PřírodaBotanici objevili pomocí analýzy eDNA 12 nových druhů a dva nové rody českých lišejníků29.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Mezinárodní výzkumný tým vedený vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejnil výsledky studia diverzity lišejníků, které kombinovalo analýzu environmentální DNA (eDNA) s tradičními taxonomickými průzkumy. Díky této inovativní metodě se významně zlepšilo poznání českých lišejníků. Bylo nalezeno 43 druhů nových pro Českou republiku, 12 zcela nových pro vědu a objeveny 2 nové rody.
Rostlina roku, invazní starček úzkolistý, roste i v Krkonoších28.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Správa KRNAP vloni vykoupila přes 11 hektarů pozemků25.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Správa Krkonošského národního parku společně s Ministerstvem životního prostředí udělala v roce 2024 další významný krok k ochraně jedinečné přírody Krkonoš. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí, který spravuje Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), bylo vykoupeno více než 11 hektarů pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Celková investice dosáhla 3 035 340 korun.
Výskyt vlků potvrzen na pomezí Jihomoravského a Olomouckého kraje23.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jižní Morava byla donedávna poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka a doposud zde až na jedinou výjimku nezpůsobili žádné škody chovatelům. Již delší dobu má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zprávy o jejich výskytu ve vojenském výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku. Od loňského podzimu přibylo několik doložených pozorování z volné krajiny v okolí Vysočan a Žďárné, ale nejnověji i z výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy.
Invazní keře - nebezpeční cizinci našich zahrad a parků22.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Sekání rákosí na ledu20.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zimování vodních ptáků v Evropě se intenzivně mění. O víkendu proběhne jejich tradiční sčítání18.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Stovky ornitologů v Česku a tisíce dalších ve 143 zemích světa tradičně vyrazí o víkendu 18. a 19. ledna sčítat vodní ptáky na řeky, rybníky, přehrady, jezera a mořská pobřeží. Zapojí se tak do nejstaršího a nejrozsáhlejšího projektu tzv. občanské vědy (citizen science) - Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které se koná již od roku 1966. Projekt přináší cenné informace o tom, kde jsou na našem území významná zimoviště vodních ptáků i informace o jednotlivých druzích, které jsou k dispozici na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.
Jak na úspěšnou rekultivaci v extrémních podmínkách? Dřevinám na výsypkách pomáhá růst hydrogel17.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, Odborem přípravy území a rekultivací Severočeských dolů a.s. a společností ČEZ Energetické produkty s.r.o. proběhla na lokalitě Libouš výsadba lesních dřevin s využitím nově vyvinutých hydrogelových tablet. Tato akce představuje významný krok směrem k zajištění úspěšné rekultivace v extrémních podmínkách stanoviště.
Proč si oblast soutoku Dyje a Moravy zaslouží stát se chráněnou krajinnou oblastí16.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025. Dnes nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda.
Vypadá jako mech, ale mech to není. Nově objevená řasa pomáhá objasnit evoluci rostlin16.1.2025 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro studium evoluce řas a rostlin.
|
reklama |