O podporu z dotačního programu Oprav dům po babičce si za rok zažádalo přes 5000 lidí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které program zaštiťuje, vyplatilo žadatelům téměř pět miliard korun. Oproti předchozímu období se zájem o podporu komplexnějších renovací domů ztrojnásobil. Některá média dříve upozorňovala na to, že zájem o dotační program není příliš vysoký. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale uváděl, že cíl 40 000 zájemců v roce 2030 je realistický.

Na jihu Čech v těchto dnech roste nebývale velké množství bedel vysokých. Lidé mohou tyto oblíbené jedlé houby najít hlavně na loukách nebo na krajích lesů. Množství bedel vysokých je letos v porovnání s řadou předchozích let mimořádné. ČTK to řekla mykoložka Libuše Kotilová.

V Praze převažují automobily na benzin se zážehovým motorem. Druhým nejčastějším pohonem je nafta. Aut s alternativním pohonem je 3,32 procenta. Zároveň se meziročně zvětšily rozměry automobilů. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK), kterou má ČTK k dispozici. V loňském roce v metropoli přibylo meziročně 43 975 aut na více než 1,3 milionu vozů. Většina jsou osobní automobily.

Výrobce obalového skla Vetropack Moravia Glass z Kyjova na Hodonínskou mohl loni v porovnání s rokem 2022 využít jen 80 procent recyklovaného skla pocházejícího z Česka. Podle mluvčí společnosti Reginy Bělohoubkové je to jak poklesem třídění v českých domácnostech, tak tím, že se část střepů prodává do zahraničí, řekla ČTK.

Hlasování v anketě o Strom roku dneškem vstoupilo do tajné fáze, v níž hlasující nevidí, kolik stromy dosud získaly hlasů. Do takzvaného superfinále postoupilo pět stromů z původních deseti finalistů. Za pořadatelskou Nadaci Partnerství o tom informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2023 získala hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách.

Nejméně směsného odpadu v Česku vyprodukovali za loňský rok obyvatelé Fulneku, Chvalšin a Dalešic. Obce tak získaly Odpadového Oskara, kterého každý rok uděluje nezisková organizace Arnika.

Vědci budou opět intenzivně monitorovat výskyt bělozubky tmavé. Malý hmyzožravec se na Chebsku v posledních dvou letech postupně rozšířil. Vědci díky spolupráci s místními obyvateli získávají cenné poznatky o jeho životě, informovala ČTK vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Alena Fornůsková.

Průzkum Mendelovy univerzity v Brně a Vysoké školy ekonomické v Praze zaměřený na plýtvání potravin u lidí narozených v letech 1995 až 2010, tzv. generace Z, má za sebou první rok. Rozbory popelnic univerzitních kolejí ukázaly, že mladí lidé denně vyplýtvají v průměru 43,4 gramu potravin na osobu. Další součástí průzkumu byla deníková šetření, do kterých se zapojili lidé z generace Z žijící nejen na kolejích, ale také sami nebo s rodinou. Z deníků vyplynulo, že tato skupina mladých denně vyplýtvá 30 gramů na osobu. Důvodem plýtvání je zejména špatné plánování při nákupu a přípravě jídla, řekly novinářům vědkyně.

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.