Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tomto roce ve svém programu Ochrana biodiverzity finančně podpořil péči o biopás vytvořený na bývalém poli nedaleko Poličky. Majitelé pole se v roce 2022 rozhodli ho věnovat přírodě. Místní ochránci přírody ze spolků Čmeláci PLUS a 1. ZO ČSOP Polička pás pole o délce 770 m a šířce 14 m postupně přetvořili v ráj pro čmeláky. V tomto roce na něm pozorovali už 14. druh čmeláka! Stal se jím velmi vzácný a kriticky ohrožený čmelák humenní Bombus ruderatus.

Jedle bělokorá patřila k významným dřevinám našich lesů, ale zhruba od 18. století docházelo k výrazné redukci jejího zastoupení, a to především v důsledku přechodu na pasečné hospodaření a znečištěním ovzduší. V současnosti se zastoupení této dřeviny v našich lesích opět zvyšuje. Zlepšení zdravotního stavu a regenerace jedle byla zaznamenána v celé střední Evropě a podle recentních poznatků většinou lépe odolává suchým epizodám než doposud dominantní smrk.

Invazní druhy jsou problémem po celém světě. Díky své adaptabilitě, rychlému šíření a nepřítomnosti přirozených konkurentů představují riziko pro původní druhy rostlin a živočichů. Mohou ovlivňovat i ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Jejich výskyt může ohrožovat stabilitu celých ekosystémů.

Čápům bílým se letos v Česku dařilo. Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dobrovolníky zaznamenala celkem 837 hnízd s již vzrostlými čapími mláďaty, což je o 122 hnízd více než loňský rok a nejvíce za celou historii programu Čapí hnízda, který ČSO koordinuje od roku 2014. Rekordní byl také počet 1192 zapojených dobrovolníků, díky kterým získala ČSO cenná data o hnízdění čápů v Česku.

Fotografie může být neuvěřitelně silným nástrojem ochrany přírody, který posiluje environmentální aktivismus, vytváří vazby na přírodu a dává příležitost ke vzdělávání lidí. Zrovna tak ale může být zhoubná a nebezpečná. Záleží, kdo a za jakých okolností ji na sociálních sítí zveřejnil, a jakými informacemi doplnil.

Nálezová databáze ochrany přírody je svým rozsahem unikátní v celé střední Evropě. Slouží nejen státní správě, ale přístupná je i široké veřejnosti.

Dub červený patří k nejvýznamnějším introdukovaným dřevinám v České republice. V roce 2010 zaujímala plocha této dřeviny v ČR přibližně 6 000 ha a celková zásoba asi 900 000 m3, v roce 2018 pak 6 101 ha a 1 138 000 m3. Běžně se využíval a stále využívá v parkových úpravách a rekultivacích a nepovažuje se za produkčně významnější dřevinu. Svého času měl i nahradit domácí druhy dubů ohrožené tracheomykózou. Diskuse kolem vhodnosti či nevhodnosti výsadby dubu červeného do našich lesů probíhá již několik desetiletí a přispívá do ní svými poznatky řada vědeckých pracovišť.

Studenti a akademici zapojení do studijního programu Arboristika na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) během čtyř let zkontrolovali na šest tisíc stromů ve městech i v krajině po celé České republice, aby shromáždili data o udržitelnosti výsadeb stromů v městských aglomeracích.

Stáří není nemoc, k životu prostě patří. Platí to u lidí, i u zvířat. Jenže zatímco se stářím související proměnu zažitých sociálních návyků u svého živočišného druhu dokážeme identifikovat, pojmenovat a občas se s ní i ztotožnit, o tom, jak stáří mění zvyky zvířat, moc netušíme. Terénní experimenty ze zahraničí se to snaží alespoň přiblížit.

V loňském roce se vlci na území Krkonošského národního parku začali pohybovat častěji než v minulosti. Důkazem byla mnohá pozorování odborníků i návštěvníků Krkonoš. Z aktuálních údajů získaných pomocí fotopastí, nálezů pobytových znaků, genetických analýz a hlášení od veřejnosti víme, že se i letos vlci pohybují prakticky po celém území KRNAP a odhadujeme, že sem zasahují 2–3 vlčí teritoria.