Zhruba třetina lidí, kteří v Plzeňském kraji podali žádost v první vlně kotlíkových dotací, chce příspěvek na tepelná čerpadla, nejmenší zájem mají žadatelé o kotle výhradně na biomasu. Krajští radní už ve dvou vlnách schválili 1104 z 1531 podaných žádostí. Poslední balík žádostí posoudí na květnovém jednání rady. Zřejmě od poloviny září by mohlo hejtmanství vyhlásit druhé kolo podávání žádostí, řekl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal.

Lidé, kteří si chtějí díky dotacím EU vyměnit staré kotle na tuhá paliva za ekologičtější zařízení, mají velký zájem o dražší tepelná čerpadla. Jejich konečný podíl by měl být kolem 20 procent, řekl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Cílem ministerstva je vyměnit v ČR do roku 2020 až 100.000 nevyhovujících kotlů, tedy čtvrtinu. Na dotace půjde do všech krajů devět miliard korun. O první výzvy krajů byl velký zájem a peníze ovlivní už letošní topnou sezonu. Za rok se rozdělí další tři miliardy korun a o rok později stejná suma.

Zájemci o kotlíkové dotace v Libereckém kraji mají stále šanci. Kraj zatím rozdělil 83 milionů korun na 735 žádostí, celkem má na výměnu kotlů k dispozici 135 milionů korun. Pro nesplnění podmínek kraj vyřadil 25 žádostí a dalších zhruba 300 žadatelů musí své žádosti doplnit nebo opravit. Zájemci mohou žádosti o dotaci na výměnu kotle dál podávat, úředníci už je ale upozorňují, že se na ně nemusí dostat, řekl krajský radní pro rozvoj a evropské projekty Vít Příkaský (ČSSD).

Bohumín na Karvinsku začal lidem poskytovat bezúročné půjčky, které by jim měly usnadnit výměnu neekologického kotle za nový, šetrnější k životnímu prostředí. Právě na výměnu kotlů mohou lidé nyní získat dotace, ne všichni zájemci jsou ale schopni výměnu financovat z vlastních zdrojů a až následně čekat na proplacení nákladů spojených s výměnou. Město proto žadatelům o dotaci nabízí půjčku až 60 000 korun, řekla ČTK mluvčí radnice Lucie Kolková.

První vlna dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologické je z 90 procent u konce. Předběžné výsledky ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí. Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha, řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

Díky první vlně takzvaných kotlíkových dotací by mohlo být v Česku instalováno až 3500 nových plynových kotlů. Informoval o tom Český plynárenský svaz (ČPS). Uvedl, že podle údajů o počtu podaných žádostí ze sedmi krajů bylo zatím podáno téměř 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Plynem v Česku v současnosti topí nejvíce domácností, odhadem 1,4 milionu.

České peletárny vyrobily v loňském roce rekordní množství dřevních pelet. Výroba se nakonec zastavila na hodnotě 300 tisíc tun. Dvě třetiny produkce zamířily podle informací Klastru Česká peleta do zahraničí.

Už více než 200 lidí schválili radní Jihomoravského kraje žádost o dotaci na výměnu starých kotlů. Rozdělí si přes 23 milionů korun, sdělil dnes ČTK hejtman Michal Hašek (ČSSD). V první výzvě kraj na tyto účely vyčlenil 80 milionů korun. Přišlo mu zhruba 800 žádostí, zbylé z nich musí vyhodnotit. Druhou výzvu na dalších 50 milionů by kraj mohl vypsat ještě letos.

Pardubický kraj rozdělí v první výzvě na výměnu neekologických kotlů dotace v celkové výši téměř 115 milionů korun. Přijal 1049 žádostí, z toho šest žadatelé později stáhli a dvě nebyly hodnoceny kvůli duplicitnímu podání. Hodnoceno tedy bylo 1041 žádostí, podmínky výzvy nesplnilo 29 žádostí, uvedl dnes na dotaz David Záruba z oddělení komunikace hejtmanství. Úspěšní žadatelé budou nyní vyzváni k podpisu smlouvy o poskytnutí dotace.

Antifosilní zákon, který má připravit ministerstvo životního prostředí (MŽP), by neměl být namířený proti zemnímu plynu. V tiskové zprávě to uvedl Český plynárenský svaz (ČPS). Přípravu zákona uložila MŽP na začátku března vláda. Do budoucna by měl snížit závislost Česka na fosilních palivech, mezi něž kromě plynu patří také ropa nebo uhlí. Podle plynařů je ale takové dělení nesprávné.