Před měsícem jsme informovali, že se Krkonoše opět stávají domovem vlka obecného. Díky médiím a sociálním sítím se nám za uplynulé čtyři týdny podařilo získat celou řadu pozorování jednotlivců nebo menších skupin vlků. Nejčetnější pozorování jsou v oblasti mezi Mladými Buky, Janskými Lázněmi a Rudníkem. Zoologové Správy Krkonošského národního parku všechna pozorování prověřují, evidují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně.

Minulý týden byl na čtyřproudé silnici I/56 nedaleko Metylovic sražen vlk. Na základě telefonického oznámení o mrtvé psovité šelmě se na místo vydal myslivecký hospodář z mysliveckého spolku Metylovice, následně byli přivoláni odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ti potvrdili, že se s největší pravděpodobností jedná o vlka. Zvíře bylo poté standardně převezeno na pitvu, proběhne také genetická analýza jedince. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Poslední vakovlk tasmánský chovaný v zajetí uhynul v roce 1936. Tým vědců z Austrálie, Francie a České republiky pod vedením profesora Barryho Brooka z Tasmánské univerzity využil rozsáhlou databázi 1237 záznamů pozorování vakovlka z Tasmánie, pocházejících od roku 1910 do roku 2019, ke zmapování úbytku druhu a jeho pravděpodobného vymírání. Výsledky byly publikované v časopise Science of the Total Environment. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.

Počet tetřívků obecných v České republice dlouhodobě výrazně klesá. Tento trend je zapříčiněn mnoha faktory, mezi které patří snižování hnízdní úspěšnosti, nárůst mortality mladých i dospělých jedinců, negativní změny charakteru stanovišť, nárůst populací původních i nepůvodních predátorů, turistika, působení globální klimatické změny a další vlivy. Jedním z nejpodstatnějších je v našich podmínkách postupné mizení vhodných biotopů. Tetřívek je zařazen mezi druhy silně ohrožené.

O první mládě letošního roku se včera rozrostla rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Na svět tam přišlo malé zubře. „Je to vůbec poprvé za osm let fungování rezervace, kdy jsme zaznamenali první mládě v rezervaci právě u zubrů. Až dosud se o každoroční prvenství střídavě dělili divocí koně a zpětně šlechtění pratuři,“ uvedl Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Mládě objevil při odpolední kontrole stád pracovník chovatelského dohledu rezervace.

Ačkoliv se počet jedinců českých ptáků v celkovém součtu příliš nemění, počty jednotlivých druhů se v čase vyvíjejí často velmi rozdílně. Nová studie týmu českých ornitologů ukazuje, že počty českých ptáků neovlivňují jen změny podmínek u nás, ale také globální klimatické změny. Největší pokles počtů zažívají vedle polních druhů ptáků také ty, které podstupují dlouhou migraci do svých zimovišť. Informuje o tom Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

V půlce března uskutečnila Správa NP Podyjí na vybraných lokalitách určených k péči o druhovou a biotopovou rozmanitost zkušební zásah, který lze shrnout pod pojem „veteranizace dřevin“. Jeho cílem je vytvořit podmínky pro vznik stromových mikrobiotopů umožňujících přežití ohroženým a vymírajícím druhům hmyzu. O celé akci jsem na sociálních sítích zveřejnil obrazovou dokumentaci se stručným vysvětlením, což vzbudilo velmi rozporuplné reakce. Naprostá většina biologů a kolegů z oboru ochrany přírody naše snažení hodnotila vstřícně. Někteří lidé se spokojili s podrobnějším vysvětlením, ale byly i takové hlasy, které naše zásahy jednoznačně odsoudily. Proto je zřejmě vhodné vysvětlit v tomto textu nezbytnost veteranizačních zásahů nejen v NP Podyjí, ale obhájit je jako relevantní metodu v praxi ochrany přírody.

Vlk, kterého výzkumníci polské organizace SAVE – Wildlife Conservation Fund vloni na jaře v Polsku odchytili a opatřili telemetrickým obojkem, se opět pohybuje v oblasti Českomoravské vrchoviny. Vyplývá to z výsledků telemetrického sledování i pozorování v terénu. Na Vysočině se objevil v posledních měsících již podruhé. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Obnova lesních porostů na velkoplošných holinách, které vznikly v důsledku kůrovcové kalamity, je v současné době náročným úkolem pro mnoho vlastníků lesa. Kromě otázky nemalých finančních investic je nutné zabezpečit pracovní kapacity, kterých je v lesnictví kritický nedostatek. Zároveň mnoho především malých vlastníků nemá dostatek informací i odborných znalostí a řeší otázku „Jak na to?“.

V soutěži Evropský strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězil polský Dub Fabrykant, následovaný Dračím dubem ze Slovenska a ukrajinskou Jabloní z města Krolevets. Česká hrušeň skončila na 11. místě z celkem 16 soutěžních zemí. Polsko vyhrálo v mezinárodní anketě již podruhé v řadě, kdy vloni získal titul Dub Dunin.