Jižní Morava byla donedávna poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka a doposud zde až na jedinou výjimku nezpůsobili žádné škody chovatelům. Již delší dobu má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zprávy o jejich výskytu ve vojenském výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku. Od loňského podzimu přibylo několik doložených pozorování z volné krajiny v okolí Vysočan a Žďárné, ale nejnověji i z výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy.

V roce 2024 proběhl první ročník monitoringu invazních a nepůvodních druhů, který na území Karlovarského kraje a části Ústeckého kraje zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les.

Využili jsme krátkého mrazivého období letošní zimy a díky mrazu posekali drny rákosí hnízdního ostrůvku v přírodní rezervaci Nový rybník.

Stovky ornitologů v Česku a tisíce dalších ve 143 zemích světa tradičně vyrazí o víkendu 18. a 19. ledna sčítat vodní ptáky na řeky, rybníky, přehrady, jezera a mořská pobřeží. Zapojí se tak do nejstaršího a nejrozsáhlejšího projektu tzv. občanské vědy (citizen science) - Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které se koná již od roku 1966. Projekt přináší cenné informace o tom, kde jsou na našem území významná zimoviště vodních ptáků i informace o jednotlivých druzích, které jsou k dispozici na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.

Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, Odborem přípravy území a rekultivací Severočeských dolů a.s. a společností ČEZ Energetické produkty s.r.o. proběhla na lokalitě Libouš výsadba lesních dřevin s využitím nově vyvinutých hydrogelových tablet. Tato akce představuje významný krok směrem k zajištění úspěšné rekultivace v extrémních podmínkách stanoviště.

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025. Dnes nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda.

Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro studium evoluce řas a rostlin.

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) zakládá Forest Invasion Synthesis Centre, Prague (FISC). Nové výzkumné centrum, financované ze zdrojů Evropské unie, se zaměří na ekologii a management biologických invazí v lesích.

K ochraně horských partií chráněné krajinné oblasti Jeseníky a národní přírodní rezervace Králický Sněžník napomáhá několikaletý projekt Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Počítá se záchranou vzácných druhů rostlin, které jinde na světě nerostou, pastvou či budováním oplocenek na ochranu listnáčů. Nezapomíná ani na obnovu některých stezek pro návštěvníky. Projekt má sebou má první úspěšný půlrok, financován je z Operačního programu Životní prostředí.

Biodiverzitě, jednomu z pilířů fungování ekosystému naší planety, se věnoval diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 7. ledna 2025 v prostorách Informačního centra OSN v Praze, v Železná ulici. Konkrétně Mezinárodní úmluvě OSN o biologické rozmanitosti, původně sjednané již v roce 1992 v keňském Nairobi a přijaté na památném Summitu Země. Na předchozím jednání COP15 v roce 2022 v Montrealu bylo dosaženo přelomové dohody o Globálním rámci biologické rozmanitosti, který vytyčuje cestu lidstva k soužití v souladu s přírodou. Tehdy k dojednání dohody podstatně napomohl český vyjednávací tým, který vedl celou delegaci EU. A jak dopadlo poslední jednání konané v kolumbijském Cali na přelomu října a listopadu? A jak pokročila jednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti a Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům? - Otázky pro zasvěcené panelisty a odpovědi pro ty, kterým osud naší planety není lhostejný.