V soutěži Evropský strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězil polský Dub Fabrykant, následovaný Dračím dubem ze Slovenska a ukrajinskou Jabloní z města Krolevets. Česká hrušeň skončila na 11. místě z celkem 16 soutěžních zemí. Polsko vyhrálo v mezinárodní anketě již podruhé v řadě, kdy vloni získal titul Dub Dunin.

Orel mořský, který se vážně zraněný po pádu do nezabezpečené meliorační šachty dostal do péče Třeboňské záchranné stanice pro volně žijící živočichy na podzim loňského roku, se nyní konečně navrátil do volné přírody.

"Ti zahradníci se už úplně zbláznili! Vysadili stromy do kamení! Tak jsem těm chudákům stromům přilepšil tím, co zbylo v truhlíku po petúniích. A představte si, zahradníci to pak všechno vyluxovali!"

Fakulta lesnická dřevařská ČZU v Praze spolu s Českou televizí a dalšími partnery natočila dokument věnovaný budoucnosti českých lesů. Přední vědci v něm hovoří o tom, jaké výzvy čekají současné české lesy, a popisují technologie, které jim mohou pomoci na cestě za znovunabytím své vitality. Premiéru filmu, jemuž svůj hlas propůjčil herec Aleš Háma, odvysílá Česká televize 21. března od 21:10 hod na ČT2.

Lesní ekosystémy střední Evropy jsou stále častěji negativně ovlivňovány dlouhými periodami sucha, v jejichž důsledku začala v posledních letech bezprecedentní kůrovcová kalamita. Kombinace těchto faktorů vedla ke vzniku rozsáhlých holin, které bude nutné postupně obnovovat. V extrémních klimatických podmínkách na kalamitních holinách dochází ke značným ztrátám – úhynu – čerstvě vysazených stromečků. Vedle pečlivého výběru vhodných dřevin pro tato stanoviště je především bezpodmínečně nutné snížit stres suchem a zvýšit množství dostupné vody pro sazenice.

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.

Když se řekne „krajina“, každý si něco představí. Cokoli. To víceméně odpovídá definici, že krajina je společným prostorem pro život lidí a realizaci širokého spektra jejich zájmů. Do krajiny se prostě všechno vejde: silnice, domy, elektrárny, lesy, řeky, sklady i chráněná území. Je ale někdo zodpovědný za podobu krajiny jako celku?

Zachraňují vzácná území i druhy, pomáhají vracet vodu do krajiny, komunikují veřejnosti problémy životního prostředí nebo vzdělávají o klimatu. Od 20. února až do 31. března mají lidé možnost takové osobnosti nominovat na Environmentální Cenu Josefa Vavrouška a pomoct ocenit jejich práci. Cenu udílí Nadace Partnerství ve třech kategoriích – za celoživotní přínos, za výjimečný počin a ekozásek pro mladé do 26 let. Nominovat lidé mohou na www.cenajosefavavrouska.cz.

Správa Krkonošského národního parku v návaznosti na vyhlášení osmi klidových území a s tím souvisejícím vyhrazením cest a tras v těchto územích dočasně uzavírá v termínu od 15. března do 31. května některé cesty nebo jejich úseky z důvodu ochrany proti rušení citlivých druhů živočichů. V terénu budou uvedené úseky zřetelně označeny cedulí s doprovodným textem „Zákaz vstupu z důvodu ochrany přírody od 15. 3. do 31. 5.“

Podle informací médií mělo dojít v sobotu či v neděli k útoku zvířete, údajně vlka, na psa v Krušných horách, poblíž Hory sv. Šebestiána. Mělo se jednat o zvíře z pětičlenné smečky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR provedla na místě terénní šetření, které přítomnost vlčí smečky v oblasti nepotvrdilo.