Ve zpomaleném záběru bychom uviděli nejprve malý záblesk, a pak uslyšeli ohlušující ránu, hlasitostí přesahující 130 decibelů. Jsou to jen zlomky vteřiny, v nichž následuje sprška střepin, do vzduchu vymrštěné hlíny a rozmetané vegetace. A pak už jen dým vznášející se nad čerstvým kráterem. Skoro jako ve filmu.

V pořadí třetí rostlinou roku se stal po vstavači kukačce a hlaváčku letním kociánek dvoudomý. Tato rostlina z čeledi hvězdnicovitých, vědeckým jménem Antennaria dioica, je dalším příkladem druhu, který byl v minulosti na území České republiky poměrně hojný, v posledních letech však výrazně ustoupil a mnohde i vymizel. O vyhlášení rostliny roku informuje Česká botanická společnost.

Berneška velká není původním evropským druhem, ale v posledních letech se občas objevuje i v České republice. Je příbuzná s husou velkou, se kterou se výjimečně i kříží. A právě k tomu letos došlo na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou.

Vodohospodářský význam lesů v zemědělsko-lesní krajině je nezastupitelný a je veřejným zájmem ho udržet. Tvrdí se, že v delších obdobích bez deště převládá odtok z lesů nad odtoky ze sousedních zemědělských kultur a ostatních ploch. Tato období se považují za období klimatického sucha. Vědci pro praktické prokázání této hypotézy vypracovali na Českomoravské vysočině srážko-odtokovou studii pro horní část povodí řeky Svratky. Zjistili, že v povodí řeky Svratky je v průměru 180 dní za rok, kdy odtok z lesa převládá nad odtokem z kultur na zbytku povodí horní Svratky.

Kvůli informacím o zamoření bývalého vojenského prostoru Milovice azbestem požádali ochránci přírody veřejnost, aby dočasně nenavštěvovala rezervaci velkých kopytníků, která se nachází v části někdejšího výcvikového areálu.

Rusko 24. února 2022 zahájilo invazí na Ukrajinu největší konflikt v Evropě od druhé světové války, největší ničení obytné a průmyslové infrastruktury. A také největší ničení chráněné a vzácné přírody. V mnoha ohledech jde o přírodu natolik unikátní, že její zničení nebude škoda jen pro Ukrajinu. Bude to nenahraditelná ztráta pro celý svět.

Velké obavy o osud Jiřické nádrže (Pohořského rybníka) v jádrové části Přírodní památky Novohradské hory mají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s dalšími odborníky a veřejností. Tento jedinečný horský ekosystém malé říčky (Pohořský potok) a přibližně dvě stě let starého rašelinného rybníka se ještě donedávna vyznačoval čistou vodou a neporušenými přírodními poměry s původními druhy vzácných živočichů, včetně ohrožené střevle potoční. Komerční rybolov a vysazování velkých dravců, které se v nádrži v současné době provozuje, však významně ničí původní společenstva ryb i obojživelníků. Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici a ePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.

Olympijské hry s železnou pravidelností ekonomicky ruinují své pořadatele, zanechávají za sebou narušenou krajinu, horu odpadků a nesplněných slibů. Hry v Paříži roku 2024 mají být jiné, udržitelné. A taky mají naplnit slib, na který Pařížané už hezkých sto let čekají. V Seině se prý má znovu dát koupat.

Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU.

Borovice lesní je v České republice druhým nejrozšířenějším jehličnanem. V roce 2020 byl její podíl na skladbě lesů 16,1 %. Přibližně od počátku druhého desetiletí 21. století lze v mnoha oblastech pozorovat zhoršování zdravotního stavu borových porostů, a to v souvislosti s vývojem klimatu spojeným s nerovnoměrnou distribucí srážek a pozvolným zvyšováním průměrných teplot vzduchu, čímž narůstá frekvence period půdního sucha.