Kniha zachycuje celou šíři jevů v rámci adaptivních zbarvení v přírodě: krypse, aposematismu i různých typů mimézí i historii jejich poznávání za posledních dvě stě let. Jak ovlivnil darwinovský obrat interpretaci vnějšího vzhledu živých organismů? Proč bylo nutno postulovat pohlavní výběr? Jak se vynořily koncepce různých typů mimézí (batesovské, müllerovské, peckhamovské, wasmannovské, parciální atd.). Jak je to s živočišnými kresbami? Jak interpretovali vnější vzhled živočichů Portmann, Hingston a jejich následovníci?

Díky kapesnímu formátu můžete vzít knihu s sebou na výlet, v orientaci vám pomohou mapy, přehledné ikonky vás rychle seznámí s délkou trasy, její náročností a vhodností např. pro dětské kočárky nebo zdravotně handicapované milovníky přírody. Po přečtení úvodních kapitol budete umět ptáky úspěšně hledat a pozorovat je v jejich přirozeném prostředí. A až se podle průvodce vydáte na výlety za ptáky, poznáte nejkrásnější kouty naší země opravdu zblízka. Dozvíte se, kdy je nejvhodnější doba vyrazit, co vzít s sebou a jak se chovat, abyste ptáky nerušili. Spolehlivě nejzajímavější trasy pro vás popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s vámi podělí o své zážitky a zkušenosti. Kniha je psána přátelským tónem a je určena všem milovníkům přírody bez ohledu na jejich znalosti a zkušenosti, kteří by rádi pozorovali ptáky na našem území. Poslouží i pedagogům, vedoucím kroužků, turistům či rodičům při plánování výletu do přírody.

Dřeviny patří k nejpozoruhodnějším zástupcům říše rostlin. Jejich biologické přednosti - dlouhověkost, dřevem vyztužená kostra a obrovská produkce semen - je předurčují k tomu, že mají naprosto dominantní postavení při přirozeném vývoji zemské vegetace. Za dobu existence naší Země dokázaly osídlit až na malé výjimky téměř celou planetu. Bouřlivý rozkvět kultury, vědy a umění evropských národů v posledních několika stoletích se projevil i zvýšeným zájmem o pěstování dřevin v parcích, zahradách i arboretech. Pro mnohé z lidí se stalo pěstování dřevin trvalou zálibou či povoláním, pro jiné je zase pohled na krásu a velebnost dřevin vyhledávaným estetickým zážitkem. Lze říci, že dřeviny mají, kromě svého nesporného přínosu ke kvalitě životního prostředí i nezanedbatelný význam pro duševní pohodu každého z nás. Hlavním posláním této knihy je přiblížit čtenáři svět jednotlivých dřevin, které vidí kolem sebe. Soustřeďujeme se v ní na ty dřeviny, které se dají pěstovat v evropských podmínkách, což je jedním ze základních limitů při jejich výběru do našich zahrad a parků, jakož i kolem lidských příbytků, komunikací a při vysazování ve volné přírodě, pokud nedáváme přednost náletovým druhům. Je ovšem nutno, abychom přitom měli na zřeteli podstatné rozdíly klimatu střední Evropy, zejména teploty a vlhkosti vzduchu, oproti Západní nebo Jihozápadní části kontinentu. Ne všechny evropské dřeviny snášejí bez úhony například vlhké, studené a dlouhé středoevropské zimní období. Neméně důležité je i přizpůsobování se zimnímu hospodaření s vodou, které může být velmi důležité pro přežití jak u opadavých, tak i stálezelených dřevin, nezvyklých na tyto podmínky, o kterých rovněž pojednává tato kniha.

Utrpení zvířat využívaných člověkem je závažný problém vyvěrající ze způsobu života současné civilizace. Myšlenka řešit ho založením zvířecích práv obdobných právům lidským pochází z prostředí ochranářských hnutí v USA, odkud se rozšířila do západní Evropy. Záměrem editorů bylo odhlédnout od schémat vlastních aktivistickým hnutím a shromáždit k tématu práv zvířat poznatky těch vědních disciplín, jež k němu mají nejvíce co říci. V knize se tak setkávají zástupci oborů filozofie, etiky, biologie, sociologie a práva, aby společně hledali odpovědi na otázky po smyslu a opodstatněnosti konceptu zvířecích práv a zároveň ukázali, jak je problém zvířat reflektován v současné české společnosti.

