Nadace Via sídlí v pražských Dejvicích, v klasické městské zástavbě, kde není moc prostoru pro zeleň. A i když to je lokalita krásná, trávit zde léto je opravdu výzva. Budovy i ulice jsou rozpálené, stromů málo, stín minimální, a v naší kanceláři bez klimatizace teplota stoupá až ke 30 °C.

Českou republiku zasáhnou vydatné srážky, které se na našem území udrží až do konce týdne. Nejvíce by mělo pršet během soboty. Výstraha na extrémní srážky platí kromě Karlovarského a části Ústeckého kraje pro celé území České republiky. Nejvydatnější srážky předpokládají modely do nedělního večera v pásu od Novohradských hor přes Vysočinu až po Jeseníky. Zejména na severním a severozápadním návětří Jeseníků dávají modely extrémní srážkové úhrny přes 300 milimetrů za čtyři dny.

Eroze půdy je závažný problém, který ohrožuje nejen úrodnost našich polí, ale často způsobuje i škody na okolních nemovitostech. Ornice z polí ve formě bahna zanáší koryta vodních toků, rybníky, přehrady, suché poldry (nádrže bez vody sloužící k protipovodňové ochraně), intravilány obcí, sklepy, zahrady, návsi, silnice nebo dokonce dálnici D1 (viz také záznam v Monitoringu eroze). Rozsah poškození půdy lze někdy vidět jen z ptačí perspektivy.

Vynakládat stovky milionů jen k tomu, abyste uprostřed mělkého moře vršili železobetonové konstrukce, se může jevit jako finančně ztrátový proces. Zvlášť, když se základy té stavby – korálový atol – samy postupně ztrácí pod vzrůstající hladinou moře. Japonsko si je ale vědomo, že existence potápějícího se ostrova je pro jeho přístup k Filipínskému moři klíčová.

Vědci Botanického ústavu AV ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty UK a Českého svazu ochránců přírody plánují pomoci navrátit loukám původní krásu a biologickou rozmanitost tím, že poskytnou podklady pro vytvoření specifických osevních směsí pro jejich obnovu. Úkolem vědců je sestavit pro Českou republiku mapy genetické odlišnosti vybraných druhů lučních bylin, které budou důležitým zdrojem pro složení regionálně specifických osevních směsí.

Moderní zoologické zahrady se nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických druhů zvířat, ale zapojují se aktivně i do pomoci české potažmo evropské přírodě. Tato pomoc spočívá zejména v poskytování v zoo odchovaných mladých jedinců pro vypuštění do volné přírody. V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, příp. obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Nejčastěji se jedná o dravce a sovy. V minulých týdnech byly ve spolupráci se Zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou na jihu Čech vypuštěny kachny – 19 mladých poláků malých původem ze Safari Parku Dvůr Králové a Zoo Ostrava.

Od roku 2015 čelí středoevropské lesy bezprecedentní kůrovcové kalamitě. Při její likvidaci vznikají rozsáhlé mnohahektarové holiny. Do roku 2021 se celková plocha holin v České republice více než ztrojnásobila ve srovnání s lety před vypuknutím kůrovcové kalamity. Vznik velkých lesních holin způsobuje změny mikroklimatu – zvýšení slunečního záření, teploty půdy a povrchu a vlhkosti půdy.

Silně ohrožení dudci chocholatí obsadili čtyři budky břeclavských ochránců přírody a vyvedli v nich celkem 9 mláďat. Evropská populace dudků má mírně klesající tendenci a v České republice hnízdí podle odhadů jen 70-140 párů.

První evropskou kolonii invazních divokých včel květných, které pocházejí z Asie, objevili vědci na Maltě. Objev této drobné včely s latinským názvem Apis florea vyvolal poplach mezi místními včelaři a ochránci přírody, kteří se obávají, že by mohla mít potenciálně zničující dopad na populace původních druhů včel, informoval zpravodajský server The Guardian.

Termití dělníci na sklonku života se v případě napadení obětují a odstartují explozivní chemickou reakci. Jejím výsledkem je toxická tekutina, která znehybní a otráví jejich protivníka. Tento obranný mechanismus termitů v podobě enzymu a jeho vlastnosti zkoumali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).