Změna klimatu ovlivňuje jeleny a další jim blízké druhy mnoha způsoby. Nemění se totiž jen teplota, ale i srážky a další povětrnostní jevy. Mohlo by se zdát, že z mírnějších zim budou jejich populace spíše těžit, ale tak jednoduché to není, upozorňují vědci z INRAE (Národního výzkumného ústavu pro zemědělství, potraviny a životní prostředí ve Francii) v článku v Global Change Biology.

První přírodní rezervace v Krkonoších vznikla před 120 lety. V roce 1904 ji vyhlásil Jan Nepomuk hrabě Harrach na Strmé stráni v Labském dole. I přes význam události pro ochranu přírody našich nejvyšších hor se toho o okolnostech jejího vzniku dnes moc neví.

V chráněné krajinné oblasti České středohoří přibylo 44. maloplošné chráněné území – přírodní rezervace Píšťanský luh. Je to asi tři kilometry dlouhý úsek lužního lesa se zátokou tvořenou slepým ramenem a přirozeně naplavenými štěrkovými ostrovy v řece Labi. Žije tu nebývale pestré společenstvo hmyzu.

Nový web Čejčí stopou seznámí veřejnost s životem dvou charismatických ptačích druhů ze skupiny bahňáků - čejky obecné a sluky lesní. Díky miniaturním vysílačkám doplněným o sensory lze sledovat značené jedince v reálném čase.

Ptáci patří mezi vhodné bioindikátory, které vypovídají o stavu životního prostředí. Z globálního hlediska dochází k výraznému snižování početnosti populací řady druhů ptáků v zemědělské krajině. Příčinou je zejména intenzifikace zemědělství.

Odlétají ptáci na zimu na Měsíc? Zahrabávají se vlaštovky na zimu do bahna? Nebo se jeden druh mění v jiný například kukačka v krahujce? I toto si lidé dříve o ptácích mysleli.

Hurikán Milton během krátké doby zesílil na hurikán páté kategorie. Co to znamená?

Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent.

Hlavním ukazatelem a prediktorem napadení lesních porostů houbovými patogeny je počasí v jarních měsících. Vyšší teploty a nižší množství srážek vedou k rozvoji komplexních chorob a dřevokazných hub, včetně kořenových hnilob. Extrémně vysoké teploty jarní teploty uspíší nástup mnoha onemocnění, především sypavek a rzí, a to až o 1–2 měsíce.

Už šestnáctým rokem přináší evropsky unikátní monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Díky bezmála 1100 trvalým monitoračním plochám máme přesné informace o tom, jak početné je zmlazení, jaké dřeviny zde rostou nebo jaký objem tlejícího dřeva se v bezzásahovém území nachází.