpovědí. Brožura je k nahlédnutí v el. verzi na stránkách Bioinstitutu. Publikaci je možné objednat za distribuční poplatek 40,-Kč, na tel.:585 631 182, info@bioinstitut.cz.

Profesor James Lovelock se v 70. letech minulého století proslavil svou teorií, podle níž geosféra, atmosféra a biosféra na Zemi tvoří provázaný systém, na který můžeme pohlížet jako na jediný živý organismus. Tento organismus pojmenoval Gaia po řecké bohyni, stvořitelce Zemi. Kniha přináší propracovanou teorii obsahující mimo jiné i katastrofické vize dalšího možného vývoje planety.

Sborník ze stejnojmenné konference.

Monografie se zabývá obecnými ekologickými proncipy a jejich promítnutím do oboru krajinné ekologie. Součástí multimediální příloha na CD, která obsahuje 200 fotografií odkazujících na text.

Pro země Západu začínají nevýhody globalizace převažovat nad výhodami. Asie vynáší jeden trumf za druhým, zatímco Evropa a Amerika ztrácejí v globální válce o blahobyt půdu pod nohama. Metody asijských států jsou přitom brutální, ale úspěšné - podporují exportní odvětví i za cenu zbídačení vlastního obyvatelstva a katastrofální devastace životního prostředí. Úroveň mezd a sociálního zajištění tam většinou leží hluboko pod západními standardy. Znalosti a technické know-how, na jejichž získání musel Západ vynaložit mnoho času a prostředků, jsou bezostyšně kopírovány. Důsledky tohoto trendu cítíme denně. Zatímco dřív přicházeli o pracovní místa jen nevyučení dělníci, dnes se dostávají pod stále větší tlak střední vrstvy a odborníci z oblasti high-tech. Éra západní dominance se chýlí ke konci. Západ to neurčitě cítí, doposud však svou novou situaci nepodrobil důkladné, seriózní analýze. Gabor Steingart (nar. 1962) vystudoval národohospodářství a politické vědy na univerzitách v Marburgu a Berlíně. Poté absolvoval studium ekonomické žurnalistiky. Od roku 1990 pracuje pro renomovaný německý týdeník Der Spiegel. V roce 2001 se stal vedoucím berlínské pobočky tohoto časopisu, v červenci 2007 odešel jako autor a dopisovatel do Washingtonu. V roce 2004 byl Steingart zvolen novinářem roku v oblasti ekonomiky.

Po mnohá staletí se léčivé byliny využívaly nejen jako potravinový doplněk, ale i jako léčebný prostředek. Ve středověku se medicíně věnovaly většinou jen kláštery. Z nich vycházela první preventivní opatření proti šířící se nákaze. Klášterní zahrady se staly zdrojem léčivých bylin, které pomáhaly nemocným se uzdravit. Mnoho receptů, z nichž čerpají autorky této publikace, po staletí uchovávaly klášterní knihovny jako vzácný poklad. Petra Altmannová zkoumá historii řeholních společenství a tradiční i současný život v klášterech. Sestra Fidelis se po desetiletí stará o zahradu s léčivými bylinami v klášteře Bernried u Starnbergerského jezera. Padesát bylin ze své zahrady podrobně popsala. Mnohé z nich lze bez problémů pěstovat i na vlastní zahradě a pak podle uvedených receptů používat v kuchyni.

Náklady na bydlení rok od roku rostou. Z velké části jsou příčinou stoupající ceny energií – jejich zdrojů ubývá, navíc je kladen stále větší důraz na ekologii... Prvním krokem, jak výdaje za energie ušetřit, je omezit spotřebu energie tam, kde je vydávána zbytečně. Investice do úspor energií snižují následné výdaje. Týká se to především omezení tepelných ztrát, k nimž v domácnostech dochází: množství tepla potřebného na vytopení budovy je závislé na tom, kolik tepla unikne obvodovými konstrukcemi. Optimální opatření snižují úniky tepla, brání vnějšímu chladnému vzduchu v pronikání do interiéru budovy, odstraňují tepelné mosty, snižují riziko kondenzace vodních par v konstrukcích, zlepšují celkovou vnitřní tepelnou pohodu. Autor publikace vám pomůže odhalit obvyklá „slabá místa“ úniku tepla z vaší domácnosti. Vysvětlí, kdy je zateplování výhodné a jaké jsou jeho přínosy. Bude se věnovat zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí (stěny, střechy, podlahy, okna), vyloží základní chyby v provádění zateplování budov a seznámí vás také se související legislativou. Zásadní kapitoly jsou věnovány finanční stránce – jednak úsporám díky zateplení, jednak jeho možnému financování – a správnému výběru dodavatele. V knize dále najdete: • princip tepelných mostů • použití termovize při zjišťování kritických míst konstrukcí • odpovědi na související ekologické otázky

Každý z nás jistě občas s údivem pozoruje, co příroda vykouzlila na obloze. A také se ptá, zda právě tento oblak má nějaké označení, jméno. Odpověď zcela jistě nalezne v této knize. Na 178 barevných fotografiích jsou zobrazeny všechny hlavní typy oblaků, roztříděné podle mezinárodní klasifikace do jednotlivých skupin (výškových pater) a druhů (cumulus, stratus, cirrus). K obrázkům jsou připojeny krátké informativní texty. V úvodních obecných kapitolách je stručně popsán proces vzniku, vývoje a zániku oblaků, připojen je stručný nástin jejich fyziky.

Kniha Prostor k úvaze, která vychází u příležitosti semináře k osobnosti a dílu Ivana Dejmala, zahrnuje většinu textů Ivana Dejmala z let 1987–2007, určených širší veřejnosti – čtenářům či posluchačům z nejrůznějších prostředí. Kniha je rozčleněna do kapitol podle témat, jimž se autor celoživotně věnoval: ekologie, energie a krajina s podkapitolami venkov, urbanismus a limity. V poslední kapitole jsou zařazeny texty, v nichž jsou všechna tato témata v širších politických souvislostech. Poprvé jsou zde znovu publikovány texty z Ekologického bulletinu, který Ivan Dejmal ve spolupráci s dalšími autory vydával jako samizdat od roku 1987 do listopadu 1990. Pro dokreslení, jakým způsobem autor uvažoval, jsou do knihy zahrnuty i některé rozhovory, které vyšly v různých periodikách. Kniha je k dostání na stránkách Společnosti pro krajinu.