Přístup k bříze v hospodářské praxi se v posledních letech výrazně změnil, z původně nežádoucí dřeviny se postupně stala vítanou dřevinou s melioračním působením. Vysoká plodivost již od nízkého věku, snadné šíření semen větrem i rychlé odrůstání z ní dělá vhodnou dřevinu pro přirozenou i umělou obnovu na široké škále stanovišť. S rostoucím podílem břízy v našich lesích se bude zvyšovat zájem o její vhodné obhospodařování.

Obyvatelé Amazonie by měli vědcům pomáhat monitorovat stav biodiverzity v největším tropickém deštném lese na světě. A to pomocí digitální sady nástrojů řízených umělou inteligencí (AI), která je momentálně ve vývoji.

Léto mohou návštěvníci Brd zahájit procházkou po nové naučné stezce Třemšín. Seznamuje se zdejší přírodou, historií i hospodařením v lesích ve vlastnictví Arcibiskupství pražského. Je to už čtvrtá stezka, kterou v této chráněné krajinné oblasti připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Už pátým rokem sečeme NPP Hojkovské rašeliniště jinak – „umělecky“. Pomocí sekaček, křovinořezů, hrábí a vidlí vytváříme obrazce inspirované místní přírodou. Označujeme je slovem „chortoglyf“.

Současná změna klimatu působí čím dál častěji negativně na životní prostředí, na jeho jednotlivé složky včetně lesních ekosystémů. Při stresových podmínkách v populaci lesních dřevin se u jednotlivých stromů projevují různé obranné mechanismy a odlišné rychlosti jejich reakce. Postupně odumírají nejméně odolní jedinci, kteří nevydrželi vnější nápor, a projevuje se zde přirozená selekce v kalamitou zasažené populaci.

Katastrofální přemnožení invazního sumce velkého v nádrži Iznájar v jižním Španělsku potvrdili vědci z Biologického centra AV ČR. Během průzkumu jezera minulý týden ulovili 29 jedinců o celkové hmotnosti přes 800 kilogramů. Podle odborníků zatím nebyla taková populační biomasa zaznamenána nikde jinde na Pyrenejském poloostrově. Největší odlovení sumci měřili přes dva metry a vážili téměř 80 kilogramů.

Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2025 Hmyzem roku světlušky. Veřejnost by ráda seznámila s jejich rozmanitostí, ale také s problematikou světelného znečištění. To ohrožuje nejen světlušky, ale i mnoho dalších organismů, a přispívá ke škodám, které mimoděk vznikají v krajině lidskou činností.

Katastrofický kolaps ledovce ve švýcarské vesnici Blatten v květnu 2025 připomněl, že hory nejsou jen klidné scenérie, ale krajina v pohybu. Klimatická změna narušuje jejich stabilitu – tání ledovců i permafrostu přispívá ke vzniku sesuvů, řícení a náhlých povodní z ledovcových jezer.

Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná nápodoba vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a nebyla formována současnými druhy ptáků. Objev byl právě publikován v prestižním vědeckém časopise Current Biology.

Lupina mnoholistá se aktuálně vyskytuje na více než 160 hektarech plochy území národního parku, a to v různé intenzitě pokryvnosti. Tento invazní druh zásadně mění prostředí, ve kterém se objeví. Její likvidace je dlouhodobou záležitostí. Aby měla smysl, je nutné do ní zapojit všechny vlastníky pozemků.