Většina potravinových odpadů v Česku připadá na domácnosti, zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Česká republika je v plýtvání potravinami výrazně pod evropským průměrem, ročně zde do odpadu zamíří zhruba 56 kilogramů potravin na obyvatele. Vyplývá to z prezentace vedoucí oddělení potravinového řetězce na ministerstvu zemědělství Dany Tříska na konferenci o potravinovém odpadu. Na vykazování údajů o potravinových odpadech, které chce mít Evropská unie poprvé k dispozici příští rok, je ČR připravená, uvedla Iveta Bošková z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).

V Hranicích na Přerovsku se na podzim otevřelo Re-use centrum, kam mohu lidé ukládat nepotřebné, ale zachovalé věci. Jde například o kuchyňské potřeby, nábytek, sportovní potřeby či hračky a knihy, které mohou ještě někomu posloužit. Centrum najdou zájemci ve sběrném dvoře městské společnosti Ekoltes Hranice ve Zborovské ulici. Informoval o tom mluvčí radnice Petr Bakovský. Město si od otevření centra slibuje i snížení množství odpadu, které by jinak skončilo na skládce.

V Jablonci nad Nisou chtějí dát druhou šanci věcem, které by jinak skončily v odpadu. Ve sběrném dvoře ve Smetanově ulici plánují po Novém roce otevřít takzvané re-use centrum. Jeho provoz budou zajišťovat Severočeské komunální služby. Věci, které tam lidé odloží, si budou moci jiní koupit za symbolickou cenu a výtěžek půjde do veřejné sbírky, řekl ČTK náměstek primátora Milan Kouřil (ANO). Podobně centrum funguje od loňska třeba v Chrastavě na Liberecku.

Knihy, porcelánové nádobí, ale i hrnce či paroží jelena čtrnácteráka. I to jsou předměty, které se objevují v krnovském re-use centru, kam lidé mohou přinášet nepotřebné věci a jiní si je zadarmo mohou odnést. Věci z druhé ruky tak najdou nové využití a nestanou se odpadem. ČTK to řekla mluvčí města Dita Círová.

Zájemci si i letos mohou v Brně koupit místo klasického vánočního stromku alternativní jedli bělokorou v květináči, kterou lze na jaře zasadit. Do prodeje jich šlo kolem 1300. ČTK to řekla koordinátorka prodeje Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek.

Od začátku příštího roku začnou v Česku platit nové legislativní požadavky na energetickou úspornost novostaveb. Přísnější kritéria by ale neměla v podstatě zvýšit jejich cenu, protože stavební společnosti i developeři měli čas se na novou legislativu připravit. Vyplývá to z vyjádření oslovených společností a z tiskové zprávy oborové aliance asociací energeticky úsporného stavebnictví Šance pro budovy. Podle nich by se cena mohla zvýšit maximálně v jednotkách procent.

Nákupní rádce Heureka.cz spouští nové ohodnocení e-shopů. Kromě značení jako je Shop roku nebo Ověřeno zákazníky autorizovaný prodejce se budou moci zákazníci orientovat i podle označení Udržitelný e-shop. Zatím jsou takto ohodnocené čtyři pilotní obchody, které se podílely na vzniku projektu. Takto označený obchod musí splnit řadu podmínek, jako jsou nízká ekologická stopa, dohledatelnost dodavatelů či sociální odpovědnost.

Do nového mělnického re-use centra v Plavební ulici postupně přibývají věci, má začít brát i elektrospotřebiče. Město nyní vyřizuje administrativní náležitosti, což potrvá ještě několik týdnů. Obyvatelé Mělníka zde mohou nyní odevzdávat nepotřebné vybavení, oblečení i nábytek, zdarma brát si je může kdokoliv, tedy i lidé, kteří v Mělníku trvale nebydlí, řekl novinářům místostarosta Mělníka Milan Schweigstill (za STAN). Kromě úspory peněz šetří opětovné užití věcí i životní prostředí, které by jinak zatížila výroba nových.

Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240 000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283 541 tun. Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz ČTK to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

Jedno procento nejbohatších lidí světa je na cestě k tomu, aby mělo až 30krát vyšší uhlíkovou stopu, než je zapotřebí k tomu, aby se globální oteplování omezilo na 1,5 stupně Celsia. Naopak emise nejchudších 50 procent populace klimatické cíle nepřevyšují. S odkazem na výzkum dvou evropských environmentálních agentur o tom informuje zpravodajský web BBC.