Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny.

Frekvence těch nejextrémnějších lesních požárů za poslední dvě desetiletí ve světě stoupla na více než dvojnásobek a podobně narostla také jejich intenzita. Podle deníku The New York Times (NYT) to uvádí studie australských vědců publikovaná tento týden časopisem Nature. Jeden z autorů označil výrazný nárůst pozorovaný na krátkém časovém úseku za šokující.

Znečišťují velká nákupní centra, supermarkety a obří obchodní domy ovzduší? Komíny, z nichž by se k obloze nesla oblaka dusivého dýmu, nad nimi nestojí. Takže by se mohlo zdát, že zásadními znečišťovateli nejsou. Přesto se k nim, nepřímo, počítají. Zařadit je na seznam znečišťovatelů, učinit z nich terč legislativy, se ale před půl stoletím nepovedlo. Nyní se společenské klima mění.

Jako indikátor včasného varování o stavu přírody a vyjádření průměrné změny velikosti populací divokých zvířat se často používá index LPI. Podle přírodovědců Davida Storcha, Jana Smyčky a Anny Tószogyové z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 o 70 %, je tedy podle přírodovědců nepodložené. Svou kritiku právě zveřejnili ve vědeckém časopise Nature Commons.

Do nejvyšších moravskoslezských hor Jeseníků se po 80 letech vrátili pastevci ovcí se svými ovčáckými psy. Ovce pasou na volné pastvě na svazích mezi Ovčárnou a Petrovými kameny v národní přírodní rezervaci Praděd. Budou tam od června do září. Spásání pomůže zdejším vzácným rostlinám, jako je třeba zvonek vousatý, které odtud kvůli změnám v hospodaření téměř vymizely, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).

Ostrava pokračuje v ošetření jírovců maďalů vůči listožravému hmyzu klíněnce jírovcové. Specializovaná firma SAFE TREES započala v červnu s ošetřením stromů vůči tomuto hmyzímu škůdci. Do srpna letošního roku bude ošetřeno ve městě celkem 2079 jírovců maďalů, náklady přesáhnou 2,8 milionů korun bez DPH.

Lodní červ, česky roztomile pojmenovaný šášeň lodní, byl po staletí postrachem námořníků. Podlouhlý mořský mlž dokáže ve dřevě ponořeném ve vodě vyvrtat nepřehlédnutelné díry. Dosud se ale přesně nevědělo, jak je toho schopen. Jakým způsobem ve svém těle dřevo tráví?

Český projekt LIFE Tree Check získal cenu LIFE Award Evropské komise v kategorii Klimatická akce. Ceny LIFE Award, které Evropská komise uděluje od roku 2006, jsou oceněním nejinovativnějších, nejinspirativnějších a nejefektivnějších projektů programu LIFE. Odborná porota ceny LIFE Award hodnotí přínos k dlouhodobému zlepšení životního prostředí, ekonomické a sociální situace, míru jejich inovativnosti a přenositelnosti, jejich význam pro politiku a nákladovou efektivitu.

Volně žijící šimpanzi cíleně vyhledávají a jedí rostliny, které ulevují od bolesti, anebo mají antibakteriální vlastnosti. Zjistil to tým vědců britské Oxfordské univerzity, který prováděl v ugandských lesích doslova detektivní práci, napsal zpravodajský server BBC News. Vědci sledovali šimpanze, kteří vypadali zranění nebo nemocní, a zkoumal, jestli si sami ordinují léčivé rostliny.

Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování. Jeho koncentrace v atmosféře se zvýšily od poloviny 18. století do současnosti přibližně o 45 %. Jedním z nejvýraznějších jevů ovlivňujícím zásobu uhlíku v lesních půdách jsou lesní požáry. Požár významně snižuje zásobu půdního uhlíku. V nadložních humusových vrstvách je ztráta uhlíku v průměru 59 %, v celém půdním profilu pak 26 %. Návrat k původní zásobě uhlíku může trvat více než 100 let.