Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

Nová rezervace divokých koní, sedmnáctá rezervace velkých kopytníků v České republice a druhá v Libereckém kraji, vznikla v Českém ráji. Zvířata pro ni poskytla rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích. Tak jako v jiných částech České republiky, i v nové rezervaci budou divocí koně odstraňovat expanzivní druhy trav a dalších rostlin, aby tak uvolnili prostor pro vzácnější druhy vegetace. Rezervaci v Českém ráji založila ochranářská organizace ČSOP Bukovina.

Svědectví o pohybu rysa ostrovida na hranici chráněné krajinné oblasti Lužické hory a národního parku České Švýcarsko přinesli obyvatelé jedné z obcí. Se šelmou se setkali v pátek 13. března před desátou hodinou večer při své cestě do Doubice, která leží na pomezí obou chráněných území. Zastavili automobil, aby zvíře mohlo přejít silnici a ve vzniklé situaci se jim je ve světle reflektorů podařilo zachytit fotoaparátem mobilního telefonu.

Každé jaro se tisíce žab a čolků vydávají na riskantní cestu ze svých zimovišť k vodě. Do cesty se jim ale staví nebezpečné silnice. U příležitosti Světového dne žab (20. března) spustil Český svaz ochránců přírody kampaň na platformě Darujme.cz. Cílem je vybrat prostředky na stavbu ochranných bariér, které obojživelníkům zajistí bezpečnou cestu k rozmnožištím.

Je tomu přesně 35 let, co byl vyhlášen největší národní park v České republice – Národní park Šumava. Za tu dobu se z něj stalo jedno z nejnavštěvovanějších chráněných území v zemi a společně s Národním parkem Bavorský les také největší ryze přírodní území.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Ptáci patří mezi důležité šiřitele semen. Jejich pomoc oceňují zejména dřeviny s dužnatými plody. V tropických lesích mohou být opeřenci zodpovědní za šíření až 80 procent stromových druhů s masitými plody. V některých případech se ale stromy na to, že budou semena sezobnuta spolu s plody, spoléhat nemusí. Semena se mohou například jen zachytit na peří slétnuvších se ptáků. Tak je tomu třeba u tropických stromů rodu Pisonia - přítulnice.

Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i ve světě. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, ale odstranit jej není jednoduché. Správa národního parku Podyjí a Magistrát hlavního města Prahy patří k prvním institucím, které k jeho systematickému odstraňování přistoupily, a právě na jejich lokalitách probíhal výzkum. Nové výsledky ale ukazují, že samotné vykácení akátu ještě neznamená návrat původního lesa.

Připravit chráněným netopýrům revír na letní sezónu se do Nového pralesa vydalo na přelomu února a března 15 dobrovolníků. Spolu s týmem organizace Čmelák vyčistili a opravili desítky netopýřích i sovích budek. Ty mají doplnit přirozené úkryty netopýrů, jako jsou skály a dutiny starých stromů, kterých je v lesích nedostatek.

Zachytávají sediment, a brání tak jeho splavení do města. Při větších průtocích navíc zpomalují proudění vody. Protipovodňové srubové přehrážky v Bohdašínském potoce v Klopotovském údolí u Nového Města nad Metují zrekonstruovaly Lesy České republiky.