Kompletně přepracované vydání nejprodávanější knihy o biopotravinách a zdravém vaření po deseti letech. Autorka se rozhodla svou původní Biokuchařku přepracovat a rozšířit tak, abyste v ní našli aktuální informace o biopotravinách, nových výživových trendech (raw, bezlepková strava, superfood aj.) i ekologickém zemědělství a mohli z ní čerpat inspiraci pro svůj každodenní život. Kniha je určena i pro začátečníky v oblasti zdravého vaření a i těm, kteří už mají původní vydání doma.

Balkony, terasy, komunitní zahrady, samozásobitelství obyvatel města. Přes sto stran čtení o všem, co můžeme dělat, když si ve městě chceme pěstovat vlastní jídlo a žít v příjemném zeleném prostředí. O tom, jak široké máte možnosti, vás přesvědčí Patricia Černáková a Jaroslav Svoboda. Následuje výklad o zahradničení na balkoně pro začátečníky od Aleny Lehmannové, tipy pro úspěšné domácí pěstování od Katky Horáčkové a mnoho dalších praktických návodů a článků věnovaných akvaponii, výrobě biouhlu, kompostování a dalším inspirativním tématům. Vyjeli jsme také na řadu reportáží do městských komunitních i jiných zajímavých zahrad Čech a Moravy, nechybí přehled o komunitním zahradničení ve světě.

Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami. Nebo také výsadby okrasných dřevin, které se pak mísí s tím, co nikdo nevysadil, nebo vegetace kolejišť. Psát průvodce novou divočinou, tedy místy, která se velmi rychle proměňují, je obtížný úkol. Geolog Radek Mikuláš a botanik Jan Šturma si vybrali, popsali a fotografovali několik desítek míst v Praze a v jejím okolí, nad kterými se zájemcům o přírodu tají dech, ať už zděšením a hrůzou, nebo obdivem.

Publikace, na níž se podílel tým předních českých odborníků na životní prostředí, se věnuje problematice atmosféry, klimatu a kvality ovzduší v širokých souvislostech, jež přesahují pouhý přírodovědný pohled. K chemickým, fyzikálním charakteristikám ovzduší a k jejich dynamice promlouvají v dobách proměn globálního klimatu a emisí toxických látek do ovzduší měst a průmyslových aglomerací nejen přírodovědci, ale i ekonomové, politici a laická veřejnost. V obsáhlé učebnici o aktuálním stavu klimatu se proto setkávají specializované kapitoly od autorů s různým odborným zázemím. Cílem editorů bylo umožnit čtenářům zaměřit se na jednotlivé části podle jejich zájmu a potřeby, ohled je přitom brán zejména na studenty a odbornou veřejnost bez hlubších znalostí v oborech fyziky, chemie či matematiky. Kniha probírá důležité aspekty znečištění ovzduší a pomáhá pochopit principy jevů a dějů v zemské atmosféře, klimatické změny a problematiku ochrany atmosféry v globálním kontextu, včetně ekologické politiky v praxi.

Encyklopedie soběstačnosti nabízí základní rady a tipy pro zahradníky samozásobitele a pro malé domácí hospodářství. Důležité informace tu najde každý, kdo si chce začít pěstovat vlastní jídlo a navrhnout si zahrádku tak, aby všechno rostlo a plodilo v „bio“ režimu, ekologickým a udržitelným způsobem, zdravě a v souladu s přírodou. I na malé zahrádce můžeme uzavírat koloběhy zdrojů a odpadů, vystačit s minimem fosilních paliv a čerpat přitom ze znalostí a zkušeností předchozích generací. Seznámíte se tu se základy péče o půdu a hospodaření s vodou na pozemku, s permakulturními metodami designu zahrady, dozvíte se, jak vytvořit jedlý les. Nechybí ani návody na přírodní ochranu rostlin před nemocemi a škůdci, na domácí semenaření, ani přehled pěstování nejdůležitějších druhů užitkových rostlin, včetně starých a krajových odrůd. Vše doplňuje kapitola o chovu drůbeže pro ty, kdo by si rádi pořídili slepice, kachny nebo husy. Jde o první díl třídílné série encyklopedických příruček; druhý díl bude pojednávat o hospodaření na rozsáhlejších pozemcích a třetí o lidském společenství a ekologickém stavitelství.

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost.