Šéfredaktor EkoListu po drátě Radek Svítil ve svém příspěvku ze 4. června označuje blížící se referendum o vstupu ČR do Evropské unie za „zmanipulované“ a dochází ve svém komentáři k závěru, že v takovém referendu nepůjde hlasovat vůbec.

aneb uvedení „bludů“ z jednání občanů o rychlodráze v Praze 6 a 7 na správnou míru.

V nedávné době proběhla veřejná diskuse v Praze 6 a 7 na téma výstavby rychlodráhy do Kladna s odbočkou na letiště Praha - Ruzyně. Informovaly o tom deníky MF Dnes (28.4.) a Metro (29.4.). Bohužel jsme svědky toho, jak je manipulováno s veřejným míněním. Nezazlívám občanům dotčených lokalit, že tvrdě vystupují proti železniční rychlodráze.

Hnutí DUHA se rozhodlo doporučit občanům jít hlasovat v referendu o vstupu do Evropské unie. Současně zveřejnilo svoji inventuru kladů a záporů členství České republiky v EU s tím, že závěr o tom, jak hlasovat, si musí udělat každý sám.

Dovolím si suše konstatovat, že problém mediálních kampaní a dalších aktivit uplynulého desetiletí, jejichž středobodem byl malý brouček živící se lýkem šumavských smrkových stromů, neměl s odborností a vědecky zjištěnými fakty nic společného. Jako poslanec České národní rady a člen výboru pro životní prostředí a později poslanecké sněmovny jsem se účastnil aktivit vedoucích k vyhlášení Národního parku Šumava. Celá devadesátá léta jsem dění kolem parku sledoval a v létech 1999 a 2000 byl zaměstnancem Národního parku. Park byl vyhlášen nařízením vlády, dne 20. března 1991, stalo se tak právě včas. Bylo to v okamžiku, kdy zájmová mocenská uskupení mající jiné úmysly s využitím a následnou exploatací exkluzivního území, ještě neměla dostatek vlivu vyhlášení chráněného území zablokovat.

V roce 2003 vznikl, přesně tak, jak Správa CHKO Český kras čekala (vyjádření pro tisk ze září 2002) problém s regulací koryta Berounky a odtěžením sedimentů připlavených řekou. Náplavy na řece vznikly díky množství vodou přineseného materiálu a na řadě míst vrátil charakteru říčního údolí původní ráz, přesně tak, jak pro toto území požaduje jeden z regulativů zadaných komisaři EU. Uvažované množství nánosů v korytě Berounky - pozůstatek po srpnové povodni z loňského roku (2002) - činí cca 13 400 m3/km délky koryta toku.

Vážení přátelé, v dnešním vydání Mladé fronty Dnes byl otištěn článek "Užovka brání vyčištění Berounky v Karlštejně" od pana Ivo Čermáka. Článek bohužel prokazuje nedostatečnou informovanost a je velmi zavádějící.

Tímto si dovolím odpovědět na dotaz pana Pavla Koubka, proč Klub sokolníků (dále jen KS) ČMMJ přijal do svých řad zmíněného občana. Jelikož nevím, zda můžu jmenovat a shodou okolností oba mají i stejné iniciály příjmení, budou jen očíslováni.

Neznámý střelec zabil nedávno u Hradčan na Českolipsku samici celoevropsky přísně chráněného orla mořského. S největší důrazností upozorňuji všechny čtenáře, že případy postřílení a zastřelení, jež vyjdou na světlo, či živočichy, jež vůbec někdo objeví, jsou jen tou pověstnou jehlou, kterou hledal ten slepý a bezruký ve stohu shnilé slámy. Jsem pevně přesvědčen, že jako v drtivé většině o tom ví jistě zase více lidí, ale všichni budou mlčet.

V pátek 23. května krátce po poledni skončila v ukrajinském hlavním městě Kyjevě jednání Konference EHK OSN „Životní prostředí pro Evropu“. Šlo již o v pořadí páté dějství stejnojmenného celoevropského procesu, v němž hraje Česká republika jednu z velmi důležitých rolí – mimo jiné i proto, že celý proces začal před 12 lety v Dobříši z iniciativy tehdejšího předsedy Federálního výboru pro životní prostředí Josefa Vavrouška. Konference, které v rámci tohoto procesu proběhly, včetně té kyjevské, patří k tomu praktičtějšímu a věcnějšímu, co se na mezinárodním poli v oblasti environmentální politiky děje.

Deset let se zaobírám zpracováním textilních odpadů. V loňském roce jsme dali možnost obyvatelům Českých Budějovic zbavit se starých nepotřebných textilií a sesbírali jsme 8 tun, které jsme ručně přetřídili a buď poskytli Charitě, sociálně slabším lidem, domovům pro bezdomovce nebo poslali na další zhodnocení a přepracování.