České republice může k energetické nezávislosti a odklonu od dovozu ruských fosilních paliv pomoci mimo jiné komunální energetika. Ukázala to studie expertní skupiny EGÚ Brno, kterou si zadaly Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a společnost Fank Bold. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle studie přes čtyři gigawatty (GW), což je téměř dvakrát více než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR.

Lidé mají v posledních letech vyšší zájem o tepelná čerpadla, především jako o alternativu za vytápění zemním plynem. Řada firem zaznamenala zvýšenou poptávku, některé meziročně i o desítky procent, zjistila ČTK. Někteří odborníci však upozorňují na vysoké pořizovací i provozní náklady. Podle odborník na novou energetiku skupiny UCED Václava Skoblíka je však spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba třetinová.

Ekologické Hnutí Duha vyzývá k vyšším investicím do úspor a vlastní výroby čisté energie namísto financováno dovozu ruského plynu. Česko podle organizace od roku 2014 zaplatilo za dovoz zemního plynu z Ruska přes 200 miliard korun, naopak do zateplování domů či instalace solárních panelů a tepelných čerpadel šlo podle analýzy údajů z dotačních programů jen necelých 60 miliard korun.

Většina českých domácností označuje instalaci vlastní fotovoltaiky, zateplení domu a výměnu systému topení za způsob, jak zlepšit životní prostředí a přispět k řešení dopadů klimatických změn. Vyplývá to z internetové ankety na stránce Komoraplus.cz, v níž se Hospodářská komora (HK) dotazovala náhodně téměř 4000 lidí, které kroky pro ochranu klimatu mají podle nich smysl a které jsou ochotni realizovat.

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda tento týden schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Biomasa ze zbytkového nebo jinak nevyužitelného dřeva může pomoci snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska, potřebuje ale větší podporu a důsledněji nastavená pravidla i kontrolu. ČTK to na brněnském veletrhu Biomasa řekl Oldřich Václavek, předseda Komoditní rady pro biomasu při Agrární komoře ČR.

Trojicí návrhů poslanců opozičního hnutí ANO, které reagují na rostoucí ceny energií z poslední doby, vláda na dnešním zasedání odmítla. Podle výsledků zveřejněných na webu zaujala negativní stanovisko k nulové dani z přidané hodnoty na elektřinu a plyn, návrhu na využití peněz z prodeje emisních povolenek na kompenzace domácnostem i návrhu na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Opatření už loni předložila bývalá koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), ale nový kabinet Petra Fialy (ODS) je stáhl z projednávání.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynové kotle. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají omezit závislost ČR na zemním plynu z Ruska, jehož armáda před měsícem napadla Ukrajinu. MŽP také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí. Nově by platil až od září 2024, uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Příslušníci velmi početné generace poválečného baby boomu, kteří se narodili v letech 1946 až 1964, jsou největšími znečišťovateli životního prostředí na světě. Takzvaní baby boomers mají také největší uhlíkovou stopu ze všech generací. Tvrdí to studie, o které informoval list The Times.<

Možné vyřazení podpory výměny starých kotlů na pevná paliva za kotle plynové z programu kotlíkových dotací se bude ještě zvažovat. Jasno dosud není jak u dotací z programu Nová zelená úsporám, který přispívá na výměnu kotle domácnostem s běžnými příjmy, tak ani u kotlíkových dotací pro chudší domácnosti financovaných z Operačního programu Životní prostředí. (OP Životní prostředí) ČTK to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).