V Podmolí v Národním parku Podyjí byla včera oficiálně založena Asociace národních parků České republiky (ANP ČR). Neformální sdružení založily správy všech čtyř národních parků v Česku – Českého Švýcarska, Krkonoš, Podyjí a Šumavy. Ustavující memorandum o spolupráci společně podepsali ředitelé Petr Kříž (NP České Švýcarsko), Robin Böhnisch (KRNAP), Tomáš Rothröckl (NP Podyjí) a Pavel Hubený (NP Šumava).

Syntetický velrybí trus, to nezní, nevypadá ani nevoní vábně. Pro ekosystém oceánů by ale přídavky této podivné substance mohly změnit mnoho k lepšímu. Hnojením by se totiž podpořil růst fytoplanktonu, a s ním i jeho schopnost vázat atmosférický uhlík. Přes umělé velrybí výměšky se dá bojovat s klimatickou změnou.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole - Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky.

Šumavské lesy se mění. Díky bezzásahovosti, ale i jedinečnému přístupu k péči o lesy, prospívají. Zvyšuje se druhová pestrost, přibývají velké, objemné stromy, navyšuje se podíl tlejícího dřeva, přirozená obnova malých stromků je stále velmi hojná a struktura lesů již není tak jednolitá, jako v minulosti.

Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou úzce přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Silná izolace jejich jednotlivých populací naznačuje, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum vědců a vědkyň z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR však zároveň odhalil, že tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu. Tato zjištění mění pohled na dynamiku a stabilitu ledovcových ekosystémů v kontextu klimatických změn.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, kteří již dvě desetiletí monitorují výskyt a rozšíření denních motýlů v centrálních Krkonoších, ve své letošní zprávě z monitoringu okáčů rodu Erebia v Krkonoších a v Jeseníkách vysoce kladně ocenili péči o krkonošské louky. „Vysoce kladně hodnotíme péči o krkonošské luční enklávy přiléhající k vysokohorským polohám,“ uvedli.

Národní park Bavorský les už v roce 2022 dosáhl 75 procent bezzásahovosti na svém území. Čistě přírodní procesy tak probíhají na více než 18 tisících hektarech z celkových více než 25 tisíc hektarů jeho rozlohy. Díky tomu získal 18. listopadu 2024 prestižní ocenění, kterým se mohou chlubit například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii.

Ruměnice turňanská je kriticky ohrožená bylina. Její přirozený výskyt je omezený na velmi specifické lokality s vápenitým podkladem, kde se jí daří na suchých a slunných stanovištích, často na skalnatých svazích a v suchých trávnících.

Na konci léta letošního roku proběhla tiskem zpráva o tom, že medvědi zmizí z českých hradů a zámků do roku 2030. Medvědi by měli být postupně převezeni do zařízení, která lépe odpovídají světovým standardům pro chov těchto velkých šelem. Národní památkový ústav o tom podepsal memorandum o porozumění se dvěma zahraničními organizacemi, jmenovitě Foundation for Bears a Bears in Mind. Tyto organizace spravují medvědí parky v Německu a Nizozemí, a podporují projekty zabývající se zlepšením životních podmínek, výzkumem a ochranou medvědů po celém světě.

Nový výzkum týmu profesora Civiše z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského odhaluje možný zdroj vody na Zemi. Ta mohla vzniknout na povrchu meteoritů bombardováním hvězdným (a v našem případě také slunečním) větrem. Příspěvek hvězdného větru ke vzniku vody na povrchu tzv. oxidických minerálů byl právě publikován v prestižním časopise Astrophysical journal.