Několik hektarů polí, možná kousek lesa za vsí a malé hospodářství ve chlévě. Spousta dřiny, strach o úrodu, boj s úřady. Oplátkou život na vlastním, pocit jistoty, pocit sounáležitosti s místem, s krajinou.

Podtitul knihy bývalého předsedy německé sociální demokracie a ministra financí Oskara Lafontaina, kterou napsal spolu se svojí manželkou a novinářkou Christou Müllerovou, říká, že jde o program, který zajistí "blahobyt a práci pro všechny".

"To, že země je společenství, je základním pojmem ekologie, ale to, že země má být milována a že si jí máme vážit - to patří do etiky. Již dlouho víme, že země vydává kulturní plody, ale v poslední době na to zapomínáme. Tyto eseje jsou pokusem o stmelení těchto tří pohledů." Takto charakterizoval svou knihu Obrázky z chatrče její autor Aldo Leopold. Kniha se skládá ze tří částí.

Působí lidská činnost změny podnebí? Je globální oteplování skutečností? Jak veliké přinese změny? Dojde k závažnějším katastrofám a budou se častěji opakovat? Na tyto otázky odpovídá jeden z předsedů Mezivládního panelu pro změnu klimatu John Houghton ve své knize Globální oteplování.

Praha se svým okolím má z geologického hlediska zcela výjimečné postavení. Není totiž na světě jiné hlavní město, které by se pestrostí svého geologického podkladu i jeho názorným odkrytím mohlo Praze vyrovnat. V našem hlavním městě a jeho okolí můžeme sledovat vývoj naší planety od dávných starohorních dob před více než šesti sty miliony lety až do geologické přítomnosti. Zvláště uloženiny starších prvohor, které tvoří tzv. Barandien, jsou zde odkryty tak jedinečným způsobem, že se právě Praha se svým okolím stala jejich světově klasickou oblastí."

Každému člověku, kterému není lhostejný osud naší planety, je zřejmé, že je maximálně třeba využívat alternativních zdrojů energie. V současné době se využívá především energie vzniklé z fosilních paliv, což příliš zatěžuje přírodu, nemluvě o tom, že jejich zdroje nejsou nevyčerpatelné. Ani atomová energie, do které bylo vkládáno mnoho nadějí, není bez problémů. Poslanec Spolkového sněmu Hermann Scheer vidí řešení ve využití sluneční energie.

"Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti" se jmenuje útlá brožurka, kterou před několika málo měsíci vydalo pražské vydavatelství Fedora Gála G plus G. Knížka chce přiblížit v příspěvcích několika, vesměs populárních, českých intelektuálů (Bělohradský, Gogola, Keller, Petříček a Přibáň), "o čem je" společnost na přelomu 20. a 21. století a co nás v nejbližší době čeká. Ke cti editorů budiž hned zpočátku řečeno, že kniha nikomu nikterak nevnucuje ani žádné chmurné vize, ani jásavé předpovědi světlých zítřků naší globální vesnice. Je spíš jakýmsi zrcadlem dnešního "postmoderního" filozofického myšlení a také skutečným odrazem doby, která má vskutku velice daleko k přehlednosti a jednoznačnosti a má jen málo co společného s černobílou perspektivou světa, v němž se dobré a zlé pozná na první pohled. Právě dojem nepřebernosti počtu možností nazírání světa v čase našeho života musí asi zůstat v každém ze čtenářů této knížečky.