Nikdy by mne nenapadalo, že tak banální téma, jakým je eurounijní “zákaz žárovek”, vzbudí tolik vášní mezi českými internetovými uživateli. Ale vzbuzuje. A protože v českých médiích k tomu nenajdete mnoho relevantních materiálů, rozhodl jsem se po vzrušené twitterové diskusi posloužit obsáhlejším výkladem. Termín “zákaz žárovek” budu nadále používat, i když je nesmyslný, ale v českých médiích zavedený, což si vysvětlíme později.

,,Důstojné pracovní podmínky, ekologická udržitelnost, rozvoj komunit, spravedlivá cena a zákaz dětské práce – to vše jsou hlavní pilíře Fair trade.“

Ano. Česká republika (ČR) je v Evropské unii (EU) šampionem. Není se ale čím chlubit. Vede suverénně pomyslnou štafetu nečerpání možných dotací z EU. V roce 2013 se na celkovém nečerpání cca 16 mld. Kč (zde i dál v přepočtu, kurs „Kč – euro“ se může měnit) podílela plnými 10 miliardami Kč. Informoval o tom mimo jiné i Ekolist ve zprávě ČR je nejhorší v čerpání peněz z evropských fondů. Problémové je i životní prostředí .

Použité údaje byly platné 5. 2. 2014, dostupné z internetových zdrojů.

Článek volně pokračuje na stať Jan Zeman: Mnoho otazníků na stavbě s poetickým názvem Blanka, který vyšel na Ekolistu 9. ledna 2014.

Čemu bude nastupující vláda čelit v oblasti životního prostředí? Asociace Zelený kruh, která sdružuje 26 českých ekologických organizací, popsala dvanáct největších problémů v oblasti životního prostředí, které by měla řešit nová vláda. Zároveň navrhuje jejich řešení.

Množství zdravých stromů, které byly zlikvidovány v Přerově během tohoto zimního období je varující. Nádherné zdravé jedle a další jehličnany v ulicích U Tenisu, na Purkyňově ul., Dvořákova ul. zdravé, dnes málo viděné moruše, na Jížní čtvrti ořechy, u domu č.3 na ul. Sadová dvě zdravé břízy na kterých během každé zimy odpočívalo několik kalousů ušatých. U zahrádek pod Nemocnicí byl pokácen jasan přibližně 25letý, na kterém se každý rok živilo hejno krásných hýlů, a tak lze pokračovat do nekonečna... stromy mizí po stovkách, stejně jako obyvatelstvo. Přerov se stal městem dřevorubců, městem bez zájmu o životní prostředí, městem sobeckých prospěchářů vládnoucích netečnému, odevzdanému potencionálnímu voliči.

„Nemáš trávu?“
„Jasně! My s ní dokonce i topíme.“

Za těch několik desetiletí od druhé světové světové války jsem měl možnost sledovat vývoj krajiny, někdy ne zrovna přírodě prospěšný. Zaznamenal jsem mnoho ne zrovna rozumných rozhodnutí člověka, žijícího v nádherné krajině kolem řeky Bečvy. Lidé pomalu ale jistě ztratili soudnost, ztratili schopnost posoudit a předvídat prospěšnost původních přírodních procesů.

Borovice kleč (Pinus mugo) rostoucí v našem nejvyšším pohoří patří ke světovým unikátům. Jedná se zde – na česko-polském pomezí – o vůbec nejsevernější světové rozšíření tohoto druhu. Krkonoše, coby ostrůvek arkto-alpinské tundry ve střední Evropě, jsou domovem kosodřeviny nejméně po celý holocén (posledních 11 700 let), během něhož musely porosty opakovaně úspěšně čelit dramatickým změnám klimatických podmínek. Jak se jim podařilo vypořádat se s neméně dramatickými koncentracemi síry v atmosféře, odpověděl tým pod vedením profesora Stanislava Vacka z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.