V České republice začne od března platit technická norma, která má omezit světelné znečištění, neboli světelný smog. Cílem je snížit dopady na přírodu a zdraví člověka, řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Při umístění nových světelných bodů bude stanovena nejen minimální, ale také maximální míra osvětlení, a to jak pro veřejný, tak neveřejný sektor. Míra umělého osvětlení v noci podle Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

V malochovu drůbeže v obci Trpnouze na Českobudějovicku se prokázala ptačí chřipka H5N1. Přes víkendu zahynulo chovateli sedm slepic a šest perliček. Zbylých zhruba dvacet zvířat veterináři utratí. Je to letošní dvanácté ohnisko ptačí chřipky v zemi, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Městským útulkem pro opuštěná a nalezená zvířata v Jihlavě loni prošlo okolo 150 psů. Dostávají se tam psi, kteří se jen zaběhli, i ti, které majitelé opustili. Ve dvou případech přiznali, že si psy pořídili, když kvůli epidemii covidu-19 pracovali doma. Když zase začali chodit do práce, psi nebyli zvyklí být sami a štěkali, sousedé si na to stěžovali. Na druhou stranu, lidé se už hodně naučili věnovat se výcviku psů a chodit s nimi na různá socializační cvičení, řekla ČTK vedoucí útulku Kateřina Škarková. Psi sice mívají čip, dohledání majitelů ale ztěžuje to, že pořád nefunguje celostátní registr.

Nejpočetnějším ptačím druhem u českých krmítek je opět sýkora koňadra. Ke krmítkům často přilétají také vrabci polní nebo vrabci domácí. Vyplývá to z výsledků takzvané Ptačí hodinky, sčítání ptáků, kterého se na začátku ledna zúčastnilo přes 28 000 dobrovolníků, sdělila Česká společnost ornitologická (ČSO), která akci organizuje.

Opuštěných koček přibývá, ale kapacita kočičích útulků na jižní Moravě je přitom dlouhodobě nízká. V tiskové zprávě to uvedla zakladatelka Charitativního kočičího spolku Kryšpín Lenka Němcová. Spolek soukromým kočičím útulkům v Jihomoravském kraji, které většinou fungují jen díky dobrovolníkům, pomáhá. Za dva roky svého působení jim rozdal přes 1,5 milionu korun. Péče o jednu kočku v útulku si podle Němcové vyžádá průměrně 500 korun za měsíc a ošetření zuboženého zvířete až desetitisíce.

Záchranná stanice na Huslíku u Poděbrad loni přijala 2066 zvířat, o 184 méně než předloni. Šlo o 131 různých druhů ptáků, savců, plazů i obojživelníků. Nejvíce bylo mláďat a zraněných nebo vysílených zvířat. Nejčastěji lidé přinášejí ježka západního, loni jich bylo 313. Do stanice se loni poprvé dostala i lasice hranostaj sražená autem na Jičínsku. Víc než polovinu zvířat vypustili zaměstnanci stanice zpět do přírody, řekla ČTK mluvčí organizace Marta Kroča Bryndová. Záchranná stanice plánuje rekonstrukci a rozšíření.

Stanicí v Pavlově na Havlíčkobrodsku prošlo v minulém roce přes 1000 handicapovaných zvířat, přibližně o stovku méně než v rekordním roce 2021. V zimě se tam často dostávají zranění draví ptáci. Tento týden přibyli také tři probuzení netopýři. Ředitel stanice Zbyšek Karafiát předpokládá, že kvůli nynějšímu teplému počasí netopýrů ještě přibude.

Kvůli šířící se nákaze ptačí chřipky v Česku doporučují odborníci omezit nebo zcela vyloučit krmení divoce žijících vodních ptáků jako jsou kachny a labutě. Při krmení dochází k velkému shlukování ptáků a vytváří se tak ideální podmínky k šíření nákazy, řekl ČTK Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. Lidé se podle něj nemusí obávat krmení ptáků na krmítkách, protože ptačí chřipka je onemocnění, které napadá vodní ptáky a volně žijící hrabavé druhy, například koroptve. Není také nutné se při dodržování základních hygienických návyků obávat k přenosu na člověka, uvedl.

O víkendu mohou zájemci sčítat ptáky na krmítkách a svými záznamy přispět do programu Ptačí hodinka. Česká společnost ornitologická (ČSO) pořádá pátý ročník této akce, která se letos uskuteční od pátku 6. ledna do neděle 8. ledna. Díky údajům od účastníků programu ornitologové zjistí více informací o chování ptáků přezimujících v Česku, jako například kteří ptáci v zimě ubývají, nebo naopak přibývají.

V malochovu slepic v Ostravě-Bartovicích se objevila ptačí chřipka. V chovu bylo 21 slepic, třetina náhle uhynula, zbývající potom byly utraceny, řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1 se v Ostravě objevilo na konci prosince, až nyní ale byla nákaza potvrzena. Šlo o 20. loňské ohnisko v Česku. Ptačí chřipka se objevila také v malochovu slepic v Kozojedech na Jičínsku. V tomto chovu bylo 27 slepic, 17 jich uhynulo. O skutečnosti, že referenční laboratoř dnes v chovu potvrdila ptačí chřipku H5N1, informoval ČTK ředitel hradecké krajské veterinární správy Aleš Hantsch. I v tomto případě budou podle jeho slov zbylé nosnice co nejrychleji utraceny. V okolí Kozojed je pět velkochovů drůbeže.