"Eseje o nedávné minulosti a blízké budoucnosti" se jmenuje útlá brožurka, kterou před několika málo měsíci vydalo pražské vydavatelství Fedora Gála G plus G. Knížka chce přiblížit v příspěvcích několika, vesměs populárních, českých intelektuálů (Bělohradský, Gogola, Keller, Petříček a Přibáň), "o čem je" společnost na přelomu 20. a 21. století a co nás v nejbližší době čeká. Ke cti editorů budiž hned zpočátku řečeno, že kniha nikomu nikterak nevnucuje ani žádné chmurné vize, ani jásavé předpovědi světlých zítřků naší globální vesnice. Je spíš jakýmsi zrcadlem dnešního "postmoderního" filozofického myšlení a také skutečným odrazem doby, která má vskutku velice daleko k přehlednosti a jednoznačnosti a má jen málo co společného s černobílou perspektivou světa, v němž se dobré a zlé pozná na první pohled. Právě dojem nepřebernosti počtu možností nazírání světa v čase našeho života musí asi zůstat v každém ze čtenářů této knížečky.

Pokud pracujete s dětmi, nebo rádi trávíte svůj volný aktivně a netradičně, bude se vám jistě hodit kniha Jana Neumana Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. Tuto knihu vydalo nakladatelství Portál, v němž vyšla i první kniha tohoto autora Dobrodružné hry a cvičení v přírodě.

Asociácia permakultúry Čiech, Moravy, Sliezska a Slovenska vydala prvú učebnicu permakultúrneho dizajnu na území svojej pôsobnosti - z pera Billa Mollisona a v preklade predsedu Asociácie Karola Končka.

V 90. letech se na českém knižním trhu objevila celá řada titulů věnovaných globálním problémům lidstva a problematice tzv. trvale udržitelného rozvoje. Do této kategorie je nepochybně třeba zařadit i skripta s názvem "Rostliny, lidé a trvale udržitelný život na Zemi" rostlinného fyziologa prof. Lubomíra Nátra z Přírodovědecké fakulty UK. I přes silnou konkurenci jde v tomto případě o dílo v mnoha směrech originální a myšlenkově přínosné.

Olomoucké nakladatelství Votobia vydalo před několika málo měsíci publikaci se zajímavým a trochu záhadným titulem "Ekofašismus". Jedná se o dvě studie sociologů Janet Biehlové ("Ekologie" a modernizace fašismu na německé extrémní pravici) a Petra Staudenmaiera (Fašistická ekologie: "Zelené křídlo" nacistické strany a jeho historičtí předchůdci).

Populární britský historik Paul Johnson se ve svých pracích dotknul originálním způsobem ekologického hnutí již několikrát. V Dějinách 20. století představil Gándího (pro mnoho ekologických myslitelů vzor nekonzumnosti a tolerance) jako pološíleného fakíra, který svým vystoupením způsobil zbytečné krveprolití, v Dějinách židovského národa zase odvozuje nechuť nevládních organizací k nadnárodním společnostem od latentního antisemitismu.

Květ
Vítr utichl. Ze stromu se snáší květ. Zvedl jsem ho a položil si na dlaň. Vidím, jak se v horku celý chvěje. Pyl odlétá pryč. Vyslovím jeho jméno a květ padá do dalekého neznáma. Teď tu v okolí stromu tichounce přebývá cosi beze jména.
Kim Čchun-su