V televizní reklamě se za jedoucím autem hrne zelený koberec trávy a květin a podmanivý hlas slibuje, že v budoucnu nebudou vozidla na Zemi zanechávat žádné stopy. Automobilka tak láká zákazníky na ekologické kvality svého modelu, který slibuje nízké emise a tím také nižší příspěvek ke klimatickým změnám. Pokud se mluví o neekologičnosti automobilové dopravy, téměř vždy se týká provozu aut a emisí skleníkových plynů, které vznikají při spalování nafty nebo benzínu během jízdy. Další spotřeba energie a tím i produkce skleníkových plynů je ale navázaná na výrobu auta, těžbu surovin, zpracování ropy nebo likvidaci nepojízdného vraku. Při čem vzniká víc škodlivin?

„Zajímalo by mne, zda-li jsou speciální normy na jakost biopotravin. Vím (i když nechápu), že biovýrobky nesmějí obsahovat GMO. Ale co se týká syntetických/přírodních pesticidů, mykotoxinů a dusičnanů, měl jsem za to, že pro biovýrobky platí stejné normy jako pro jiné potraviny. Jak je to doopravdy?“ napsal nám dotaz čtenář Tomáš Moravec. O odpověď jsme požádali Alexandru Kvasničkovou z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Z její odpovědi a doporučených odkazů jsme pak sestavili následující text.

Odevzdání mobilního telefonu k recyklaci znamená, že se na skládky nedostane řada nebezpečných chemických látek, které škodí životnímu prostředí. Vedle toho ale důsledná recyklace telefonů může pomoci i světově ohroženým gorilám nížinným, napsal deník Cape Argus.

V době, kdy účty za paliva rostou velice rychle, vypadá objev rozsáhlých zásob horké vody zcela zdarma příliš dobře na to, aby to byla pravda. Ale přesto je právě horká voda tím, co ohřívá domy, kanceláře a obchody v nizozemském Heerlenu, píše deník The Times.

Do roku 2050 by mohla vyhynout více než polovina všech obojživelníků v Evropě, píše britský Independent. Důvodem jsou změny přirozeného prostředí, infekční choroby a následky klimatických změn.

Majitelé domů nebo bytů ve Velké Británii, kteří chtějí ušetřit za topení, si teď můžou v rámci běžného nákupu pořídit levné zateplení. Jako běžnou nabídku ve svých obchodech začal izolační služby prodávat řetězec Tesco, píše deník The Guardian.

Kolektivní systém Asekol, který organizuje zpětný odběr vysloužilé elektroniky a elektrických spotřebičů, představil svůj E-domek. Uzamykatelný přístřešek by měl pomoci sběrným dvorům ochránit odložené spotřebiče před nepříznivým počasím i nenechavýma rukama.

Celý příběh dvou ministerstvem životního prostředí (MŽP) garantovaných ekoznaček Ekologicky šetrný výrobek (EŠV) a Ekologicky šetrná služba (EŠS) se točí v kruhu. Pořádná propagace ekoznaček se nikdy neuskutečnila, protože na ni nebyly peníze. Firmy nemají o ekoznačky zájem, protože spotřebitelé je nevyhledávají. Spotřebitelé ekoznačky nevyhledávají, protože o nich nevědí. Možná by pomohla reklama, ale na tu nejsou peníze.

Francie chce zavést daň na používání jednorázového nádobí, které se nedá recyklovat. Lidé by díky tomu měli začít více používat ekologicky šetrné výrobky. Ministr životního prostředí chce, aby Francouzi více mysleli na přírodu i při nákupu celé řady jiných výrobků, včetně spotřební elektroniky, píše agentura Reuters.

Zástupci kolektivních systémů si pochvalují, že se lidé v České republice učí třídit vyřazené spotřebiče. Většina elektroodpadů končí ve sběrných dvorech a největší objem tvoří televizory, lednice a počítačové monitory. Pro každého ale musí být třídění jednoduché a pohodlné, jen díky tomu se ke zpětnému zpracování dostává stále větší objem odpadů, přiznávají společnosti.